• Zveřejněno: 07.06.2022
  • Autor: Miroslav Svoboda

„30 let po listopadu 1989 potravinová chudoba!? Do problémů se postupně dostane i střední třída a začne akumulovat sociální napětí,“ řekl v rozhovoru pro Parlamentní listy k obrovskému zdražování bývalý prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Ve svém rozhovoru v podstatě konstatoval, že pokud vláda omezí střední a velké zemědělské podniky, pak si i u potravin, „zakládá na obdobné drama, jakého jsme svědky s proklamovaným zastavením odběru ruského plynu a ropy“. Dále upozornil, že potravinovou soběstačnost Česká republika už dávno ztratila. „Největší pád je u prasat,“ vysvětlil. Zároveň avizoval, že na 8. června chystají zemědělci v Praze velký protest a vysvětlil, proč by měl ministr zemědělství Zdeněk Nekula rezignovat. Na adresu premiéra pak říká, že Petr Fiala si hraje na politika světového významu a přitom doma, konkrétně v hlavním městě v Praze, má vážné problémy na hlavním nádraží a nejenom tam.

Redakce v úvodu rozhovoru uvedla, že zástupci platformy Klub 2019, jehož je i Jan Veleba členem, vyzvali v první polovině května k rezignaci ministra zemědělství Nekulu s tím, že je neschopný řešit a vnímat zásadní problémy českého zemědělství. Mimochodem, cílem Klubu 2019 je vypracovat témata pro celospolečenskou diskusi se zaměřením na obnovu potravinové soběstačnosti a adresnou kritiku hospodářských a politických nonsensů současné vlády. Takže, redakce Parlamentních listů se Jana Veleby zeptala, zda na tuto výzvu Klubu 2019 byla nějaká odezva ze strany ministra či odjinud. Načež jeden z našich významných zemědělců a producentů potravin odvětil, že odezvy byly, a bylo jich hodně. To ho docela překvapilo. Co ho ale nepřekvapilo, byla nulová reakce ze strany osloveného ministra zemědělství. S tím ovšem členové Klubu 2019 počítali. Podle nich je to uspávací taktika celé Fialovy vlády, která její členy dříve či později doběhne.

Na další otázku redakce, v čem konkrétně vidí problém ohledně ministra Nekuly, Jan Veleba odpověděl, že především v ministrově nekompetentnosti a jeho výjimečné schopnosti rozdělovat zemědělce. Podle něho ministr zemědělství Zdeněk Nekula nejdříve doslova hodil do koše dva roky zpracovávaný Strategický plán Společné zemědělské politiky pro ČR (SP SZP), který byl projednaný se všemi zainteresovanými nevládními organizacemi, a to včetně, dnes mimo Agrární komoru ČR, stojící Asociaci soukromého zemědělství (ASZ), která ministra ovládá s cílem rozbít střední a velké podniky našich zemědělců. Tedy, podniky, které produkují rozhodující množství potravin, které jsou České republice, po nutných a vynucených dovozech potravin ze zahraničí, jsou ještě dovoleny. Podle Jana Veleby přitom Asociace soukromého zemědělství, tedy její členové, přitom reprezentují do 10 % zemědělské produkce České republiky. Jak dále zdůraznil Jan Veleba hlavní zemědělskou výrobu dělají u nás právě střední a velké podniky. Pokud tyto zemědělce Fialova vláda omezí, tak si tato vláda zakládá na obdobné drama, jakého jsme svědky s proklamovaným zastavením odběru ruského plynu a ropy. Ale s jedním rozdílem, že jíst musí každý z nás každý den a žádná výjimka či přechodné období u potravin možné není.

