Kvůli špatnému výběru daní stát ročně přichází o 300 až 500 miliard korun. Uvedla to ekonomka Ilona Švihlíková v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Zároveň konstatovala, že od ministerstva financí dosud neslyšela jediný návrh týkající se tohoto problému. Vláda by se totiž, podle ní, musela postavit silným ekonomickým hráčům, a tak je pro vládu mnohem jednodušší „seškrábnout“ menší částky od lidí, kteří se nemohou bránit.

„Vláda musí hledat peníze tam, kde utíkají příjmy. Zvýraznila bych zejména problém zneužívání transferových cen. Vláda honí tamhle miliardu, támhle dvě, jenže u těch transferových cen je to minimálně 300 až 500 miliard v této ekonomice každý rok. A ona to není legrace,“ zdůraznila ekonomka. Načež dodala, že by ministerstvo financí mělo jednat a vytvořit speciální oddělení, které by se tomuto problému věnovalo.

V pořadu dále zaznělo vysvětlení, co to jsou transferové ceny. To jsou ty, za něž se zboží, služby nebo práva přenášejí mezi spřízněnými podniky nebo různými odvětvími jedné firmy. Nejčastěji se jedná o kapitálovou propojenost, kdy mateřská společnost fakturuje zboží a služby své dceřiné společnosti. Potíž je v tom, že některé transakce probíhají pouze za účelem zvýšení nákladů a přesunu zisků do zemí s nižším zdaněním.

Významně rozšířit by se měl, podle Ilony Švihlíkové, také základ daně u právnických osob. „Tam to skutečně sazbami neuřídíte. Je potřeba zařídit, aby si nemohly odečítat všechno, co je napadne,“ řekla ekonomka. Ačkoli daň z příjmu právnických osob činí 19 procent, reálně se vybere jen kolem 12 procent, protože firmy mají řadu možností, jak si daňovou povinnost zkrátit, upozornila ekonomka.

Dalším problémem je, podle Švihlíkové, třináct měsíců v řadě trvající pokles maloobchodních tržeb, což se promítne na zaplacené DPH. „Co vláda dělá pro zvýšení výběru daní? Rušení finančních úřadů a zrušení EET to asi nebude,“ poznamenala.

Změnit by se, podle Švihlíkové, mělo také rozložení zdanění OSVČ a zaměstnanců, v němž spatřuje velký nepoměr. „Vláda zvýšila paušál na dva miliony a tím vytvořila takovou hodně perverzní pobídku na posílení švarcsystému,“ okomentovala krok vlády. Dříve se živnostníci stávali plátci DPH po překročení ročního příjmového limitu, od letošního roku jsou to dva miliony.

Ekonomka Švihlíková rovněž zmínila téma dotací. Podle ní je otázkou, zda má vláda k dispozici podklady, které by jí ukázaly, zda a které dotace jsou z dlouhodobého hlediska výhodné pro českou ekonomiku. „Anebo, jestli dotace nejsou typické dobývání renty – že se někdo chapadélkem přisaje na veřejné rozpočty a teď saje,“ dodala.

To se, podle Švihlíkové, týká mj. řady neziskových organizací. Podle ekonomky musí vláda najít odvahu, „protože jsou to organizace velmi vlivné s nějakým širším mediálním pokrytím, a když je někdo od toho odsekne, tak začnou velmi intenzivně kvičet,“ charakterizovala situaci kolem tohoto problému ekonomka Švihlíková.

Mimochodem, na skutečnost, že z České republiky odchází každoročně 300 až 500 miliard korun, ať již ve formě dividend či díky interním účetnickým přepočtům a převodům mezi jednotlivými divizemi významných nadnárodních společností, upozorňují naše odbory již po celá léta. Byly to právě odbory, které vyzývaly všechny české vlády, které se zde za posledních 10 či 15 let vystřídaly, aby tyto nadměrné zisky nadnárodních společností zdanily. Vždyť jejich zdanění vyžadují, a také uplatňují, i mnohé vlády v zahraničí. Takže se odbory ptají: Proč to nejde u nás? Svým způsobem na tuto otázku logicky odpověděla ekonomka Ilona Švihlíková v pořadu televize CNN Prima NEWS. To je, že to nejde kvůli jejich nadměrnému vlivu na naši ekonomiku, potažmo na celou společnost.