České domácnosti si letos kromě energií připlatí také za teplo. Podle zpravodajství České televize gteplárny, které vyrábějí z uhlí, hlásí zdražení v průměru o dvacet procent. Jenže některé menší teplárny navýšily své ceny ještě výrazněji, lidé tak na zálohách zaplatí o tisíce, někdy i o desítky tisíc víc. Navíc se očekává, že ceny tepla porostou i v příštím roce. Teplárny totiž komodity nakupují dopředu, do cen tepla se to tak promítá až se zpožděním.

Podle výkonného ředitele Teplárenského sdružení ČR Martina Hájka vyhlídky pro odběratele tepla nejsou příznivé. V případě ceny tepla z uhlí to zatím vypadá na nárůst o dvacet procent, v případě ceny tepla z plynu budou nárůsty ještě výrazně vyšší, a to až v desítkách procent, uvedl.

Za tak výrazným zdražováním stojí hlavně ceny plynu na trzích a také vysoké ceny emisních povolenek. Situaci navíc zkomplikoval i krach některých dodavatelů energií. Lidé tak začínají šetřit, někteří topení zapínají jenom v několika místnostech. 

Například ve Vamberku, ve východních Čechách, nyní řeší problém zdražení tepla o desítky procent cca 450 domácností. Tamní dodavatel tepla zdražil, protože na konci roku nakoupil plyn za mnohem vyšší ceny než dřív. Zdražují ale i další města v Královéhradeckém kraji, ovšem ne tak razantně. Například v krajském městě zaplatí zákazníci o osm a půl procenta více, v Trutnově pak teplo stojí až o 12 procent více.

Mnohem větší náklady za teplo budou mít lidé v Libereckém kraji. Konkrétně v Novém Boru zaplatí třetina obyvatel zhruba o sedmdesát procent více. Zdejší teplárny totiž musely reagovat na ukončení dodávek plynu, a sehnat ho jinde a za více peněz, což nakonec zaplatí právě domácnosti. Dokonce ještě více bude stát teplo v Hrádku nad Nisou, a zdražování se chystá i v Liberci nebo Jablonci nad Nisou.

Vysoké ceny ale kromě domácností dopadají i na různé instituce, například školy nebo domovy pro seniory. V Základní škole Habrmannova v České Třebové, kterou navštěvuje asi šest set žáků, zaplatí o statisíce korun více. „Navýšení cen tepla se nás pochopitelně týkat bude. Naštěstí se v minulých letech provedla některá opatření v úsporách tepla, která teď výrazně pomohou,“ uvedl ředitel školy Tomáš Starý. Konkrétně v České Třebové teplo podraží o 140 procent, v Ústí nad Orlicí asi o 90 procent.

Zdražuje se i na dalších místech. V Brně po mnoha letech stagnace lidé zaplatí o čtvrtinu více. Gigajoule nyní stojí 784 korun. Naopak ve Znojmě zatím ceny zůstávají beze změny. Připlatí si ale i na Zlínsku. V krajském městě ceny vzrostly o necelou pětinu, ve Vsetíně pak o čtyřicet procent. Hlavní výrobce a dodavatel energie pro sousední Olomoucký kraj pak zvedl ceny o sedmnáct procent.

V Českých Budějovicích zaplatí domácnosti 691 korun za gigajoule, to znamená o osm procent víc než v loňském roce. V Písku se ceny tepla zvedly dokonce o sedmnáct procent. O něco levněji je ale ve středních Čechách. Po nedávném zdražení o necelou desetinu se ceny v Příbrami zvedly na 691 korun za gigajoule. Na Mladoboleslavsku byl nárůst cen o sedm procent.

Kvůli vyšším cenám začaly domácnosti hledat jiné způsoby vytápění. Roste například zájem o peletové kotle a kamna. Jejich výrobci mají nyní dokonce tolik objednávek, že nestíhají vyrábět. Problém pak může být i se sháněním topenáře, který takové zařízení umí zapojit. K tomu pro vysvětlení musíme dodat, že peleta je malý slisovaný kousek dřevěné hmoty.

V loňském roce se, podle asociace Česká peleta, prodalo poprvé přes pět tisíc takových kotlů a kamen. To oproti předchozím letům znamená nárůst asi o čtyřicet procent. Vzrostla také výroba pelet i jejich spotřeba. „Krach Bohemia Energy a dalších dodavatelů energií udělal to, že lidé se extrémně začali zajímat o nezávislou energii, která je hlavně levná,“ sdělil Vladimír Stupavský, předseda Česke pelety, která tuzemské výrobce sdružuje. 

Cena pelet je sezonní a proměnlivá. Momentálně lidé zaplatí asi sedm korun za kilogram. Ušetří zejména ti, kdo pelety nakoupí v létě, kdy jejich cena klesá k pěti korunám za kilo.

Některé domácnosti nyní musí řešit i povinnou výměnu starých a neekologických kotlů první a druhé třídy, které od září zákon zakazuje používat. Na dodání nového se ale teď musí dlouho čekat. „Od loňského podzimu jsme zaznamenali enormní nárůst. Snažíme se i navyšovat výrobní kapacity tak, abychom zájem uspokojovali,“ řekla mluvčí společnosti Haas+Sohn Michaela Cintlová.

„My jsme sami o sobě zvýšili výrobu o čtyřicet procent, pro letošní rok plánujeme další navýšení o třicet procent, abychom byli schopní lidi uspokojit do čtrnácti dnů až tří týdnů,“ uvedl technický ředitel firmy Atmos Petr Cankař.