Cílem „Kulatého stolu“, neboli odborné konference, kterou 23. dubna v Praze uspořádal Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, pod názvem „Jednodenní péče“, bylo definovat a vyjasnit si ekonomické i celkové přínosy jednodenních chirurgických zákroků, které se v současné době aktivně využívají v řadě lékařských oborů, tj. v chirurgii, ortopedii, gynekologii, ORL (tj. při diagnóze a léčbě chorob ušních, nosních a krčních) a oftalmologii, tj. v očním lékařství.
Předsedkyně Výboru pro zdravotnictví PSP ČR Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) ve svém úvodním vystoupení prohlásila, že jednodenní péče je přínosem, jak pro pacienta, tak i pro poskytovatele zdravotní péče. Zároveň, jako lékařka, podotkla, že jednodenní péče by měla být přínosem i pro samotné plátce zdravotnické péče, tj. ministerstvo zdravotnictví, tak i zdravotní pojišťovny. Načež se zmínila o tom, že ji překvapilo, jak vysoké částky jsou, v řadě případů, vykazovány v rámci systému úhrad za jednodenní péči. Poukázala na to, že do budoucna je bylo vhodné mezi poskytovateli i plátci zdravotní péče prodiskutovat, jak nastavit cenovou politiku, tak, aby jednodenní chirurgie byla přínosem pro všechny, to je nejen pro pacienty a poskytovatele zdravotní péče, ale i pro její plátce.
V souvislosti s potřebou zajistit dostatečné financování českého zdravotnictví, zejména v rámci zajištěného přísunu financi pro rozpočty zdravotních pojišťoven, poznamenala, že ji mrzí, že právě 23. dubna neprošel v Poslanecké sněmovně návrh ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, a vládní koalice, to je, aby pacienti měli možnost si připlácet na nadstandardní zdravotní péči. Přičemž podotkla, že nyní opět vše, pokud jde o financování českého zdravotnictví, leží na zdravotních pojišťovnách, a na samoplátcích.
Poslankyně Němečková Crkvenjaš se dále zaměřila na situaci v jednotlivých regionech České republiky. Načež uvedla, že v jejím, tj. Moravskoslezském kraji, nemá Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) tak významné postavení, jako má v jiných částech naší republiky. Silnější postavení v Moravskoslezském kraji mají oborové pojišťovny, konkrétně RBB (Revírní bratrská pokladna), zdravotní pojišťovna a Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. Načež dodala, že z toho mnohdy vyplývají i určité problémy při jednáních o uzavření smluv s poskytovateli zdravotní péče.
Poté ještě poznamenala, že kdy o těchto záležitostech hovoří s poskytovateli zdravotní péče, slyší od nich, že jim ceny za jedno denní péči připadají tak vysoké, že nejsou ochotni ji platit. Přičemž se snaží dohodnout na nižších cenách, tj. pod cenou, jak ji stanovuje úhradová vyhláška, což, podle ní, není úplně optimální. Jenže, jak dále upozornila, v současné době existuje trend rušit akutní lůžka, takže poskytovatelům zdravotní péče nezbyde nic jiného než se s plátci zdravotní péče, nějak dohodnout.
Jednodenní péče – nový segment dohodovacího řízení
S přednáškou na téma „Jednodenní péče ve světle zřízení nového segmentu Dohodovacího řízení pro rok 2026“ dále vystoupil Dalibor Štambera z Asociace poskytovatelů jednodenní chirurgie. Nejprve konstatoval, že úspěch systému jednodenní péče leží na přístupu zdravotních pojišťoven k tomuto segmentu zdravotnické péče. Načež, jako lékař, zdůraznil, že právě přístup Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) je, pro jednotlivé poskytovatele zdravotní péče, přímo klíčovou záležitostí.
Dalibor Štambera nejprve v úvodu vysvětlil, že problematice Jednodenní péče na lůžku (JPL), tj. v oblasti chirurgie, se věnuje již od r. 2006, přičemž aktivním účastníkem dohodovacího řízení je od r. 2012. V roce 2019 došlo k dalšímu posunu, to je k založení Asociace poskytovatelů jednodenní chirurgie, s tím, že v 2024 byla přejmenována na Asociaci poskytovatelů jednodenní péče, přičemž od března 2024 je jejím předsedou.
Poté věnoval pás slov otázce definice jednodenní péče, kdy poznamenal, že v mezinárodním měřítku, jsou názory různé, ale podstatou je, že nejpozději několik hodin, po chirurgickém zákroku, je pacient propuštěn do domácí péče.
Výhody jednodenní péče jsou jednoznačné!
Pokud jde o výhody jednodenní péče, tak, podle Dalibora Štambery, svoji významnou roli zde hraje zkrácení doby hospitalizace na minimum. Přičemž, jak dále podotkl, pacient má možnost doléčení v jeho vlastním sociálním prostředí, což je pro něho pozitivum. Zároveň poukázal na to, že je, v tomto případě, zajištěn i vyšší komfort a kvalita péče, kdy méně invazivní zákrok znamená rychlejší hojení.
Načež poznamenal, že jednodenní provedení chirurgického výkonu je méně časově, personálně i nákladově náročné než hospitalizace pacienta. Takže, díky tomu, je možné navýšit počty prováděných výkonů a snížit dlouhé čekací doby u běžných operací.
