O vývozu zemědělských a potravinářských produktů z Ukrajiny a souvisejícím kompenzačním balíčku, o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin, o implementaci společné zemědělské politiky (SZP) a o řešení nárůstu počtu velkých šelem a problematice kompenzace škod, které způsobují, jednala v těchto dnech Rada ministrů zemědělství EU v Lucemburku. Jak uvádí tisková zpráva ministerstva zemědělství, Českou republiku zastupoval náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek (KDU-ČSL).
Ve zprávě se dále uvádí, že evropští zemědělci by měli získat dalších 330 mil. EUR ze zemědělské rezervy, která poslouží na zmírnění dopadů levného dovozu ukrajinských obilovin, rostoucích nákladů a klimatických změn. Evropská komise (EK) tak reaguje na požadavky unijních států. Aktuálně si mezi sebe Polsko, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko rozdělí 100 mil. EUR, které mohou posloužit na kompenzace zemědělců v zemích, které bezprostředně sousedí s Ukrajinou, a kde v posledních měsících měli problémy s odbytem vlastních produktů kvůli levnějšímu dovozu. V rámci pomoci ukrajinskému hospodářství, které zasáhla ruská agrese, zrušila EU dovozní cla a posílila přepravní kapacity. Velká část obilovin a olejnin, původně určených pro africký a blízkovýchodní trh, však zůstala v Unii. Nově navržených 330 mil. EUR tak bude poskytnuto unijním státům, které s Ukrajinou přímo nesousedí, ale v posledních měsících zaznamenaly negativní vývoj na trhu se zemědělskými komoditami, ať už v podobě přetlaku na unijním trhu nebo extrémním klimatickým výkyvům.
Náměstek Skřivánek k tomuto jednání ministrů zemědělství EU sdělil, že čeští zemědělci by, podle návrhu Komise, mohli, z nově uvolněných peněz, získat přes 160 milionů korun, které poslouží jako kompenzace za druhotné dopady levného ukrajinského dovozu, zejména pokud jde o snížené možnosti našeho vývozu oproti minulosti. Načež dodal, že ministerstvo zemědělství se bude snažit zajistit ještě další spolufinancování z národních zdrojů. Peníze rozdělí například mezi chovatele drůbeže, pěstitele ovoce a zeleniny, případně další zasažené citlivé komodity.
Tisková zpráva ministerstva zemědělství dále konstatuje, že na Radě zemědělských ministrů se také jednalo o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin (POR). Česká republika patří ke státům s nejnižší spotřebou pesticidů a tento trend pokračuje.
Podle náměstka Skřivánka je však zároveň potřeba zajistit, aby evropské zemědělství zůstalo i nadále funkční. Podle něho zajištění dostatku kvalitních potravin pro naše občany za dostupné ceny, a současně i zachování celkové konkurenceschopnosti, zůstává i nadále hlavním úkolem evropského zemědělství. To by však zároveň nemělo jít na úkor ochrany životního prostředí. Proto Česká republika, respektive ministerstvo zemědělství, podporuje a klade důraz na alternativní nechemické metody ochrany před škodlivými organismy, včetně šlechtění odolných odrůd a precizního zemědělství. „Změny klimatu přinášejí nové výzvy v ochraně rostlin a je třeba mít po ruce rychlé a účinné prostředky,“ uvedl náměstek Skřivánek.
Zpráva ministerstva zemědělství také poukazuje na to, že intenzita hospodaření i dosavadní pokrok při snižování používání pesticidů se napříč státy EU liší. Během českého předsednictví EU v loňském roce Česká republika, spolu s ostatními členskými státy EU, vyzvala Komisi k doplnění dopadové studie o kvantitativní data k zásadním otevřeným otázkám dopadu návrhu na snižování používání POR, zejména pokud jde o zabezpečení potravinami a dopadů na konečného spotřebitele. Tuto studii by měla Komise předložit v příštím týdnu.
Ministři rovně diskutovali o Společné zemědělské politice po roce 2027. Důležitým úkolem bude podpora zejména konkurenceschopného zemědělství, které zajistí dostatek potravin pro všechny obyvatele EU. Stranou však nesmí zůstat ani ochrana životního prostředí a otázky klimatu. Zemědělství je neoddělitelné od venkova, proto je třeba posilovat socioekonomickou strukturu venkovských oblastí. Česká republika se domnívá, že lze zvyšovat produktivitu a současně chránit životní prostředí. Vhodnými technologiemi či digitalizací lze omezit vstupy, jako jsou energie, množství hnojiv nebo pesticidů, a tím snížit náklady i environmentální zátěž.
Podle náměstka Skřivánka by v České republice, a českým zemědělcům by do budoucna pomohlo, kdyby strategický plán, který musí každá země předložit Evropské komisi, byl co nejjednodušší, skutečně strategický a reagoval na aktuální potřeby. Podle Strategického plánu se posuzuje, zda společně plníme cíle Společné zemědělské politiky, a zda si Česká republika obhájí finanční prostředky, které z unijního rozpočtu čerpá. Strategický plán v současné době obsahuje řadu detailů, které je možné řešit na úrovni národních prováděcích předpisů. Jde například o kritéria pro výběr projektů nebo složité finanční a indikátorové tabulky s ročními plánovanými hodnotami, jak k tomu konstatoval náměstek Skřivánek.
Na programu jednání byla také problematika růstu populací velkých šelem a následných dopadů na zemědělství, lesnictví a akvakulturu. Toto téma je v posledních letech u nás velmi sledované hlavně vzhledem ke zvyšujícímu se počtu vlků a dalších predátorů v ČR a škodám na hospodářských zvířatech, rybách a lovné zvěři, které způsobují. Je potřeba přezkoumat současný evropský regulační rámec a vhodně jej přizpůsobit tak, aby řešil vysokou nejistotu a zhoršující se situaci, které čelí nejen zemědělci. Bezpochyby je nutné pokračovat v ochraně velkých šelem, ale je třeba dosáhnout spravedlivé rovnováhy ve vztahu k ostatním druhům, včetně jejich kořisti.