Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Podle zpravodajství české televize Informovala o tom dnes mluvčí ČNB Markéta Fišerová. Sazby by měly podle ekonomů beze změny zůstat delší dobu. ČNB také ve své nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad zhoršila. Nově tak letos počítá s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta.

Naposledy sazby rada změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Základní úroková sazba na 0,25 procenta byla naposledy od srpna do listopadu 2017. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

„ČNB tak prozatím nepovažuje za nutné navzdory druhé vlně pandemie a novým ekonomickým restrikcím měnovou politiku dále uvolňovat, zejména z titulu přetrvávajících inflačních tlaků. Ačkoli bankovní rada v posledních týdnech spíše naznačovala pravděpodobnou dlouhodobější stabilitu sazeb, tržní sazby mají částečně zaceněno v následujících dvou čtvrtletích ještě snížení hlavní sazby ČNB směrem k nule,“ komentoval rozhodnutí hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler.

Česká národní banka zveřejnila zároveň svou novou makroekonomickou prognózu. Nově letos počítá s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok zároveň uvedl, že s novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem v příštím roce. „Tato trajektorie je však silně podmíněna naplněním předpokladů týkajících se vývoje epidemické situace a opatření proti šíření nákazy,“ zdůraznil Jiří Rusnok.

V dříve platné, to je srpnové, prognóze, ČNB čekala letošní pokles ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok její růst o 3,5 procenta. V polovině října guvernér ale řekl, že letošní pokles ekonomiky bude zřejmě kvůli nejnovějším opatřením proti šíření koronaviru větší.

Celková inflace by, podle ČNB, měla činit ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku 2,2 procenta, tedy stejně jako v předchozí prognóze. V prvním čtvrtletí roku 2022 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta, zatímco v předchozích odhadech ČNB počítala s inflací 2,2 procenta.

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá se slabším kurzem koruny. Nově čeká letos i příští rok průměrný kurz 26,60 korun za euro. V srpnu odhadovala letošní kurz na 26,50 koruny za euro a příští rok 26,40 korun za euro. V roce 2022 ČNB očekává, že kurz koruny posílí na průměrných 25,90 koruny za euro.

Na rozdíl od ČNB přesunulo ministerstvo financí svou makroekonomickou predikci z listopadu na leden. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) v době vysoké míry nejistoty predikci dělat nelze.

Ekonom a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl tento postoj koncem října kritizoval, odklad považuje za nezodpovědný.

Česká bankovní asociace (ČBA) pak ve své poslední prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by ekonomika měla růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie. Informovala o tom koncem října.

V červencové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos klesne v průměru o 7,5 procenta a příští rok poroste o 5,3 procenta.

Bankovní asociace zároveň konstatovala, že na úroveň výkonu před krizí se česká ekonomika dostane pravděpodobně až v roce 2023. Loni ekonomika stoupla o 2,5 procenta.