Svaz průmyslu a dopravy (SPD ČR) se obává navýšení evropského klimatického cíle, o kterém by ve čtvrtek a pátek měla rozhodovat Evropská rada. Konkrétně jde o zpřísnění cíle pro snížení emisí oxidu uhličitého na 55 či více procent v roce 2030 proti roku 1990. Informoval o tom zpravodajský web EURACTIV.cz.
Podle tiskové zprávy SPD ČR zvýšení klimatických ambicí přinese nejen příležitosti, ale také větší rizika a náklady pro řadu odvětví. „Řada sektorů nemá v současnosti komerčně dostupné technologie, aby ještě rychleji snižovala své emise. Náklady na zpřísnění cíle pro snížení emisí v roce 2030 ze 40 na 55 procent Evropská komise odhadla na nejméně 94 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun) za rok pro celou Evropskou unii. Náklady pro Českou republiku budou ale s ohledem na strukturu jejího hospodářství s vysokým podílem průmyslu nepoměrně vyšší,“ prohlásil první viceprezident svazu a generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš.
Snížit emise oxidu uhličitého o původně plánovaných 40 procent do roku 2030 by podle svazu celou Unii stálo 336 miliard eur (8,8 bilionu korun) ročně. Dohromady tak náklady Evropské unie na snížení emisí o 55 procent dosáhnou každý rok zhruba tří procent jejího HDP, uvedl SPD ČR.
Evropská komise a Evropský parlament jsou ale toho názoru, že postup v boji s klimatickými změnami je příliš pomalý. Obnova po pandemii představuje příležitost pro zintenzivnění činnosti proti globálnímu oteplování, shodují se aktéři na jednotlivých úrovních.
Svaz průmyslu a dopravy ČR ovšem připomněl, že Česká republika požadovala, aby Evropská komise zpracovala studii dopadů, která by podrobně prozkoumala možnosti jednotlivých členských států, technologické možnosti sektorů, jejich konkurenceschopnost a vyčíslila investiční a provozní náklady transformace konkrétních odvětví. „Podrobnou studii dopadů na členské státy ale Evropská komise nezpracovala. Navýšení klimatického cíle tak politici zřejmě schválí i bez veškerých potřebných analýz, důsledného zohlednění současné ekonomické situace a reálných možností jednotlivých odvětví,“ upozornil SPD ČR. Svaz proto s několika základními požadavky požádal dopisem o pomoc premiéra Andreje Babiše (ANO).
„Je třeba, aby jednotlivé členské státy mohly samy určit individuální příspěvek k plnění cíle, který bude respektovat jejich možnosti a rozdílnou výchozí pozici. Klíčové také je, aby státy měly garantovanou technologickou neutralitu a mohly si zvolit vlastní energetický mix včetně například jaderné energie. Cíle v oblasti podílu obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti pak musí být závazné pouze na úrovni celé Evropské unie,“ řekl Daniel Beneš.
Evropská unie také podle svazu musí na postupnou cestu ke klimaticky neutrální ekonomice, kterou podporuje i SP ČR, zajistit dostatek peněz. Pomoci by měly prostředky z Fondu obnovy. „Bude také třeba navýšit kompenzační mechanismy pro státy, které mají horší výchozí podmínky. Tomu musí odpovídat i podmínky pro jejich čerpání. Například velké průmyslové firmy nesmí přijít o možnost získat podporu na svou transformaci,“ dodává Daniel Beneš, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Podobné názory a požadavky mají, podle svazu, i zaměstnavatelské a průmyslové asociace z okolních zemí. SPD ČR s kolegy z Rakouska, Maďarska, Slovenska, Chorvatska a Slovinska vydal v této věci společné prohlášení, které je dostupné na webu svazu. V něm mimo jiné požadují pokračování systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU-ETS) i po roce 2030 pro energeticky náročné sektory. Systém EU-ETS by měl rovněž fungovat vedle mechanismu pro vyrovnávání uhlíku na vnějších hranicích EU, který Evropská komise plánuje představit v první polovině příštího roku. Kromě toho, navýšení klimatických, a s tím souvisejících energetických, cílů bude vyžadovat dodatečné investice, které by měly podpořit zdroje z unijních fondů a dalších nástrojů.
Jedním z nových vlastních zdrojů by měl být mechanismus pro uhlíkové vyrovnávání na hranicích EU. Jeho cílem má být posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v členských státech a rozšíření klimatických standardů mimo Unii.