Poslanecká sněmovna se ve středu zabývá návrhem státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun, před poslanci hovořil i prezident Miloš Zeman. Dolní komora Parlamentu ČR hlasuje v prvním čtení o základních parametrech návrhu, vedle schodku také o výši příjmů a výdajů. Pokud ukazatele schválí, v dalším projednávání jsou už možné jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Závěrečné schvalování návrhu je plánováno na 16. prosince.
Prezident ČR Miloš Zeman před poslanci, což v přímém přenosu vysílala Česká televize, uvedl, že musí kvůli dopadům koronavirové krize schvalovat výrazný rozpočtový schodek, byť by se nemělo zbytečně plýtvat.
„Druhá vlna přinesla poznání, že zadlužování je nezbytné,“ prohlásil prezident Miloš Zeman s tím, že by si ale přál, aby výdaje, které se nyní s pandemií realizují, byly jednorázové a krátkodobé. „A když už to jsou nevratné dotace, aby byly alespoň časové omezeny. Právě proto jsem podpořil například pět tisíc korun pro důchodce, ovšem s tím že příští rok už bude normální valorizace zhruba o 800 korun měsíčně. A stejně tak jsem podpořil i pětadvacítku jako podporu pro OSVČ,“ řekl ve svém projevu.
Prezident ve sněmovně dále uvedl, že podporuje program Covid III a preferuje šetření a vytváření rezerv na horší časy, spolu s postupným odbouráváním dotací.
Doplnil, že ti co se domnívají, že investice do spotřeby „nakopnou“ ekonomiku, se kromě toho mýlí ještě v jednom. „Protože zapomínají na to, že zde existuje i 'kanál spoření' a že zejména v situaci celkové nejistoty budou lidé, a to ve všech příjmových skupinách, preferovat úspory a vytváření rezerv na horší časy. A přeliv do úspor může být dominantní, daleko silnější než je přeliv do spotřeby domácností,“ upozornil prezident Miloš Zeman.
Doplnil také, že nerozumí debatě o zrušení superhrubé mzdy, jde podle něho o technikálii. Podstata věci je výše daňové sazby, uvedl před poslanci. Za mrhání penězi prezident označil návrh odborů na vyhlášení dvou volných dnů před svátkem 17. listopadu. Znamenalo by to ztrátu 24 miliard korun, řekl. A postavil se i proti návrhům na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka, znamenaly by totiž podle něho výrazný výpadek rozpočtových příjmů. „Zdroje nejsou,“ řekl, čímž vyvrátil slova bývalého předsedy vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) ze let 2002 až 2004, který před volbami v roce 2002 proslul svým výrokem, že „zdroje jsou“.
Návrh státního rozpočtu pro rok 2021 představila ve sněmovně vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která uvedla, že se potvrzuje, že česká ekonomika je silná, stav veřejných financí je dobrý, bankovní sektor je mimořádně zdravý, rozpočty samospráv mají mimořádné rezervy a taky zdravotní pojišťovny jsou na tom skvěle.
„Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice můžeme zmírnit,“ dodala. Informovala také, že ke konci října stát podpořil ekonomiku kvůli pomoci v souvislosti s pandemií koronaviru 224 miliardami korun.
Ministryně financí také připustila, že předkládaný deficit je několikanásobkem čísel, na která byla veřejnost zvyklá z období před pandemií. „Ale kdy jindy než v období nejsilnějšího propadu ekonomiky v novodobé historii naší země je nutné realizovat expanzivní politiku až do té míry, kde nám to současná legislativa a samozřejmě dluhová pozice umožňuje?“ zeptala se formou řečnické otázky.
Ministryně Alena Schillerová rovněž uvedla, že zatímco Česká republika počítá se schodkem 6,4 procenta hrubého domácího produktu, řada zemí počítá s dvouciferným deficitem. I z hlediska deficitu veřejných financí očekává lepší čísla jen pět členských zemí EU, dodala.
Z Konsolidační strategie ministerstva financí, kterou ministerstvo poslalo poslancům, vyplývá, že schodek veřejných financí by měl do roku 2023 klesnout na 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a vládní dluh stoupnout na 47,4 procenta HDP z letos plánovaných 39,4 procenta.
Vláda v konsolidační strategii, podle Aleny Schillerové, také předpokládá, že nebude zvyšovat provozní výdaje státu, což bude znamenat, že budou reálně klesat. „Počítá se zmrazením platů úředníků“, řekla ministryně financí. Vláda však počítá s pozvolnou konsolidací a chce se vrátit do standardních podmínek bez vyvolání recese.
Loni byly české veřejné finance v přebytku 0,3 procenta HDP a vládní dluh skončil na 30,2 procenta HDP. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP.
Úroveň strategie počítá stejně jako makroekonomická prognóza letos s poklesem ekonomiky o 6,6 procenta a příští rok s růstem o 3,9 procenta. V roce 2022 počítá ministerstvo financí ve strategii s růstem ekonomiky o 2,2 procenta a o rok později s růstem o 2,1 procenta.
„Hledat dnes opatření, která přijmout za čtyři či šest let ke konsolidaci veřejných financí, je opravdu předčasné,“ napsala mimo jiné v předmluvě strategie ministryně financí Alena Schillerová. V této souvislosti vyzvala k zaměření úsilí na oživení ekonomiky a zlepšení ekonomických vyhlídek.
„Jsem si navíc jistá, že konkrétní specifikace konsolidace daleko za horizont funkčního období této vlády není vhodná, protože bez širokého a stabilního celospolečenského konsenzu nemůže být dlouhodobě udržitelná,“ dodala. Strategii na další roky by podle ní měla připravit nová vláda vzešlá s parlamentních voleb v příštím roce.