Na otázku redakce, že v podstatě říká, že v České republice hrozí nedostatek potravin, protože je u nás nebude mít kdo vyrábět, Jan Veleba odpověděl, že podmínky, které pro agrární sektor připravuje současná vláda, jsou mimo realitu, a jsou výsledkem činnosti lobby nátlakových aktivistů. Pro pochopení čtenářů Jan Veleba citoval předsedu ASZ Jaroslava Šebka, který se  vyslovil k pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi o českém zemědělství, jehož hosty byl předseda vlády Petr Fiala, ministr zemědělství Zdeněk Nekula, a po nich prezident Agrární komory Jan Doležal a tvůrce českého špičkového potravinářského podniku MADETA Milan Teplý, s tím, že ve Forum 24 napsal: „Z této zcela jednostranné debaty také, mimoděk, vyplynulo to, co platí již dlouhá léta, že Agrární komora ČR neumí a ani nehodlá zastupovat všechny zemědělce a že speciální zákon o této komoře patří zrušit, protože se ukázal, alespoň v zemědělském sektoru, jako zcela zbytečný a kontraproduktivní.“ Podle Jana Veleby předseda ASZ Jaroslav Šebek zákony ke svým štvavým útokům proti Komoře samozřejmě nepotřebuje, a proto také ASZ z Agrární komory ČR svého času vystoupila.

Jan Veleba dále konstatuje, že vládní kroky, které jsou poznamenány takovýmito nátlakovými skupinami a aktivisty bude znamenat další snížení české potravinářské produkce a na druhé straně její nahrazení dovozy ze zahraničí. „V současné geopolitické situaci to je neuvěřitelný hazard, který ohrožuje samotné kořeny naší státnosti a národní svébytnosti,“ prohlásil Jan Veleba. Podle něho Strategický plán reformy Společné zemědělské politiky pro ČR, kde vládní pětikoalice nebere v potaz připomínky Agrární komory ČR, a jejích členských organizací, znamená extrémní redistributivní platbu v rámci všech zemí EU. Konkrétně to znamená:

⃰Navýšení platby (redistribuce od středních a velkých zemědělských podniků k malým zemědělcům) na prvních 150 hektarů o 4025 Kč, což se, jak uvádí Agrární komora ČR, týká především produkčního hospodaření právě těchto středních a velkých zemědělských podniků.

⃰Při ekologickém hospodaření na prvních 150 hektarů malých zemědělcům dosáhne tato podpora až cca 20.000 Kč na hektar, a to bez povinnosti produkce z této půdy. Takže platba od 150 hektarů výše bude jen 1874 Kč na hektar.

Podle Jana Veleby se stane to, že jednak dojde k ohromnému nárůstu administrativy v souvislosti s vytahováním půdy a jejím prodejem investičnímu finančnímu kapitálu, a to včetně zahraničního. Dále dojde k tomu, že fungující zemědělské podniky začnou ztrácet svoji základnu, a začnou redukovat především svoji živočišnou výrobu. Načež Jan Veleba zopakoval, že redistributivní platba v nadcházejícím Strategickém plánu SZP je 23 %, v ostatních zemích EU to je 10 %. Sečteno a podtrženo, jak dále bývalý prezident Agrární komory ČR uvedl, zemědělská politika současné vládní pětikoalice, kterou v případě zemědělství určuje ODS a KDU-ČSL, jde proti zájmům České republiky, neřeší potravinovou bezpečnost naší země a už nyní přivodila potravinovou chudobu části populace.

Následovalo konstatování redakce, že nejen Jan Veleba, ale i emeritní prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, a mnozí další, varují, že České republice hrozí problémy v rámci potravinové bezpečnosti i produkce cenově dostupných potravin. Přičemž se redakce zeptala, zdali toto tvrzení může Jan Veleba rozvést. Významný český zemědělec a producent potravin odpověděl, že potravinovou bezpečnost Česká republika už dávno ztratila. Mimo hovězího masa, mléka a mléčných výrobků a cukru není soběstačná v žádné komoditě, tedy finální potravině. Největší propad je u prasat. Přitom oficiální čísla ČSU jsou, podle Jana Veleby, děsivá. Chovatelská základna se prudce snižuje a Česká republika má skutečně nakročeno k tomu, že při trvajícím geopolitickém vývoji bude mít nedostatek vepřového masa.

