O víkendu uveřejnil zpravodajský server Seznam Zprávy rozhovor s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), který se zabýval otázkou, jakých změn dozná vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, až ministr Jurečka v příštích několika dnech oficiálně představí svůj návrh změn v této části zákoníku práce.

Podle toho, co ministr Jurečka řekl, tak firmy se „budou moci rychleji zbavit zaměstnanců. Namísto dvouměsíční výpovědní lhůty zřejmě už za měsíc. A navíc i po e-mailu. Podpora v nezaměstnanosti se má zprvu zvýšit, pak ale prudce klesnout,“ jak, v úvodu svého článku uvedla jeho autorka, a to na základě jejího rozhovoru s ministrem Jurečkou.

Podle Mariana Jurečky propustit nebo nabrat zaměstnance může být v současné době záležitost na dlouhé měsíce. Novela zákoníku práce, kterou ministr Marian Jurečka, jak uvedl pro Seznam Zprávy, představí příští týden, chce zamrzlý trh práce rozpohybovat. Velké firmy i další zaměstnavatelé totiž poukazují na to, že je v růstu často brzdí nepružný trh práce. V České republice je nízká nezaměstnanost, a když už firma potřebuje propouštět, naráží na komplikace stanovené zákoníkem práce.

Změn, podle ministra Jurečka, doznají zkušební i výpovědní lhůty. Obě strany spolu také budou moci ještě více komunikovat elektronicky. Novela dále rozpracovává možnost dát výpověď i digitálně. „Esemeskou to určitě nepůjde, ale bude to na základě komunikace, která bude definovaná v pracovní smlouvě. Můžou se dohodnout na e-mailu, nebo na datové schránce,“ upřesnil ministr Jurečka.

Firmy si budou moci nové lidi testovat déle

Změny doznají také zkušební a výpovědní lhůty, v koalici je na tom alespoň shoda, tvrdí vicepremiér Jurečka. Zkušební doba se má nově prodloužit ze tří měsíců na čtyři u běžných zaměstnanců a ze šesti měsíců na osm u pracovníků na vedoucích pozicích.

Podle ministra Jurečky totiž zaměstnavatel mnohdy ani za čtvrt roku nemusí poznat, zda je zaměstnanec schopný a npracovitý. „Tyto lhůty vyšly z jednání se zaměstnavateli, z jejich návrhů, z jejich zkušeností. Já jsem byl osm let ve firmách a na některých pozicích se to za tři měsíce úplně jednoznačně poznat nedá,“ uvedl ministr s odkazem na pozice například ve vyšším managementu nebo i ve vědě.

Podle Mariana Jurečky změna prospěje i zaměstnancům. Když budou mít firmy možnost si zaměstnance déle vyzkoušet, omezí pak řetězení krátkých smluv na dobu určitou. Odbory ale za změnou vidí jen snahu prodloužit lhůtu, kdy firma smí kandidáta vyhodit bez udání důvodu.

Svižnější výpovědi

Výpovědní doba by se mohla naopak zkrátit dokonce až na jeden měsíc místo dosavadních minimálně dvou. A to v případě, že zaměstnanec například poruší pracovní kázeň. Výpovědní doba nyní začíná běžet od prvního dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byla výpověď dotyčnému doručena. Podle pracovníků ministerstva práce a sociálních věcí, kteří tyto změny v zákoníku práce připravují, v novele se počítá s tím, že by lhůta nově začala běžet ihned dnem doručení. Kratší dobu výpovědi kritizují odbory, mimo jiné kvůli tomu, že lidé přijdou o část příjmu.

„Není to vůbec o tom, že by bylo snazší někoho vyhodit, ale výpovědní doba bude v případech závažných pochybení zaměstnance rychlejší,“ okomentoval chystanou změnu v rozhovoru pro Seznam Zprávy Marian Jurečka. Redakce k tomu dodala, že Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučila vládě premiéra Petra Fialy, aby vláda zvážila zavedení výpovědi bez udání důvodu výměnou za vyšší odstupné. „Výpovědi bez udání důvodu pro mě nejsou téma, do novely to dávat nebudu,“ řekl k tomu Marian Jurečka v tomto rozhovoru.

