Připravovaný konsolidační balíček zvýší lidem inflaci a firmám marže. Konstatuje to Česká národní banka ve své zveřejněné Zprávě o měnové politice.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy, jak uvádí ve svém článku v magazínu Kurzy.cz, balíček ve své aktuální podobě obsahuje řadu změn nepřímých daní, které podle ČNB budou inflaci ovlivňovat protichůdně, v souhrnu ale „budou růst spotřebitelských cen krátkodobě mírně zvyšovat.“

Proinflačně, podle centrální banky, zapůsobí třeba zvýšení spotřební daně z tabáku a lihu o deset procent, protiinflačně naopak snížení počtu sazeb DPH a přesuny vybraného zboží mezi nimi.

Přesuny vybraného zboží mezi položky daněné nižší DPH se do konečných cen ale, podle centrální banky, promítnou jen částečně. Firmy a prodejci si totiž v celé řadě případů místo toho hlavně jen navýší marže.

Přitom už loni byl podstatným zdrojem mimořádné inflace, takzvané ziskové nebo také maržové inflace, v Česku fakt, že si firmy a prodejci – hojně medializovány byly případy čerpadlářů a obchodních řetězců – výrazně navýšili marže; zdražili mnohem více, než odpovídá objektivnímu růstu nákladů. Jak moc si marže navyšovali, zachycuje graf ČNB, viz níže, který byl rovněž zveřejněn v rámci zprávy ČNB.

Zajímavostí grafu je to, že má dva vrcholy. Zatímco z prvního nyní začínají marže firem sestupovat, ještě je, podle ČNB, čeká jeden. Ten nastane začátkem roku 2024, až právě konsolidační balíček vstoupí v platnost. Snížení DPH, třeba na potraviny, které balíček obsahuje, totiž právě firmy a prodejci zhusta nepromítnou do konečných cen, a místo toho si tedy dále navýší marže.

Takže „maržový mejdan“ zatím nekončí; naopak, svůj vrchol má před sebou. Platit jej bude řadový občan.