Zároveň Jan Veleba uvedl, že zemědělských subjektů, které chovají prasata, tj. bráno od roku 2000, zbylo pouhých 18 %, to je ze 17.153 chovů s celkovým počtem 3,446 milionu prasat je nyní jen 3104 chovů s 1,51 milionem prasat! Znamená to jediné! Výroba se logicky koncentruje do středních a velkých zemědělských podniků, kterým dnešní vláda ekonomickými nástroji nutí redukovat výrobu, kterou ovšem do malých farem přesunout nelze, protože nemají pro ni potřebnou kapacitu a v takovém rozsahu ji ani nejsou schopny převzít. Ovšem, malí zemědělci převezmou samozřejmě výrazně vyšší dotace, aniž by musely vyrábět. Odtud vznikl termín „těžení dotací“.

Jan Veleba k tomu dále dodal, že podobným směrem se ubírá, mimo sektoru chovu koní, celá naše živočišná výroba, a stejně tak v polní produkci klesá pěstování ovoce, zeleniny a brambor.

Poté Jana Veleba uvedl, kam tento vývoj směřuje. Konstatoval, že ještě v roce 2010 jsme u nás produkovali 5 % vepřového masa nad svoji spotřebu. Za jedinou dekádu, za 10 let, již Česká republika dováží více než polovinu své spotřeby. Například kamiony k nám jezdí 2000 kilometrů ze Španělska. Těžko mu někdo vysvětlí, že to je normální. A obdobně to je se zeleninou, ovocem a dalšími komoditami, dodal. Přitom se nyní EU dokonce rozhodla o zrušení dovozního cla pro zemědělské produkty z Ukrajiny. Třeba pro české ovocnáře či zelináře, pokud se sem tyto produkty za dumpingové ceny dostanou, to bude znamenat další ránu do vazu.

Na otázku redakce, co je potřeba udělat, aby Česká republika svoji potravinovou bezpečnost, a také soběstačnost, zase zvýšila, alespoň přibližně tak, jak byla dříve, Jan Veleba odpověděl, že nenastanou-li razantní změny ve vládě, a nepřitlačí-li zodpovědné nevládní organizace v čele ze zákona ustavenou Agrární komorou ČR, tak se mimo planých řečí nestane nic. Proto je třeba přikročit k protestům a dát pravdivé informace veřejnosti, na co se má připravit. Protože z vlády, a veřejnoprávních médií, se to nedozví.

Jan Veleba dále v rozhovoru upozornil, že v tomto týdnu, konkrétně 8. června, proběhne protestní shromáždění zemědělců v Paláci Lucerna s následným pochodem přes Prahu před Úřad vlády ČR. „Jenomže tato vláda, tento ministr zemědělství – Nekula vytažený z klobouku, jak sám sebe nazval – není schopna naše zemědělství řešit a mně z toho vychází jediné. Dříve či později musí skončit, ta nespokojenost lidí je veliká a zasahuje už střední třídu. Stačí se dívat kolem sebe, samozřejmě ne v pražské kavárně,“ prohlásil Jan Veleba.

Podle redakce si někteří zemědělci před časem stěžovali, že prý s nimi nechce, a to i přes výzvy, premiér Petr Fiala jednat. Načež se redakce zeptala, jak si nynější změnu přístupu premiéra k jednání vysvětluje. Podle Jana Veleby se premiér snad uvolil k tomu, že jednal s malou skupinkou složenou z Agrární komory ČR a Hospodářské komory ČR, a pokud má správné informace, tak si údajně objednal analýzy. Za měsíc se prý s nimi znovu sejde, a potom asi, jak je jeho zvykem, vyšle signály. „To je jeho taktika a za tohoto stavu taková jednání nemohou nic přinést,“ dodal. Podle něho si Petr Fiala hraje na politika světového významu, a přitom doma, v hlavním městě v Praze, má velké problémy s ukrajinskými uprchlíky, a nejenom tam. To, podle Jana Veleby, jaksi nejde dohromady, což mu však nebude bránit v tom, aby se nechystal papeže Františka, se kterým se tento týden setká, přesvědčovat, jak jsme uprchlíky z Ukrajiny skvěle zvládli, a že to není na úkor našich lidí. Načež Jan Veleba k tomu dodal, že mnozí z uprchlíků, jsou běženci, sociální turisté a výběrčí z bankomatů, zatímco už 20 % českých rodin se dostává na hranici chudoby. „A pan Fiala si jezdí po světě, uhlazený a načančaný, naprosto odtržen od reality, trousí svoje moudra, kterým se běžný občan směje. Je to zkrátka politik, kde forma vysoce převažuje nad obsahem. A podle toho také bude vypadat jednání s ním, není schopen vnímat realitu a obávám se, že takové jednání ani nemá žádný smysl,“ konstatoval Jan Veleba.

