Dva biliony eur. Tedy zhruba 49 bilionů korun. Právě takovou hodnotu v aktuálních běžných cenách má rozpočet Evropské unie na období 2021 až 2027.

Částka se dá rozdělit do dvou hlavních kapitol. První tvoří klasický víceletý finanční rámec, tedy dlouhodobý rozpočet EU, který činí 1,2 bilionu eur. Zbývajících 800 miliard eur spadá do programu NextGenerationEU, který vznikl v reakci na pandemii covidu-19.

Peníze proudí do všech členských zemí, ale i za jejich hranice. EU totiž finančně pomáhá i třetím zemím. Další peníze jsou vynaložené na samotný provoz evropských institucí, ochranu vnějších hranic a řešení migrace, posilování obrany a bezpečnosti, ochranu životního prostředí, zemědělství či rozvoj jednotného trhu. Velkou kapitolu – zhruba 28 bilionů korun – tvoří tzv. soudržnost, do které se řadí i podpora regionálního rozvoje a tzv. kohezní fondy či dotace.

V rámci politiky soudržnosti vytvořila EU konkrétní fondy, skrze které posílá peněz do evropských regionů. Konkrétně se jedná o Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond a Fond soudržnosti.

Timeline – dlouhodobý evropský rozpočet 2021–2027

únor 2018 – členské státy řeší rozpočet EU po roce 2020. Shodují se, že by měl více financovat boj s nelegální migrací, obranu a bezpečnost, a program Erasmus+

květen 2018 – Evropská komise představuje první návrh víceletého finančního rámce pro období 2021–2027. Návrhem se následně zabývají premiéři a prezidenti zemí EU na Evropské radě

červen 2018 – Evropská rada oficiálně vyzývá Radu EU a Evropský parlament, aby se začaly návrhu důkladně věnovat

září 2018 – ministři členských zemí diskutují o návrhu a sdílejí své názory a vlastní priority. Diskuse pokračují i v říjnu a listopadu

prosinec 2018 – Evropská rada navazuje na jednání ministrů a apeluje na to, že práce na návrhu by měla skončit na podzim 2019. Česká republika má v té době již připravenou národní koncepci, kde hodnotí potřeby ČR s ohledem na kohezní politiku EU

od ledna do října 2019 – jednání na úrovni Rady EU pokračuje až do října, státy vyplňují dotazníky ohledně svých představ o víceletém finančním rámci

říjen 2019 – do jednání se opět zapojuje Evropská rada, ta vyzývá předsedající stát Rady EU k představení pokroku ve vyjednávání, včetně konkrétních částek. ČR mezitím vede jednání s Evropskou komisí o přípravě Dohody o partnerství

prosinec 2019 – finské předsednictví předkládá dokument, kde nastiňuje detailnější rozdělení financí

prosinec 2019 – dokumentem se zabývá Rada EU a následně i Evropská rada. Ta kvůli nátlaku Polska požaduje začlenit do rozpočtu nový Fond spravedlivé transformace, kterým podmiňuje svůj souhlas se Zelenou dohodou pro Evropu

únor 2020 – dohoda na rozpočtu stále není, předseda Evropské rady Charles Michel proto svolává mimořádné zasedání zaměřené právě na víceletý finanční rámec

duben 2020 – Evropa se potýká s pandemií covidu-19, která prosakuje i do rozpočtových otázek. Evropské instituce předkládají dokument, v němž nastiňují další kroky pro obnovu evropské ekonomiky zasažené koronavirem. Evropská rada apeluje na vytvoření fondu obnovy

květen, červen 2020 – členské státy řeší fond obnovy a nový víceletý finanční rámec prostřednictvím videokonferencí

červenec 2020 – Evropská rada se dohodla na víceletém finančním rámci a fondu obnovy

listopad 2020 – Rada EU dosáhla dohody s Evropským parlamentem, její součástí je i mechanismus provazující čerpání peněz z ochranou právního státu, posílení programů pro podporu zdravotnictví, výzkumu či Erasmu

prosinec 2020 – Polsko s Maďarskem nabourávají dosavadní dohodu a požadují zmírnění mechanismu na ochranu rozpočtu a právního státu. Nakonec se podaří dosáhnout kompromisu a Evropský parlament i Rada EU přijímají nový víceletý finanční rámec pro období 2021 až 2027

červen 2021 – Česká republika posílá do Bruselu svůj Národní plán obnovy

červenec 2021 – Evropská komise schvaluje český Národní plán obnovy

květen 2022 – Evropská komise schvaluje Dohodu o partnerství

květen až září 2022 – Evropská komise postupně schvaluje programové dokumenty českých operačních programů

