Sektorem chovu prasat cloumá krize, která nemá obdoby. Více jak polovina chovatelů plánuje chovy zrušit, přičemž velká část z nich se k tomuto kroku chystá již v letošním roce. Lze tedy očekávat značný úbytek tuzemského vepřového masa v obchodech. Mimo to se projevuje i pokles zájmu o domácí porážky prasat. Zdá se, že české vepřové tak již brzy získá punc „luxusní potraviny“.
Podle časopisu Agrární obzor, Potravinářský obzor uzavírání chovů povede k dalšímu poklesu soběstačnosti „Uzavírání chovů povede k dalšímu poklesu potravinové soběstačnosti Česka a prohloubení závislosti Česka na dovozech ze zahraničí. U vepřového masa musíme ročně dovážet více než 200 tisíc tun, tedy asi polovinu domácí spotřeby. V případě tržních výkyvů, jako je například další rozšíření afrického moru prasat v Evropě, může dojít k prudkému nárůstu cen pro zákazníky, než jaký zažívají v posledních měsících,” uvedl, pro tento časopis, prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Někteří zemědělci sice plánují nadále chovat prasata, ale mnozí jsou rozhodnuti tuto činnost omezit. V letošním roce se jedná, podle průzkumu Agrární komory ČR, o 43 % podniků a do roku 2030 půjde o dalších 22 % dotázaných společností. Udržet chovy prasat v současném rozsahu chce příští rok pouze čtvrtina podniků a do roku 2030 pětina. Naopak rozšiřovat chovy prasat se letos nechystá téměř nikdo, pouze jedno procento oslovených chovatelů a 4 % do roku 2030.
Podle Agrární komory ČR k razantnímu rozhodnutí, jako je omezení chovu prasat či jeho úplný konec, nutí české zemědělce především dlouhodobě nízké výkupní ceny. Na vině jsou i rostoucí vstupní náklady a stále omezenější možnosti odbytu. Chovatelé si stěžují i na nedostatek pracovníků kvůli odchodu zaměstnanců do důchodu a nízkému zájmu nových pracovníků o tento obor. Situaci jin neulehčuje ani byrokracie, kterou v omezeném počtu lidí nezvládají. Poukazují také na nerovné postavení českých zemědělců v rámci Evropské unie a nejasný výhled do budoucna, který představuje například Zelená dohoda pro Evropu. Podle ní mají zemědělci do roku 2030 razantně snížit emise z chovů prasat a dalších hospodářských zvířat, ale stále chybí plán, jak by toho měli dosáhnout nebo jak se na plnění těchto cílů budou podílet jednotlivé členské země EU. Mluví se také o zavedení systému značení potravin podle nutričních hodnot Nutri-score či zdanění červeného masa, kam patří právě vepřové.
Co se týká takzvaných farmářských cen, za které chovatelé prodávají prasata, jejich výše se, od vstupu do Evropské unie, prakticky nezměnila. Do těchto cen téměř nemohou chovatelé promítnout vstupní náklady, které jim v posledních měsících raketově rostou, a prodělávají přibližně 800 až 1000 korun na každém praseti. Podle Svazu chovatelů prasat si připlácejí oproti loňsku za krmiva pro zvířata o 20 až 25 % kvůli stoupajícím cenám obilovin či olejnin, které jsou základní přísadou právě do krmných směsí. Ceny energií jim vzrostly o 5 až 40 % v závislosti na konkrétním dodavateli a okamžiku fixace. Pohonné hmoty stojí průměrně o 35 % více a mzdové náklady narostly o 4 až 6 %.
Situace chovatelů prasat, jak dále tvrdí Agrární komora ČR a Svaz chovatelů prasat, je nyní doslova alarmující. Každý podnik, v jakémkoliv oboru podnikání a zemědělství není výjimkou, se zavazuje, že bude hospodařit s péčí řádného hospodáře a bude vytvářet zisk. To znamená, že zemědělci nemohou chovy prasat dlouhodobě dotovat z vlastních peněz, jako se to děje nyní, aniž by ohrozili existenci celé firmy. Jejich možnosti, jak zvýšit výkupní ceny a promítnout do nich zvyšující se náklady, jsou bohužel omezené. „Hlavní příčinou nízkých výkupních cen je levné a předotované vepřové maso z jiných částí Evropské unie, především ze Španělska, Německa nebo Polska, které pak v České republice prodávají obchodní řetězce,” uvedl člen předsednictva Svazu chovatelů prasat Petr Coufal.
