Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejnil nové údaje o cenách výrobců, které potvrzují pokračující krizi českého zemědělství. Ceny zemědělských výrobků klesají již čtrnáctý měsíc v řadě, v červenci zaznamenaly meziroční pokles o 3,7 %. Nejvíce zasažena je rostlinná výroba, kde ceny poklesly o 7,4 %. Významný propad zaznamenaly ceny brambor (-23,1 %), obilovin (-12,8 %) a čerstvé zeleniny (-7,8 %). Pokud nedojde k systémovým změnám v sektoru, může být ohrožena potravinová soběstačnost ČR.

Naopak ceny ovoce vzrostly o 43,4 % a ceny olejnin o 5,9 %. Tento růst však nepřináší zlepšení situace. „Ačkoli se ceny ovoce zvýšily, je třeba si uvědomit, že 70 % letošní úrodu zničily jarní mrazy. Stejně jako ovoce je na tom např. řepka, kde i přes nárůst ceny stále nedosahujeme ani pokrytí nákladů,“ říká Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. Dle Zelené zprávy se jednotkové náklady na produkci řepky pohybují okolo 14 011 Kč/t zatímco výkupní cena řepky v první polovině roku 2024 dosahovala průměrně 10.552 Kč/t. Na každé tuně tak zemědělec prodělává přibližně 3,5 tisíce Kč. Podobná situace je i u obilovin, kdy například výkupní cena krmné pšenice v červnu 2024 klesla na 3.984 Kč/t, zatímco v červnu 2023 byla za 4.959 Kč/t.

Živočišná výroba registruje za červenec mírný nárůst cen, konkrétně o 0,7 %. Tento růst je však zkreslen, neboť ceny vajec klesly o 17,9 %, drůbeže o 8,2 % a prasat o 6,7 %. Tento segment táhne především mléko a hovězí maso, ale i zde rostou náklady, zatímco význam živočišné výroby v celkových příjmech zemědělců stále klesá, jelikož se zemědělcům čím dál méně vyplácí, tudíž jej postupně opouštějí.

„Kombinace špatné úrody, nízkých výnosů a trvale klesajících cen je pro české zemědělství likvidační. Žádný jiný sektor nečelí tak dlouhodobému a hlubokému propadu cen.  Nálada v sektoru je na bodu mrazu, jelikož tato situace není dlouhodobě udržitelná,“ varuje Pýcha.

Zemědělský svaz ČR vyzývá k urychleným opatřením na podporu zemědělců a k systémovým změnám, které navrátí stabilitu a zajistí udržitelnost českého zemědělství. Bez těchto kroků hrozí další úbytek produkčních zemědělských podniků, což může vést až k ohrožení potravinové soběstačnosti České republiky.