Zemědělci mají z nařízení Evropské unie novou povinnost, kterou musí plnit při hospodaření na zemědělské půdě, uvádí na svých webech Agrární komora ČR. Zároveň k tomu vysvětluje, že na části pole, kde by zemědělci jinak pěstovali obilí nebo třeba kukuřici, nesmí vůbec zasahovat. Načež Agrární komora ČR k tomu dodává, že této půdě se odborně říká úhor. Přičemž vytvoření úhoru znamená ve skutečnosti, že se zde volně rozrůstají jakékoliv rostliny a množí různí živočichové. Na jednu stranu je to půda vrácená přírodě, na druhou stranu se odsud šíří plevel a škůdci, kteří následně ničí úrodu na celém poli. Jak to tedy vypadá v praxi? Položila si Agrární komora ČR tuto otázku a následně na ní odpovídá:

K čemu jsou úhory?

• Mohou poskytovat prostor některým druhům rostlin a útočiště živočichům.
• Lákají opylovače na medonosné rostliny.
• Doplňují do půdy potřebnou organickou hmotu, čímž zlepšují některé její vlastnosti, jako je struktura, pórovitost, termoregulace či barva. Tím zároveň vylepšují úrodnost půdy.
• Přispívají k větší pestrosti krajiny.
• Pomáhají zabraňovat narušování půdy větrem či vodou.

V čem mohou úhory škodit?

• Zvyšují riziko šíření škůdců, jako je hraboš polní a různé druhy plevele za hranice úhorů. Tím se zvýší spotřeba přípravků na ochranu rostlin na celém poli.
• Kvůli objíždění úhorů při obdělávání pole zemědělskou technikou se zvyšuje spotřeba pohonných hmot a také délka času stráveného na poli, tudíž stoupnou i náklady na mzdy pracovníků.
• S tím paradoxně souvisí i zvýšená zátěž životního prostředí tím, že se uvolňuje více oxidu uhličitého.
• Úhory neslouží k produkci potravin, tedy snižují objem úrody z celého pole, a tím snižují možnosti a efektivitu hospodaření zemědělců.
• Snižují objem krmiv pro hospodářská zvířata, případně také jejich kvalitu.