Podle Agrární komory ČR se někteří chovatelé prasat ještě pokoušejí chovy udržet, přičemž řada z nich v minulých letech investovala do rekonstrukce stájí a pořízení moderních technologií, a to také i tím, že prodávají vepřové maso takzvaně ze dvora přímo lidem. Vznikají také projekty jako online tržiště vepřového masa, které jim v tom mají pomoci. Avizované online tržiště bylo spuštěno prostřednictvím platformy „Naši zemědělci“. Cílem tohoto tržiště je propojit zemědělce se zákazníky přímo a umožnit tak zájemcům objednat a koupit si české vepřové maso bez obchodní přirážky. „Čeští zákazníci si mohou objednat kvalitní české vepřové maso za výhodné ceny a nakoupit si přímo u chovatele. Stačí se podívat na mapu, vybrat si z několika desítek prodejen a výdejních míst, podle vzdálenosti od domova, a objednat si online. Pak už si jen vyzvednou české vepřové maso špičkové kvality a mohou se pustit do vaření,” přiblížil fungování online tržiště vepřového masa Jakub Žák z platformy „Naši zemědělci“.
Podle Agrární komory ČR se ve svízelné situaci nacházejí také chovatelé prasat v zahraničí, kde rovněž vznikají podobné projekty a za řadou z nich stojí obchodní řetězce. „Například německý řetězec Aldi nedávno oznámil, že přechází ve své domovské zemi na prodej výhradně německého vepřového masa, a to v režimu 5D – tedy narozené, odchované, vykrmené, poražené, zpracované v Německu. Současně bude platit dodavatelům vyšší výkupní ceny až o dvacet procent, než jsou aktuální, aby tak podpořil německé chovatele prasat v kritické situaci, která na trhu s vepřovým masem v celé Evropě panuje. Vyzývám obchodní řetězce, které působí v Česku, aby se tímto přístupem inspirovaly a přispěly tak k záchraně českého vepřového. Byl bych nerad, kdybychom české tradiční pokrmy jako vepřo knedlo zelo museli do budoucna připravovat už jen z dovezeného masa ze zahraničí,“ prohlásil Jan Doležal.
Ceny prasat a vepřového masa v ČR klesly na nejnižší úroveň od roku 1994. Zatímco ještě v roce 2004 prodávali zemědělci jatečná prasata průměrně za 31,92 Kč/kg živé hmotnosti, v posledních měsících se cena pohybovala jen kolem 25 Kč za kg živé hmotnosti. Vzhledem k tomu, že se inflace za uplynulých 30 let zvýšila o 100 %, nebyly problémy zemědělců v tomto sektoru nikdy větší. Jak již bylo zmíněno, důvodem obrovských potíží je jednak trvající hrozba šíření afrického moru prasat v sousedních zemích a jednak zvýšení vstupů do výroby, jako jsou náklady na krmiva a energie. Výsledkem kombinace těchto dvou faktorů je nadbytek vepřového masa na trhu, zhoršené exportní možnosti a propad cen na unijním a zejména tuzemském trhu.
Na kritickou situaci v sektoru vepřového masa reaguje i Ministerstvo zemědělství ČR, které hledá způsob, jak chovatelům co nejvíce pomoci. Ministerstvo zemědělství považuje sektor chovu prasat za klíčové odvětví živočišné výroby a rozhodlo se tedy vyplatit národní dotace pro chovy prasat v roce 2021 v plné výši. Ministerstvo do tohoto sektoru v rámci vybraných dotačních programů určených na ozdravování chovů prasat a zlepšení jejich životních podmínek loni vyplatilo téměř 1,2 miliardy korun.
Na problémy v oblasti vepřového masa ministerstvo zemědělství dlouhodobě upozorňuje i na Radách pro zemědělství v Bruselu a požaduje zavedení mimořádných podpor pro chovatele. K návrhu se přidalo mnoho dalších států včetně Rakouska, Belgie, Slovenska nebo Francie. Je tedy patrné, že sektor má problémy napříč Evropou.