červen 2023 – Česká republika posílá do Bruselu aktualizovaný Národní plán obnovy s novou kapitolou REPower EU

září 2023 – Evropská komise schvaluje aktualizaci Národního plánu obnovy, následně vydávají souhlas i členské státy

Jak vznikají evropské dotace

Za každou evropskou dotací stojí evropská priorita. A za prioritami stojí vyjednávání na evropské úrovni, do kterého výrazně promlouvají členské země – ty mohou například říct, že víceletý finanční rámec se má zaměřit na posílení konkurenceschopnosti podniků nebo na ochranu vnějších hranic EU. Evropská komise poté na základě impulsů od členských států představí první návrh toho, kam by měly evropské finance v následujících sedmi letech směřovat a propojí evropské priority s alokacemi pro jednotlivé strukturální fondy EU. Návrh se následně projednává, upravuje a schvaluje. Komise pak vydává ještě upřesňující akty, kde udává částky vyčleněné pro konkrétní členské země. Klíčovým faktorem je přitom ekonomická úroveň regionů, smyslem této politiky je totiž snižovat rozdíly mezi nimi.

Evropské priority pro strukturální politiky pro období 2021 až 2027 zní následovně:

– inteligentnější Evropa

– zelenější Evropa

– propojenější Evropa

– sociálnější Evropa

– Evropa bližší občanům

Mezitím jednotlivé členské státy pracují na svých národních prioritách, které se potom při vyjednávání s Evropskou komisí snaží sladit s těmi unijnímu. Výsledkem jednání je tzv. Dohoda o partnerství, která rozděluje prostředky do jednotlivých operačních programů.

Dohoda o partnerství je tedy zastřešující dokument a plán toho, jak daná země využije přidělené finance k naplnění evropských i národních cílů a priorit. Je to jakýsi most mezi celoevropskými strategiemi a realizací konkrétních akcí na regionální úrovni.

Země EU v Dohodě vytvoří operační programy (OP), přičemž každý má své tematické zaměření a částku. Nad operačními programy a jejich čerpáním dohlížejí ministerstva – ministerstvo dopravy tak například sleduje čerpání Operačního programu doprava, jehož smyslem je financovat stavbu silnic, dálnic či železnic. OP dostávají evropské finance do jednotlivých projektů, jsou v rámci nich vypisován výzvy, kdo kterých se poté hlásí zájemci – od obcí, krajů, škol, soukromých firem, nemocnic až po živnostníky.

Operační programy v Česku pro období 2021–2027

OP Doprava – 126,8 mld. korun – podporuje dopravní infrastrukturu, dopravu ve městech, alternativní ekologická paliva. Řídí ho Ministerstvo dopravy ČR.

IROP – Integrovaný regionální operační program – 125 mld. korun – financuje rozvoj infrastruktury v regionech, zaměřuje se na projekty ve zdravotnictví, kultuře i cestovním ruchu. Řídí ho Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost – 81,8 mld. korun – podporuje zavádění inovací v podnicích, zaměřuje se na malé a střední firmy. Řídí ho Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

OP Jan Amos Komenský – 66,3 mld. korun – financuje projekty ve vzdělávání, výzkumu, vývoji. Řídí ho Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

OP Životní prostředí – 62,4 mld. korun – financuje péči o přírodu a krajinu, kvalitu ovzduší, dotuje adaptaci na změnu klimatu. Řídí ho Ministerstvo životního prostředí ČR.

OP Spravedlivá transformace – 42,9 mld. korun – posílá prostředky do uhelných regionů, pomáhá s jejich ekologickou a sociální transformací. Řídí ho Ministerstvo životního prostředí ČR.

OP Zaměstnanost+ – 38 mld. korun – podporuje zaměstnanost, sociální služby a pomoc nejchudším. Řídí ho Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

OP Rybářství – 0,78 mld. korun – financuje posilování vodní biodiverzity. Řídí ho Ministerstvo zemědělství ČR.

OP Technická pomoc – 6,3 mld. korun – podporuje přípravu projektů a čerpání fondů v EU Řídí ho Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

Speciální položkou je tzv. Evropská územní spolupráce, která podporuje přeshraniční projekty 

Národní plán obnovy

Česko má k dispozici kromě strukturálních fondů také další nástroje, kterými jej EU finančně podporuje. Novinkou je program NextGeneration EU, označovaný jako fond obnovy. Ten vznikl v důsledku pandemie koronaviru a má pomoci zemím nastartovat ekonomiku. Česko z něj čerpá 209 mld. korun, dalších 19,4 mld. korun si může půjčit.

