Česká národní banka (ČNB) začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. ČNB má v mezinárodním srovnání vysoké devizové rezervy, jejichž využití ve výjimečné situaci, v jaké se momentálně nacházíme, je plně opodstatněné, jak podle zpravodajství České televize uvedla ČNB na svém webu. Guvernér ČNB Jiří Rusnok následně uvedl, že tento krok má zabránit nestabilitě a znehodnocení. Koruna po intervencích ČNB začala posilovat k euru i dolaru.
„Tento krok je plně v souladu s předchozí komunikací ČNB. Ta zdůrazňovala připravenost centrální banky reagovat na nadměrné výkyvy kurzu jejími nástroji, a to v souladu s režimem řízeného plování kurzu,“ uvedla banka.
„Smysl je jednoduchý, nemůžeme připustit, aby koruna dramaticky oslabovala v důsledku této strašné geopolitické krize. Ačkoliv pro to žádné zásadní fundamentální důvody nejsou. Česká ekonomika byla a je skutečně zdravá, máme vysoké úrokové sazby,“ vysvětlil v pořadu Devadesátka České televize guvernér ČNB Jiří Rusnok. Oslabení jde podle něj na vrub riziku investování, které nyní investoři v našem regionu vidí.
„Vidíme obrovskou nejistotu, nestabilitu. Ten zásah necílí na konkrétní kurz, kterého bychom chtěli dosahovat, ale má zabránit nestabilitě a má zabránit excesivnímu znehodnocení, které fundamentálně ekonomicky není nijak zdůvodněno,“ dodal J. Rusnok.
Zmínil rovněž, že zvyšování úrokových sazeb už v minulém roce se ukázalo jako prozřetelné. „Stalo se tak v momentě, kdy jsme očekávali, že budeme pod velkým inflačním tlakem, aniž bychom tušili, že vypukne tento konflikt, situace však dostává novou dynamiku,“ uvedl guvernér.
Podle něho bude v blízké době jednak velký tlak na inflaci, vzhledem ke zdražení některých komodit, a jednak nebude takový ekonomický růst, jak se původně předpokládalo. Na prognózy je však podle guvernéra ještě příliš brzy.
Co se týče zdražování, Rusnok zmínil, že zvyšování nebude extrémní, zato ale dlouhodobější. „Neobával bych se toho, že by bylo extrémně vyšší, může jít maximálně o některé jednotky bodu nahoru, krátkodobě, ale spíše se obávám, že tu s námi bude déle, než jsme mysleli. Neskončíme na konci roku tam, kde jsme chtěli, ale bohužel se to přesune do roku dalšího,“ dodal.
Koruna vůči oběma hlavním světovým měnám prudce oslabovala zhruba od pondělí 21. února. Tehdy ruský prezident Vladimir Putin podepsal dokumenty uznávající nezávislost samozvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky na východě Ukrajiny. Ve čtvrtek 24. února pak Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.
Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký zmiňuje, že intervence slouží i jako důkaz toho, co předtím banka avizovala, že to také dodrží. „Trh zareagoval na intervenci velice rychle, nebylo to o nějakém dlouhém přetlačování,“ rozvíjí T. Nidetzký.
„Oslabování české koruny by šlo proti úsilí národní banky dostat inflaci pod kontrolu a v horizontu roku a půl ji dostat ke dvěma procentům,“ vysvětluje T. Nidetzký. Válka, podle něho, přispívá k vyšším cenám surovin, které banka není schopna regulovat například výší úrokové sazby, aby bojovala s inflací. Ani další zvýšení sazeb ale nevylučuje.
Česká měna páteční obchodování začala dalším oslabováním, po oznámení intervencí centrální banky ale obrátila směr. Kolem pátečních 11:00 byla proti čtvrtečnímu závěru k evropské měně silnější o 15 haléřů na 25,62 koruny za euro, vůči dolaru si polepšila o pět haléřů na 23,24 koruny za dolar. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online.
V pátek ráno se přitom tuzemská měna dostala nad 25,85 koruny za euro a téměř na 23,50 koruny za dolar. Proti kurzu z doby před ruským útokem tak česká měna ztrácela k euru víc než 1,2 koruny a vůči dolaru téměř 1,8 koruny.
Naposledy centrální banka intervenovala na devizovém trhu v rámci kurzového závazku v letech 2013 až 2017. Tehdy ovšem působila na trhu proti posilování české měny, a kurz tak držela kolem 27 korun za euro.
Podle zpravodajství České televize zásah proti silné koruně tehdy trval 41 měsíců. Rada České národní banky se rozhodla zahájit devizové intervence 7. listopadu 2013, jejím cílem bylo oslabit korunu a uvolnit tak více měnové podmínky. Kurz české měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 koruny za euro, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 korun za euro.
Důvodem kroku byla mimo jiné snaha předejít deflaci a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle úrokové sazby.
V minulosti ale směřovaly intervence České národní banky také k posílení koruny, tak jako nyní. Například koncem února 1996 centrální banka intervenovala ve prospěch tuzemské měny bezprostředně po oznámení nového fluktuačního pásma koruny poté, co klesla likvidita mezibankovního devizového trhu a kurzové indikace bank směřovaly k mírnému oslabení.
Proti oslabení koruny ČNB opakovaně vystoupila v květnu 1997, stejné kroky podnikla také na podzim a v prosinci téhož roku. Mezi roky 1998 a 2002 Česká národní banka několikrát zasáhla i proti sílící koruně.