O kritické situaci v chovu prasat, ale také o změnách ve Strategickém plánu Společné zemědělské politiky (SZP), jednal letos v lednu ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským. Pomoc chovatelům prasat byla i jedním z témat Rady pro zemědělství a rybářství, které se ministr účastnil poprvé krátce po nástupu do funkce. „Jsem rád, že jsem se mohl poprvé setkat s komisařem Wojciechowským a osobně ho upozornit na problémy chovatelů prasat u nás. Požádal jsem ho, aby Evropská komise zavedla finanční podporu pro nejvíce postižené regiony. Pokud má tento sektor v naší zemi přežít, nelze už s podporou pro chovatele prasat otálet,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Nízké ceny vepřového v kombinaci se zvýšeným zájmem lidí o zdravý životní styl, vedou k zajímavému fenoménu, kterým je pokles počtu domácích zabíjaček. Podle údajů ministerstva zemědělství se počet těchto, kdysi tak populárních, - vesnických akcí v posledních deseti letech snížil ze 125 000 na cca 93 000. Tato čísla zahrnují domácí porážky prasat i skotu. Pokud současný trend vydrží je dost možné, že tradiční českou zabíjačku budeme znát už jenom z poetických obrázků Josefa Lady, jak říkají naši zemědělci.
Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý je, jak píše autor tohoto článku v časopise Agrární obzor, Potravinářský obzor, navzdory situaci optimista a k poklesu zájmu o domácí zabíjačky uvedl: „Bohužel se na tom podílí také zvyšující se ceny vstupů, tedy krmiva či energie. Současně trend poklesu zejména v posledních dvou letech je dán především restrikcemi přijatými v souvislosti s pandemií, a také například s přísnějšími veterinárními opatřeními přijatými kvůli snížení rizika šíření afrického moru prasat. Přesto věříme, že domácí porážky v České republice zůstanou součástí zemědělského života na venkově.“
Podle Agrární komory ČR lidé od domácích zabíjaček upouští i ryze z ekonomických důvodů – vykrmit si doma prase totiž vyjde dráž, než když si koupí maso či zabíjačkové pochutiny v obchodě. Levné vepřové maso z dovozu se v akci nechá koupit za stejnou cenu, jako v roce 1991. Jistým kompromisem mezi nákupem v supermarketu a porážkou doma vykrmeného prasete by mohlo být domácí zpracování masa. Spočívá v tom, že zákazník si namísto celého prasete koupí např. jen jeho polovinu s droby a následně si doma sám vyrobí typické zabijačkové produkty, jako je tlačenka, jitrnice, jelita, uzené maso a podobně.
Zákazníci vyhledávají maso „v akci“ Podle údajů nákupního rádce Kupi.cz, mohou zákazníci výrazně ušetřit, pokud nakupují vepřové maso tzv. „v akci“. Počet promo-akcí na vepřové maso zůstává více méně stále stejný a takovéto akce skýtají možnost úspory až 56 % oproti běžným cenám. Vepřové maso tak patří mezi potraviny, na kterých lze díky nákupu v akci nejvíce ušetřit. Akční ceny jsou v podstatě shodné s cenami vepřového z roku 2019, takže zvyšující se náklady zemědělců na produkci masa koncový zákazník vůbec nezaznamená.
Jak se uvádí na Kupi.cz, z různých druhů vepřového masa jsou nejčastěji v akci k mání krkovice bez kosti, pečeně bez kosti, plec bez kosti a kýta bez kosti. Vepřová kýta bez kosti meziročně v akci zlevnila o 11 % čímž se dostala na ceny z roku 2019. Nejlevněji je v prodeji již za 69,90 Kč/kg. Při porovnání s běžnou cenou 159 Kč/kg tak nákupem v akci lze ušetřit až 56 %. Podobně je na tom s cenou i vepřová plec bez kosti. Také tu lze v akci pořídit již za 69,90 Kč/ kg a ušetřit tak v průměru 53 %. Mezi dražší partie vepřového patří pečeně bez kosti. V nejvýraznější promo- -akci ji lze koupit za 79,90 Kč/kg a ušetřit tak průměrně 53 %. Vůbec nejčastěji je možné v akci „potkat“ krkovici bez kosti. Průměrná akční cena dosahuje 90,- Kč/kg, a to při porovnání s běžnou prodejní cenou 189,- Kč/kg představuje slevu 52 %.
Celá situace je vlastně tak trochu paradoxní, surovina, která je obecně vnímána jako poměrně levná, získává v českém podání nádech drahé exkluzivní delikatesy. Byť s poněkud hořkou pachutí.