OS zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SČL) v souvislosti se současným vývojem v českém zdravotnictví zaslali poslancům, členům Poslanecké sněmovny ČR, dopis, ve kterém je vyzývají, aby odmítli a neodsouhlasili vládní návrh na změnu zákoníku práce, která by ve svých důsledcích znamenala zvýšení počtu přesčasových hodin našich zdravotníků, což by ve svých důsledcích vedlo ke snížení kvality lékařské a zdravotnické péče o naše pacienty.
Přesné znění dopisu citujeme:
„Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,
obracíme se na Vás za naše odborové organizace ve věci transpoziční novely zákoníku práce, tj. vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – sněmovní tisk 423.
Se značným znepokojením jsme zjistili, že k transpoziční novele jsou předloženy další pozměňující návrhy, které současnou situaci pro zdravotníky zásadním způsobem zhoršují. Připomínáme, že zajištění nepřetržité zdravotní péče je založené na obludném množství přesčasové práce, která potom zkresluje příjmy zdravotníků. Připomínáme, že proti LOK-SČL podepsanému Memorandu v roce 2011 je měsíční deficit příjmu nastupujícího lékaře kolem 15 000 Kč a u těch nejzkušenějších lékařů jsme na částce okolo 50 000 Kč. Návrh je navíc v kontextu dalších plánovaných opatření z konsolidačního balíčku (progresivního zdanění) smrtícím koktejlem, který povede k omezení kvality a dostupnosti péče.
Nadměrná pracovní zátěž zdravotníků je jednou z hlavních příčin jejich nedostatku a dlouhodobé personální krize. Odmítáme, aby Poslanecká sněmovna v roce 2023 udělala ze zdravotníků nevolníky. Pokud by pozměňovací návrhy Poslanecká sněmovna přijala, pak by to pro rok 2024 fakticky znamenalo pro část zdravotníků práci ve výši 1,45 úvazku. Argumentace o dobrovolnosti tohoto ustanovení neobstojí.
Připomínáme, že předložené pozměňovací návrhy na znovuzavedení další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví zároveň odporují evropské legislativě. Podle čl. 6 písm. b) směrnice 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby, jsou členské státy povinny přijmout nezbytná opatření, aby v souladu s potřebou chránit bezpečnost a zdraví pracovníků nepřekračovala průměrná délka pracovní doby pro každé období sedmi dnů včetně přesčasů 48 hodin.
Podle čl. 22 (1) písm. a) směrnice 2003/88/ES má členský stát možnost neuplatňovat dodržování obecných zásad ochrany bezpečnosti a zdraví pracovníků a za předpokladu, že přijme nezbytná opatření, aby žádný zaměstnavatel nevyžadoval, aby pracovník pracoval déle než 48 hodin v období sedmi dnů, vypočteného jako průměr pro referenční období uvedené v čl. 16 písm. b), bez předchozího souhlasu pracovníka s vykonáváním takové práce. V minulosti uplatněné využití výjimky, kdy tzv. další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví byla do zákoníku práce zapracována novelizací provedenou zákonem č. 294/2008 Sb., byla dohodou sociálních partnerů a představovala ve svém § 93a dočasné/provizorní řešení přijaté na dobu 5 let a 3 měsíců. Využití výjimky skončilo 31. 12. 2013, vracet se k němu po 10 letech by bylo cestováním proti směru času. Místo skutečného řešení situace by znovuzavedení tzv. superpřesčasu ve zdravotnictví cestou pozměňovacího návrhu znamenalo další zhoršení pracovních podmínek pro lékaře a další zdravotníky. Znovu upozorňujeme, že na přesčasové práci se mají podílet všichni lékaři.
Upozorňujeme, že obdoba navrhované novelizace § 93a není v ostatních zemích EU aplikovaná. Pokud je známo, tak v současné době výjimku z článku 22 směrnice 2003/88/ES v podobě navýšení maximálního počtu hodin práce přesčas nevyužívá žádná jiná země. V minulosti využívala výjimku Velká Británie, která ovšem byla za využívání „opt-outu“ opakovaně kritizována, zejména ze strany Francie, Itálie, Španělska, Řecka a Kypru.
Poslanecký pokus o znovuzavedení další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví je v rozporu se závazky ČR vyplývajícími ze směrnice EU 2019/1158, o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob, např. s právem zaměstnance na pružné uspořádání práce, a není možný bez současného přijetí nezbytných opatření a bez předchozího vyjednání výjimky ze směrnice 2003/88/ES na úrovni orgánů EU.
Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,
chceme Vás také informovat, že návrh novely zákoníku práce je výsledkem dohody sociálních partnerů, kteří se zavázali, že nebudou bez vzájemné dohody prosazovat ani podporovat prosazení žádných dalších změn této transpoziční novely a nebudou rovněž bez vzájemné dohody podporovat ani prosazovat žádné další návrhy změn zákoníku práce.
Vyzýváme Vás, abyste v zájmu zachování sociálního smíru ve zdravotnictví žádné pozměňovací návrhy k transpoziční novele zákoníku práce, sněmovní tisk 423, nepodpořili!
Oba odborové svazy zdůrazňují, že pokud budou pozměňovací návrhy přijaty, vyzvou odborové organizace zdravotníky k hromadnému odmítnutí veškeré přesčasové práce nad rámec stanovený zákonem.
Pro zaměstnance i pro pacienty je totiž zásadní, aby byli zdravotníci schopní pracovní zátěž zvládnout. Přetížený, unavený a frustrovaný zdravotník je pro pacienta potenciální hrozbou.
V zájmu zachování kvality českého zdravotnictví přestaňte přetěžovat zdravotníky a hledejte cesty k jejich dobrým pracovním podmínkám a personální stabilizaci.“
Za OSPSP ČR dopis podepsala jeho předsedkyně Bc. Dagmar Žitníková a za LOK-SČL jeho předseda MUDr. Martin Engel.