Čerpání z tohoto nástroje funguje jinak než u klasických operačních programů. České muselo vytvořit svůj Národní plán obnovy, v němž nastínilo, jakými projekty chce národní ekonomiku obnovit. Plán poté schválila Evropská komise, která nyní dohlíží na plnění všech stanovených cílů a projektů. Jakmile Česko bod z plánu splní, Komise mu proplatí peníze. Čas na jejich vyčerpání je krátký – poslední žádost o výplatu peněz může země zaslat Komisi v druhé polovině roku 2026.

Český plán obnovy má šest hlavních pilířů. První z nich je věnovaný digitální transformaci. Rozpočet tohoto pilíře činí 28 miliard korun, peníze poputují například do digitalizace zdravotnictví, rozvoje veřejného datového fondu, posilování kybernetické bezpečnosti, budování 5G sítí, zaváděné digitálních technologií ve firmách či na digitalizaci a zrychlení stavebního řízení.

Druhý pilíř je nejobjemnější a soustředí se na infrastrukturu a ochranu klimatu. Zhruba 85 miliard korun má podpořit bezpečnost silniční i železniční dopravy, snižování emisí a spotřeby energie, rekonstrukce průmyslových areálů, budování recyklační infrastruktury či boj proti suchu.

Svůj pilíř mají také vzdělávání a trh práce, kde se počítá s investicemi ve výši zhruba 42 miliard. Podporu získají především školy, včetně těch vysokých, které se nyní adaptují na post-covidovou dobu. Investice podpoří také rekvalifikace a rozvoj celoživotního vzdělávání. Fond obnovy pocítí i rodiny a senioři, finance totiž podpoří budování kapacit předškolního zařízení a domovů seniorů.

Čtvrtý pilíř plánu obnovy má podpořit instituce a podnikatele v reakci na pandemii covid-19. Peníze v objemu zhruba 11 miliard korun budou směřovat do protikorupčních opatření, zvyšování efektivity veřejné správy nebo rozvoje kultury a systematické podpory veřejných investic.

Jedním z klíčových pilířů je pak podpora výzkumu, vývoje a inovací, kam má přitéct více než 13 miliard korun. Investic se dočkají především lékařské vědy, ale také soukromý sektor, který by díky financím mohl zlepšit zavádění inovací do praxe.

Šestým pilířem je zdraví a odolnost českého obyvatelstva. Investice se budou pohybovat na úrovni 12,5 miliardy korun, stěžejním projektem je rozvoj onkologické péče.

K pilířům se v roce 2022 přiřadila ještě jedna kapitola – REPower EU. Evropská komise posvětila její vznik poté, co Rusko napadlo Ukrajinu a země se musely vypořádat s dalším šokem, zejména v oblasti energetiky, neboť EU se rozhodla odstřihnout od ruských dodávek paliv. Česko si tak výše uvedeným částkám pro jednotlivé pilíře připsalo ještě dalších 50 miliard korun, které podpoří výstavbu obnovitelných zdrojů, posilování distribuční elektrické sítě, renovace veřejných i soukromých budov, či boj proti energetické chudobě.

Modernizační fond

Dalším novým zdrojem financí je Modernizační fond, do kterého míří výnosy emisních povolenek. Fond podporuje tři klíčové oblasti – výrobu a využití energie z obnovitelných zdrojů, energetickou účinnost a zařízení pro akumulaci a distribuci energie. Jak tedy jeho název vypovídá, jeho cílem je modernizovat českou ekonomiku, a to zejména v oblasti energetiky a průmyslu.

Jeho rozpočtové období je jiné než u strukturálních fondů nebo NextGenerationEU. V současné době je naplánován až do roku 2030 a do konce dekády by z něj Česko mohlo získat zhruba 500 miliard korun. Čerpat z něj může veřejný i soukromý sektor, včetně nízkopříjmových domácností, a za jeho správu je zodpovědný Státní fond životního prostředí.

Rizika

Čerpání evropských dotací je administrativně náročné – ať už pro žadatele, tak i pro samotný stát, úředníky a další hráče. Evropské podmínky jsou totiž přísné a je potřeba je plnit stanovené cíle.

Národní kontrolní úřad ve své zprávě z roku 2022 konstatoval, že úroveň finančního řízení programů a projektů se v ČR postupně zlepšuje. Řídicí orgány operačních programů – tedy ministerstva zodpovědná za jednotlivé oblasti – však podle auditorů stále nenastavují dostatečně vypovídající ukazatele pro hodnocení skutečných přínosů poskytnuté podpory nebo chybí vhodná metodika evaluace.

Experti poukazují také na to, že v ČR se mnohdy sledují počet vyčerpaných peněz, a nikoliv konkrétní dopady.

Rizika jsou spojená také s termíny. U Národního plánu obnovy musí ČR peníze vyčerpat do konce roku 2026, což představuje výzvu vzhledem k tomu, že se jedná o nový nástroj schválený teprve v roce 2021.