Nemocnice a ambulance dlouhodobě bojují s nedostatkem zdravotních sester. V Česku jich chybí až čtyři tisíce, konkrétně jejich pracovních úvazků. Podle zpravodajství Českého rozhlasu to ukázala nová analýza Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Ministerstvo zdravotnictví by chtělo situaci řešit zvýšením počtu míst na vysokých školách pro všeobecné sestry. Kapacita by mohla vzrůst o 20 až 30 procent.

Povolání zdravotní sestry si, podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky, volí v posledních letech stále více lidí. Zdaleka to ale nestíhá pokrývat potřeby systému.

„Na tu infrastrukturu nám chybí zhruba 1300 nebo 1500 úvazků sester v akutní lůžkové péči, ale když k tomu připočítám ještě potřebu posílení primární péče a deficit, který máme v následné a dlouhodobé péči, tak nám nad celým systémem chybí 3500 až 4000 úvazků sester,“ sdělil Radiožurnálu ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Na nedostatek sester upozorňují zdravotnické odbory už roky, až teď jsou ale k dispozici přesná čísla. Sestry chybí v ambulancích i malých a velkých nemocnicích. Třeba Všeobecná fakultní nemocnice v Praze jich shání 80.

„Nejvíc palčivá jsou intenzivní lůžka. Poptáváme jak na resuscitační oddělení, tak na koronární jednotky, kde je péče vysoce specializovaná. A co se týká klasických standardních lůžek, tak tam určitě všechna interní lůžka,“ konstatovala náměstkyně pro nelékařská povolání Dita Svobodová.

Na limity systému, podle Ladislava Duška, ukázala covidová pandemie, kdy v nejhorších časech nakažení obsazovali 40 procent kapacity lůžek jednotek intenzivní péče. „Když se to přepočítalo na skutečně funkčně dostupnou kapacitu, kterou determinují zdravotničtí pracovníci, zejména sestry, tak to bylo 50 i 60 procent. Ten rozdíl byl dán nedostatkem personálu,“ upozornil Ladislav Dušek.

Nemocnicím do ideálního stavu chybí, podle člena Rady Asociace českých a moravských nemocnic Michala Čarvaše až 10 procent sester nebo sanitářů: „Je to dáno běžnou fluktuací i nedostatkem kvalifikovaných pracovníků na trhu práce. Velký vliv na to má i stav školství,“ dodal.

Kritická je situace v následné péči, kde chybí nejenom sestry, ale i lůžka. Po roce 2030 jich bude potřeba třikrát víc. „Naroste počet chronicky nemocných lidí. To se už nedá zastavit. V roce 2040 tu bude proti stavu 2020 dvojnásobný podíl seniorů na počet pracujících lidí. A je potřeba si začít připravovat personální kapacity,“ upozornil Ladislav Dušek.

Ministerstvo zdravotnictví chce na situaci reagovat programem, který má pomoct navýšit kapacity vysokých škol pro všeobecné sestry.

„A to v rozmezí cca 20 až 30 procent. Program by neměl být jednorázový, ale měl by být po dobu minimálně 12 let tak, aby nám postupně byly nahrazeny ty sestry, které budou odcházet do důchodu,“ nastínila Hlavní sestra České republiky Alice Strnadová.

Teď na vysoké školy do oboru všeobecná sestra nastupuje asi 1500 studentů ročně. V dalších letech by jich mělo být podle resortu zdravotnictví 1800. Zdravotnické odbory to vítají. Jejich předsedkyně Dagmar Žitníková ale upozorňuje na to, že je potřeba zajistit, aby vystudované sestry skutečně v českém zdravotnictví pracovaly.

„Dlouhodobě jsme navrhovali různým ministrům zdravotnictví takové soubory stabilizačních opatření, kdy by sestry mohly jednou za rok čerpat lázeňskou nebo rehabilitační péči. Dalším takovým možným benefitem pro sestry je stabilizační příspěvek, který by se vyplácel k platu po určitém počtu odpracovaných let. Známe to třeba z jiných profesí ve formě výsluh,“ uvedla.

Program na podporu vzdělávacích kapacit by ministerstvo chtělo odstartovat do dvou let, kolik peněz na to půjde, ale zatím není jasné.