Přestože se za poslední měsíc cena zemního plynu na evropském trhu více než zdvojnásobila, podle zpravodajství televize CNN Prima NEWS, stále můžeme ještě hovořit o klidu před bouří. Ta by měla, podle aktuálního Globálního ekonomického výhledu České národní banky, nastat na přelomu letošního a příštího roku. Ale ani po nadcházející zimě se na ceny obvyklé ještě před rokem příliš těšit nemůžeme, dodává televizní reportáž CNN Prima NEWS.

„Po dvou měsících poklesu průměrná měsíční cena zemního plynu v Evropě v červnu opět vzrostla a v silném růstu pokračovala i na začátku července,“ píší analytici České národní banky v dokumentu Globální ekonomický výhled, který má redakce CNN Prima NEWS k dispozici.

Podle centrálních bankéřů se spotová cena plynu (tedy plynu s okamžitým dodáním) na nizozemském trhu během druhé poloviny června a první dekády července zvýšila o více než 100 procent. A od té doby se pohybuje v rozmezí od 175 do 185 eur za megawatthodinu. Jen pro srovnání, před rokem se komodita obchodovala mezi 20 a 30 eury.

Analytici ČNB vysvětlují náhlé zdražení plynu během několika málo týdnů poklesem vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA a snížením dodávek komodity z Ruska pomocí potrubního vedení. Navíc se projevily obavy o jejich budoucí vývoj zejména v kontextu plánované odstávky plynovodu Nord Stream 1 a možnosti jeho opětovného nespuštění.

To ale není z hlediska cenového vývoje všechno. „Dle tržních kontraktů by cena plynu měla během letošní zimy ještě dále výrazně vzrůst a poté se v průběhu příštího roku vrátit zhruba k aktuálním hodnotám,“ píše se dále v aktuálním Globálním ekonomickém výhledu. Z dokumentu vyplývá, že by se cena zemního plynu měla na přelomu letošního a příštího roku pohybovat ještě zhruba o dvě třetiny výše než nyní.

A ani příchod jara 2023 by neměl plyn srazit pod současnou úroveň. Jeho cena by se měla udržet dokonce ještě o něco výše než na začátku jara letošního. Kdy se tedy dostaví úleva? Podle České národní banky by „výraznější pokles cen zemního plynu měl přinést až rok 2024“. Autoři výhledu ale nespecifikují, kdy ani na jakou úroveň. Jinak řečeno, letošní zima bude skutečným testem odolnosti evropské ekonomiky.

V případě ropy je Česká národní banka přece jen optimističtější. Z odhadů Globálního ekonomického výhledu vyplývá, že cena jak typu Brent, tak typu WTI, již dosáhla svého vrcholu a do konce letošního roku by měla klesat. A nastolený trend by měl pokračovat i v roce 2023, kdy cena barelu ropy může shora prolomit 80dolarovou hranici. V současné době se Brent i WTI obchodují blízko 100 dolarů za barel.

Rovněž neenergetické komodity jako kovy, obilí a další potravinářské suroviny, už mají podle České národní banky cenový vrchol za sebou. Až do konce letošního roku by se cenové úrovně měly vracet k hodnotám obvyklým kolem poloviny loňského roku, avšak stále by se měly držet přibližně na dvojnásobku cen, které jsme zažívali řadu let před příchodem koronavirové krize.