Bydlení v tzv. mamahotelech v České republice pomalu ztrácí na oblibě. Zatímco před šesti lety bydlel s rodiči každý třetí Čech ve věku od 26 do 30 let, dnes tuto možnost využívá jen pětina mladých. Podle Mladé fronty DNES to vyplynulo z lednového průzkumu Asociace českých stavebních spořitelen.

Zpráva uvádí, že péči rodičů si častěji užívají muži (66 procent) než ženy. Třetina mladých dává před mamahotelem přednost pronájmu bydlení, kam se stěhují nejčastěji s partnerem nebo rodinou. Ve vlastním bydlí další třetina Čechů.

Češi mezi „mamánky“ rozhodně nepatří. Čím dál častěji se od rodičů stěhují ještě před dovršením třiceti let. Průměrný věk osamostatnění je necelých 26 let. Přeborníky v Evropě jsou v tomto ohledu Chorvaté, kteří se z mamahotelů stěhují až téměř ve 33 letech. Naopak nejsamostatnější jsou Švédové, kteří opouštějí rodinná hnízda ještě před dovršením 18 let, jak vyplývá z průzkumu Eurostatu.

„Současná situace na realitním trhu mladým lidem a jejich touze po osamostatnění přeje. Ceny za pronájmy stále klesají. Významně tomu přispěla i koronavirová epidemie, kdy spadly až o dvacet procent, což v přepočtu znamená úsporu v řádu tisíců korun měsíčně,“ vysvětluje Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.

Téměř 43 procent Čechů si myslí, že ideální doba na odchod od rodičů nastává, jakmile začnou sami vydělávat. Ukončení studií jako příležitost k osamostatnění vidí 28 procent mladých. Téměř pětina se domnívá, že je lepší s odchodem počkat až do doby, dokud si nenašetří na vlastní bydlení. Pouze 5 procent dotazovaných bere dosažení plnoletosti jako klíčový okamžik k vylétnutí z rodného hnízda.

Podle psychologů je tou nejvhodnější dobou okamžik ukončení studií. „Jakmile dítě dostuduje, mělo by učinit krok k osamostatnění a odstěhovat se se od rodičů. A rodiče by jeho snahu měli podporovat. Čím déle děti zůstávají doma, tím jsou pohodlnější a mnohdy to vede i k tomu, že nemají snahu najít si práci a nechají se rodiči živit. Současná pandemická situace je zkouškou společného soužití nejen mezi partnery, ale i mezi rodiči a dětmi. V mnoha rodinách se vylétnutí z rodného hnízda urychlí,“ objasňuje klinická psycholožka Danuše Jandourková.

Při výběru prvního, tedy startovacího bydlení je pro mladé Čechy nejdůležitější cena a lokalita. Čím starší člověk je, tím menší důraz při výběru klade na jeho velikost. Naopak je mnohem důležitější občanská vybavenost. Jen zhruba každý desátý mladý Čech se při hledání bydlení ohlíží i na blízkost svých rodičů.

Pořízení prvního bydlení je i přes klesající úrokové sazby hypoték a úvěrů na bydlení pro většinu Čechů stále nákladná záležitost. Proto se nejprve stěhují do pronájmu. Takto začíná 6 z 10 mladých lidí. Nejčastěji si mladí lidé pronajímají bydlení s partnery či přáteli (38 procent). Zhruba třetina mladých lidí si první bydlení koupí, a to na hypotéku (11 procent), z úspor (7 procent) nebo na úvěr ze stavebního spoření (4 procenta). 

„Řada mladých dostane od rodičů jako základ do života peníze ze stavebního spoření. Díky tomu mají úspory i v řádech stovek tisíc korun, což je dobrý základ pro dofinancování koupě bydlení úvěrem a nejschůdnější řešení v době trvale rostoucích cen nemovitostí,“ uzavřel Jiří Šedivý, tajemník AČSS.