Ovšem, jak redakce dále uvedla ministru Jurečkovi se náramně líbí dánský model tzv. flexicurity (tj. flexibility + security), který kromě flexibilních výpovědí, stojí i na „robustní“ záchranné síti a propracovanému systému rekvalifikací pro nezaměstnané. „Ten model se tady ale nedá aplikovat za rok a půl. A je poměrně nákladný,“ upřesnil Marian Jurečka s tím, že si, podle nás, nejspíše zároveň sám ihned uvědomil, že ne všechny nápady z dílny NERVu, jsou okamžitě průchodné.

Půl roku podpory a pak radikální střih?

Podporu v nezaměstnanosti ministerstvo práce a sociálních věcí aktuálně intenzivně řeší, potvrdil ministr Jurečka, a to v návaznosti na chystanou revizi dávkového systému. Ministr Jurečka chce systém změnit tak, aby se podpora pro lidi čerstvě bez práce navýšila, ale později klesla.

„Chci, abych ten první půlrok pro lidi dokázal vytvořit dobrou sociální ochranu. Vedeme interní debaty, jestli v prvních třech měsících podporu posílit, ale pak ji velmi rychle snižovat a motivovat toho člověka, aby si práci, když není schopen najít si ji sám, hledal prostřednictvím Úřadu práce v návaznosti třeba na jeho rekvalifikaci, vzdělání a nasměrování zpátky na pracovní trh,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Podle ministra Jurečky by mělo být „normální“ najít si novou práci do tří až šesti měsíců. Po půl roce, podle něho, dojde k razantnímu omezení státní podpory i dávek, jak dále avizoval Marian Jurečka. „Počítáme s prvními šesti měsíci, po kterých nastane výrazný zlom a změna přístupu státu. Tam už bude velmi jasný pokles sociální podpory i té tzv. dávkové,“ upřesnil.

Konec „švejkování“ s dávkami

Cílem změn je, podle ministra Jurečky, nejen přimět lidi, aby si pružněji hledali práci, ale aby systém podpory nezneužívali. „Aby tam nebyl prostor, jak toho zneužívat, jak v tom ‚švejkovat‘, proto ta hranice šesti měsíců a po ní výrazný střih. Pokud ten člověk nechce spolupracovat, nechce směřovat zpátky do práce, živit se vlastníma rukama, tak už tam nemůže být taková podpora, jaká je třeba dnes,“ dále řekl v rozhovoru.

S jakým „švejkováním“ se dnes úřady například potýkají?

„Dnes můžete mít člověka, který není dokonce ani evidován jako uchazeč o zaměstnání, je doma a my mu v rámci kombinace příspěvku a doplatku na bydlení, tedy dvou dávek, zaplatíme plné náklady jeho domácnosti na bydlení. To není normální, když se bavíme o člověku, který má zdravé ruce, nohy, hlavu. Nebavím se o zranitelných skupinách lidí. A tento systém tady máme už 34 let,“ prohlásil ministr Jurečka.

K rozhovoru ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky o chystaných změnách v zákoníku práce můžeme jenom dodat, že až tyto návrhy změn oficiálně zveřejnění na tiskové konferenci, a zároveň je předloží k projednání do vlády ČR, určitě, potom, o těchto návrzích bude jednat Rada hospodářské a sociální pomoci ČR neboli tripartita (tj. vláda, zaměstnavatelé a odbory – pozn. red.). Logicky lze předpokládat, že si i odbory, k těmto návrhům na změny v zákoníku práce, řeknou svá stanoviska s tím, že tato jejich stanoviska určitě vyjádří jejich úhel pohledu na vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Vždyť základním posláním odborů je chránit zájmy zaměstnanců. Přičemž návrhy ministra Jurečky jsou vstřícné spíše vůči zaměstnavatelům než zaměstnnacům. Takže, podle předběžných informací jednání tripartity se má uskutečnit v květnu t.r. O výsledcích jednání tripartity vás budeme informovat.