Poté se redakce zeptala, co říká neustálému zvyšování cen i základních potravin. Jan Veleba odpověděl, že by řekl, že užití budoucího času v otázce redakce již u pětiny domácností nesedí, již teď to tyto domácnosti nezvládají. Přitom dojde k dalšímu zdražení energií. To je plynu, jak to avizuje ČEZ, to bude od července zdražení o 84 až 86 % a u elektrické energie u nových smluv to bude zdražení o desítky procent. Do problémů se dostanou nejen nízkopříjmové kategorie, ale postupně i střední třída, a zde se začne akumulovat sociální napětí. Jinak, jíst se musí, a zvládat to budou lidé za cenu potravinové chudoby. 30 let po listopadu 1989 jde zde potravinová chudoba, což je neuvěřitelné, nicméně to je, podle Jana Veleby, současná realita. Přitom zásadní okamžik, to je zimní topná sezona, Českou republiku teprve čeká.

Redakce konstatovala, že Německo varuje, že světu hrozí největší hladomor od druhé světové války, a to kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Je, podle vás, situace v tomto směru až takto vážná a existuje nějaké řešení, zeptala se Jana Veleby.  Ten odvětil, že neví, načež poznamenal, že by to chtělo uvést autora této prognózy. Ale co ví, co si sám odvodil, jsa s oborem detailně obeznámen, a zároveň je schopen základní politické analýzy, tak znovu v rozhovoru zopakoval závažnou skutečnost, že jeho poválečná generace se poprvé stala užaslým divákem dramatu potravinového nedostatku, to je selhání státu v jeho základní starosti, tj. zajistit potravinovou bezpečnost České republiky. Takže pro naši zemi, která polovinu potravin dováží, situace vážná je, dodal. Poté se vrátil k onomu varování Německa. Prohlásil, že je to od nich velké pokrytectví, neboť kdo jiný, než Německo stál a stojí v čele „zelené lobby“, která prosadila v rámci EU „Zelený úděl“ a likvidaci jaderných a uhelných elektráren. Tam to všechno začalo, válka na Ukrajině to jenom urychlila, konstatoval.

Poté se ho redakce zeptala, jak zemědělci zvládnou všechno toto zdražování, ke kterému u nás dochází a jak se toto zdražování podepíše do ceny potravin. Jan Veleba odpověděl, že plyn má být od července zdražen o 84 až 86 %, elektřina u nových odběratelů, nových smluv, o desítky procent. Vláda, kdyby to byla skutečná a zodpovědná vláda, tak by v této nejisté době měla mít dopadové studie a komunikovat otevřeně s veřejností a připravovat občany na další dopady do jejich peněženek. Pokud se týká zemědělců, mají v podstatě dvě možnosti. Tou první je omezit výrobu se všemi následnými dopady, tj. snížení zaměstnanosti na venkově, redukce stavů hospodářských zvířat, další redukce pěstovaných polních plodin ve prospěch obilí. Tou druhou, a to ve vztahu k vládě, přejít ke krajním prostředkům, aby si toho ráčila všimnout Evropská komise a její instituce, které budou na našem území od července častými hosty. „Ony krajní prostředky jsme kdysi viděli a učili se od francouzských zemědělců, a pokud bude arogance moci pokračovat, je třeba se připravit na tuto variantu. Není totiž možné zničit výrobu potravin a pak být totálně v rukou zahraničního velkokapitálu. Jde už o všechno a musím znovu vzpomenout slova mého otce, který od sedmnácti let vedl hospodářství a vštípil mně, že k národu patří jazyk, kultura a půda. A já bych připojil, že ohrožena je půda, česká půda,“ prohlásil Jan Veleba.

  • Zdroj: Parlamentní listy