Kvůli rostoucí inflaci šetří na potravinách téměř dvě třetiny Čechů. Podíl těch, kteří mají strach o své finance kvůli rostoucím cenám energie, vzrostl za poslední půlrok téměř na polovinu. Rostoucí míry inflace se obává 38 procent lidí. Naopak výrazně klesly obavy z války na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu Instant pro Generali Investments, který se konal 10. až 16. srpna mezi 1028 respondentů. Pro portál ŽivotvČesku.cz ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček z obecného hlediska přiblížil, že inflace má vliv i na zdravotní situaci české populace.

Na 80 procent Čechů na sobě pociťuje dopady prudce rostoucí inflace, strach o ztrátu části svých úspor má 67 procent lidí. Polovina Čechů také ze strachu o své finance změnila za poslední půlrok způsob, jakým se snaží chránit své úspory před rychle rostoucí inflací.

„Inflace dosahuje 17,5 procenta a lidé její dopady pociťují v každodenním životě. Ať již jdou na týdenní nákup nebo na oběd. Proto je pochopitelné, že inflace je pro Čechy aktuálně největším strašákem a negativně se projevuje na náladě spotřebitelů,“ uvedl, podle redakce ŽivotvČesku.cz, ekonom Generali Investments Radomír Jáč.

Podle něho podíl Čechů, kteří se kvůli konfliktu na Ukrajině obávají o své finance, klesl z 33 procent na osm procent. Právě v březnu, bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině, to byl pro Čechy hlavní důvod obav. Naopak s blížícím se podzimem a topnou sezonou vzrostl podíl lidí, kteří se bojí prudkého navyšování cen energií, a to z 28 procent na téměř 50 procent. Nejméně se lidé bojí pandemie covid-19 či propadu hodnoty dluhopisů a akcií.

Mezi faktory, které pro řadu českých domácností představují finanční zátěž, se jednoznačně řadí závislost na tabáku a častá konzumace alkoholu. „Kdyby lidé na vysokou inflaci reagovali tím, že omezí kouření či pití alkoholu, tak by zhoršující se ekonomická situace nemusela mít zásadně negativní vliv na naše zdraví. Nejsem však lékař, abych to mohl přesně posoudit, a předpokládám, že situace se bude lišit na individuální úrovni jednotlivých lidí. Nicméně jako ekonom vím, že nežijeme v ideálním světě a takovéto změny v chování nelze předpokládat. Závislost na alkoholu či tabáku se těžko překonává, takže lidé spíše budou šetřit na ovoci a zelenině. Méně peněz v rodinách proto pravděpodobně zhorší zdravotní situaci v naší společnosti,“ vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz ekonom Štěpán Křeček.

Dále konstatoval, že polovina Čechů, přes obavy o své finance, nezměnila za poslední půlrok způsob, jakým nakládají s úsporami. Celkem 13 procent lidí i nadále drží své peníze v hotovosti, dalších 14 procent respondentů odložilo velké plánované výdaje, jako jsou například koupě či rekonstrukce nemovitosti. Na 13 procent se rozhodlo své finance chránit prostřednictvím převodu na lépe úročený spořicí či termínovaný účet.

S blížícím se příchodem školního roku mají Češi jasno, že odmítají šetřit na svých dětech. Pouze pět procent lidí uvedlo, že šetří na volnočasových aktivitách svých dětí, na výbavě dětí do školy hodlají šetřit tři procenta. Proti dopadům rostoucí inflace se 68 procent Čechů brání snížením spotřeby energií a vody. Šetření na nákupech potravin volí dvě třetiny lidí a omezení návštěv restaurací 45 procent z nich. Své koníčky kvůli inflaci omezuje třetina Čechů. Čtvrtina uvedla, že si více plánují své výdaje, například týdenními rozpočty.

Redakce k tomu dodává, že pomoc s drahými energiemi musí vláda, podle ekonomů, dobře cílit, neměla by být plošná. Nyní se na energiích nejvíce snaží šetřit 75 procent starších lidí ve věku 54 až 65 let. Naopak na potravinách šetří nejčastěji mladí ve věku od 18 až do 26 let, a to 63 procent. Předplatné streamovacích služeb či časopisů ruší 23 procent mladých do 26 let. Na 35 procent lidí uvažuje kvůli inflaci o změně práce. Nejčastěji se k těmto úvahám ubírají lidé v produktivním věku, častěji ženy (38 procent) proti mužům (33 procent).