Pod tlakem zákazu klecových chovů nosnic, k němuž dojde v České republice za tři a půl roku, chovatelé přestavují stáje už nyní. Kapacita pro ustájení slepic v alternativách se zvýšila z 16,6 procenta v roce 2017 na letošních 41,6 procenta. Jak uvádí Agrární komora ČR ve své tiskové zprávě, vyplývá to z posledních dat evidence státního podniku ÚED v Ústrašicích. Přesto hrozí, že pro vejce z těchto chovů nenajdou uplatnění, protože na domácí trh stále bude moci proudit levnější produkce z klecových chovů ze zahraničí. Hlavní dovozci konzumních vajec, jako jsou Polsko či Lotyšsko, o podobném zákazu neuvažují.

Chovatelé drůbeže předělávají prozatím převažující obohacené klecové systémy nejčastěji na podlahový chov, v němž se aktuálně nachází 39,5 procenta nosnic. Většinou přestavují starší haly na míru novým technologiím, méně pak staví celé nové objekty. Dále 1,6 procenta nosnic je chováno ve výbězích a pouhého půl procenta představují biochovy, jejichž podíl se v posledních letech prakticky nezměnil. Podniky musí veškeré předělávky stihnout do 1. ledna 2027, kdy začne v Česku platit zákaz klecí pro nosnice, a tak investují do ustájovacích míst velké finanční prostředky. Podle odhadu Českomoravské drůbežářské unie budou potřeba ještě další tři miliardy korun vzhledem ke zdražování stavebních nákladů a nákladů na nové technologie. „Vítáme podporu investic v rámci prvního kola Programu rozvoje venkova EU na přestavby klecových systémů. Alokace finančních prostředků, která byla schválena v národním strategickém plánu Společné zemědělské politiky EU, ale nebude pro chovatele dostačující,“ přibližuje situaci předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Řada podniků však zvažuje kvůli vysokým nákladům a nízkým výkupním cenám skončit po roce 2026 s chovem nosnic úplně. Podle dotazníku, který provedly letos v březnu Agrární komora ČR a Českomoravská drůbežářská unie mezi malými a středními podniky ze svých členských základen, neplánuje v tomto podnikání dále pokračovat 61,5 procenta respondentů a pouze 38,5 procenta dotázaných se zamýšlí věnovat chovu nosnic i nadále.

Nejistotu chovatelů zvyšuje také skutečnost, že zákaz klecových chovů nosnic nebude platit v celé Evropské unii, na což Agrární komora ČR a Českomoravská drůbežářská unie opakovaně upozorňovaly. Český trh je řízen poptávkou po co nejnižší ceně a vejce z neklecových chovů jsou dražší. Nicméně producenti levnějších konzumních vajec z klecových chovů, kterými zásobují zahraniční obchodní řetězce své české pobočky, se budou moci do Česka dovážet dál i po roce 2027. Žádný zákaz je netlačí a mohou si dovolit přestavovat pomalejším tempem. Zatímco v České republice bylo ke konci loňského roku chováno v obohacených klecových systémech 61 procent nosnic, v Polsku se jednalo o 71,8 procenta a v Lotyšsku o 69,3 procenta. Na Slovensku, odkud se do Česka rovněž dovážejí konzumní vejce, jde dokonce o 73,7 procenta. „Průměr v Evropské unii činí 43,2 procenta, přičemž západoevropské země přešly z konvenčních klecí rovnou na alternativní systémy ustájení z důvodu vyšší kupní síly obyvatelstva, zatímco v Česku si obchodní řetězce diktovaly velké objemy levných vajec. To vše zvyšuje nejistotu tuzemských chovatelů drůbeže, kteří se obávají o možnost uplatnění vlastní produkce konzumních vajec na domácím trhu, protože v takto nerovných podmínkách oproti jiným státům je velmi obtížné takzvaně udržet se alespoň nad vodou nebo dokonce generovat zisk,“ sděluje prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Po evropské občanské iniciativě Konec doby klecové, kterou podepsalo 1,4 milionu lidí, a Evropská komise se tímto tématem musela začít zabývat, se začalo mluvit také o celoevropském zákazu. Organizace Copa Cogeca, která hájí zájmy řady evropských zemědělských organizací včetně Agrární komory ČR, vypracovala dopadovou studii pro různé scénáře vývoje v letech 2025, 2035 a 2045. Ve všech varuje před poklesem produkce a zvýšením dovozů, což přesně pocítí od roku 2027 právě čeští chovatelé nosnic.

Se zákazem klecových chovů nosnic souvisí další problém. V posledních letech se v Evropě šíří ptačí chřipka s větší intenzitou než dříve, přičemž drůbež v alternativních typech ustájení může odolávat tomuto vysoce nakažlivému virovému onemocnění s většími obtížemi. „V alternativních systémech ustájení jsou nosnice daleko více náchylné k nebezpečným nákazám typu salmonel a virů ptačí chřipky. O tom jsme se mohli přesvědčit v chovu na Tachovsku koncem loňského prosince, kde muselo být utraceno 750 tisíc nosnic, což výrazně zamávalo se stavy nosnic v Česku. Tento chov doposud nebyl zcela obnoven z důvodu nedostatku chovného materiálu,” dodává Gabriela Dlouhá.

KAPACITY PRO NOSNICE DLE TYPU USTÁJENÍ (v procentech) – ČESKÁ REPUBLIKA

Typ technologie/Rok	2017	2018	2019	2020	2021	2022	1. 3. 2023
0 – bio	0,4	0,4	0,4	0,4	0,4	0,5	0,5
1 – výběh	0,3	0,6	0,8	1,0	1,3	1,4	1,6
2 – podlahový chov, voliéry	15,9	15,7	24,9	30,9	36,2	37,1	39,5
3 – obohacené klece	83,4	83,3	73,9	67,7	62,1	61,0	58,4

zdroj: ÚED

KAPACITY PRO NOSNICE DLE TYPU USTÁJENÍ 2022 (v procentech) – ČR A NEJVĚTŠÍ DOVOZCI

Typ technologie/Země	Česká republika	Polsko	Lotyšsko	Slovensko
0 – bio	0,5	0,7	0,2	0,2
1 – výběh	1,4	6,2	3,0	3,7
2 – podlahový chov, voliéry	37,1	21,3	27,5	22,4
3 – obohacené klece	61,0	71,8	69,3	73,7

zdroj: Evropská komise