Loňské zkrácení mimořádné valorizace penzí projednával ve středu Ústavní soud ČR (ÚS ČR). Podle zpravodajství magazínu Echo24 rozhodnutí soudu zatím nepadlo, z pozice svědků ale vypovídali například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), dále hovořil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. Hnutí ANO zastupovala bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Soud ukončil dotazování, vyhlášení nálezu odročil předseda Josef Baxa na neurčito.
Podle ministra Jurečky vláda sáhla ke zkrácení mimořádné valorizace především s ohledem na rozpočtovou odpovědnost. Kdyby se důchody zvedly podle standardního zákonného mechanismu, znamenalo by to pro státní rozpočet značné výdaje na desítky let dopředu. „Stalo by se to mandatorním výdajem a neumím si představit jakoukoliv jinou vládu, která by to pak vzala zpátky,“ řekl Jurečka, kterého si soud předvolal jako svědka.
Vláda podle Jurečky už během roku 2022 předpokládala, že kvůli inflaci nejspíš nastane mimořádná valorizace penzí. Když však statistici zveřejnili údaje o prudkém růstu cen za leden 2023, rozhodla se vláda, podle ministra Jurečky, jednorázově nahradit zákonný valorizační mechanismus jiným, úspornějším, a to právě s ohledem na rozpočtovou odpovědnost, dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a mezigenerační solidaritu.
Při použití standardního zákonného mechanismu, který se aktivuje při více než pětiprocentním růstu cen, by průměrný důchod vzrostl o 1770 korun, po novele to bylo 760 korun. Vláda tak za loňský rok ušetřila 19,4 miliardy korun. Podle ministra Jurečky vláda usilovala o to, aby se zachovala kupní sílu důchodců, aby důchody zůstaly v rozumném poměru k průměrné mzdě, a aby se nerozevíraly nůžky mezi seniory s nejvyššími a nejnižšími důchody.
Kdyby vláda nechala proběhnout mimořádnou valorizaci, podle standardního mechanismu, rozpočtové náklady by v příštích dekádách mohly, podle Mariana Jurečky, dosáhnout až 400 miliard korun. Přesná čísla se odhadují obtížně, záleží na tom, jak dlouho budou nynější důchodci ještě pobírat penzi, dodal.
Soudce Jaromír Jirsa se ministra Jurečky zeptal, zda je vláda připravena vyzvat opozici ke konstruktivnímu jednání o skutečné důchodové reformě. „Já se o to snažím,“ reagoval Marian Jurečka. Vláda se, podle něho, dokáže dohodnout s opozicí na některých dílčích parametrech, na těch nejpodstatnějších ale zatím nikoliv.
Ministr financí Zbyněk Stanjura soudu řekl, že rozhodující nebyly potenciální rozpočtové dopady v roce 2023, ale ty střednědobé a dlouhodobé. „Byly by to vysoké náklady pro příští generace,“ řekl ministr financí. „Věděli jsme, že máme 40 nebo 50 dní na to, přijmout nějaké legislativní řešení,“ řekl Stanjura. Sněmovna novelu schvalovala ve stavu legislativní nouze, což je jeden z důvodů, proč skupina poslanců ANO navrhla ÚS, aby právní úpravu zrušil.
Hnutí ANO u soudu zastupovali předsedkyně poslaneckého klubu hnutí Alena Schillerová a advokát David Rašovský. Se soudci a svědky však komunikoval jen advokát Rašovský, který růst inflace označil za očekávaný, nepředstavoval tak mimořádnou okolnost, která by odůvodnila právě zmiňované zjednodušené a zrychlené projednání zákona ve stavu legislativní nouze. Vláda se, podle advokáta Rašovského, rozhodla sofistikovaným způsobem popřít právo seniorů na zvýšení penzí.
Exministryně Alena Schillerová po skončení jednání na sociální síti X hodnotila průběh jednání soudu, ze svého pohledu, pozitivně. „Na rozhodnutí ÚS ČR si budeme muset ještě počkat, ale právě skončené jednání mělo svůj význam již dnes. Nikdo z ministrů si nemůže myslet, že nestandardní kroky na hraně ústavnosti zůstanou bez odezvy. 8 hodin fundovaných dotazů, výslechy svědků, a to vše pod drobnohledem veřejnosti. Nepochybuji, že naše právní pozice je pevnější než ráno,“ uvedla Schillerová, která novinářům po konci jednání řekla, že zazněla „celá řada velmi zajímavých otázek, a ještě zajímavějších odpovědí“.
Podle předsedy Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmíra Hampla byl nárůst životních nákladů důchodců na přelomu let 2022 a 2023 mimořádně vysoký a překvapivý. Dalo se, podle něho, předem očekávat, že růst cen povede k nutnosti mimořádné valorizace penzí, otázkou zůstávalo, kdy a o kolik. Konkrétní údaj o inflaci v lednu 2023 ale nebylo možné předpovědět, řekl Mojmír Hampl s tím, že to byl, podle něho, šok. „Neznám nikoho, kdo věděl, že bude takhle vysoká,“ uvedl ekonom Hampl, který byl předvolán jako svědek. Přičemž z jeho dalšího vyjádření, jak dále ve své zprávě o průběhu soudního jednání popsal magazín Echo24, ekonom Mojmír Hampl, ve své podstatě, hovořil ve prospěch vlády, když odůvodňoval poukazováním na vývoj inflace, na možné dopady růstu důchodů do státní kasy.