Poukázal i na omezení rizika nozokominálních nákaz, tj. nákaz, které vznikají při hospitalizací díky nedostatečné dezinfekci ventilační techniky, především dýchacích okruhů, zvlhčovačů apod.
Jednodenní péče vyhovuje i trendu o minimalizaci nákladů!
Dalibor Štambera se dále zaměřil na preferenci ekonomických hledisek jednodenní péče. Upozornil na trend současné doby, to je na snahu o minimalizaci nákladů (tj. o maximalizaci zisku). Konstatoval, že eliminace nozokominálních nákaz je jedním ze základních benefitů správně prováděné jednodenní péče. Přičemž dodal, že bohužel, v současné době, v řadě případů dochází k odklonu od zajištění správných podmínek pro samotné pacienty, a dochází k přeměně Jednodenní péče na lůžku na pouhý „ekonomický model“. Tím také dohází k upozadění psychologických dopadů na pacienta. Načež, to označil za nebezpečné tendence, které takto degradují pozitivní přínos jednodenní péče.
Potřebné je i zajistit vhodné domácí podmínky po operaci
V této návaznosti se Dalibor Štambera zmínil i o programu ERAS (Enhanced Recovery After Surgery). Podle něho se jedná o koncept perioperační péče, který zahrnuje soubor postupů vedoucích k rychlejšímu a bezpečnějšímu průběhu zotavování po operačních výkonech. Konstatoval, že pozitivní vliv tohoto nového způsobu péče je prokázán na zvýšení kvality léčebného a ošetřovatelského procesu, na snížení pooperačních komplikací a na zkrácení doby hospitalizace. Samotná operace v režimu jednodenní péče je hlavní součástí programu ERAS. Operaci předchází ambulantní edukační schůzka se sestrou s dostatečným předstihem před výkonem. Jde o dostatečnou informovanost pacientů, aby věděli, co je čeká, s jejím vysvětlením pacientovi, jak bude vše, při operaci a po ní, probíhat. Pacienti se tak mohou lépe připravit fyzicky, i psychicky, na operaci. Přičemž si předem zařídí vhodné domácí podmínky pro pooperační období.
Strategický cíl: Zvýšit efektivitu zdravotnického systému!
Podle Dalibora Štambery, jednodenní chirurgie může zvýšit efektivitu českého zdravotnického systému a zkrátit čekací doby na plánované zákroky. Zároveň dodal, že vhodné nastavení úhrad, může vést k dlouhodobým úsporám. Ale také, jak dále poznamenal, by mělo, v krátkodobém horizontu, nemocnice i ambulantní poskytovatele jednodenní péče, motivovat k investicím do vybudování provozů jednodenní chirurgie. Podle něho, podpora jednodenní chirurgie, musí být doprovázena požadavky na kvalitu ze strany poskytovatelů jednodenní péče. Uvedl, že je nutné vypracovat vhodné nástroje kontroly kvality péče. Plátci by měli, formou vhodné smluvní politiky, usilovat o to, aby přístup k jednodenní chirurgii byl rovný ve všech regionech.
Nový segment Dohodovacího řízení pro rok 2026
Podle Dalibora Štambery se v roce 2025 se konečně podařilo vytvořit v rámci dohodovacího řízení samostatný segment pro Jednodenní péči na lůžku. Načež poznamenal, že do tohoto nového segmentu dohodovacího řízení, se nepřihlásily všechny odbornosti. Zcela mimo se zatím postavila např. gynekologická společnost. Zatím převažuje vliv hospitalizační péče v nemocnicích. Přičemž, jak dodal, zde jde zatím spíše o „ekonomický model“ využívající výhody jednodenní péče.
V závěru svého vystoupení Dalibor Štambera uvedl, že světové trendy jasně ukazují budoucnost a mnohá pozitiva Jednodenní péče na lůžku v rámci poskytování zdravotních služeb. Konstatoval, že buď u nás začneme racionálně u zvažovat a uděláme vše pro zlepšení efektivity a kvality poskytování zdravotní péče, nebo budeme nadále podporovat stávající konzervativní trendy. Zdůraznil, že je nezbytné institualizovat jasná pravidla poskytování Jednodenní péče na lůžku a plně je oddělit od finanční stránky poskytování této péče. Je rovněž potřebné na svoji stranu získat plátce péče. Dále začít kultivovat systém v jednotlivých oborech a hledat úspory uvnitř systému. Podle něho, zda zřízení nového segmentu dohodovacího řízení, přinese další pozitiva, přinese teprve budoucnost, ale je jde o významný krok tímto směrem.
Ekonomické pohledy na jednodenní péči
S přednáškou na téma „Perspektivy a cenotvorba jednodenní péče v roce 2026 a dalších letech“ vystoupil Tomáš Troch z Ministerstva zdravotnictví ČR. Ovšem, jak, při této příležitosti, upozornil, ministerstvo zdravotnictví přichází na řadu, tj. v rámci dohodovacího řízení, až koncem červa, to je poté, až se. poskytovatelé a plátci zdravotní péče, vzájemně dohodnou na určitých podmínkách.
Dále poznamenal zřízení institutu dohodovacího řízení je pozitivním přínosem. Načež dodal, že nejde o jednoduchou záležitost, jelikož tento nový segment dohodovacího řízení bude zahrnovat značně široké spektrum zdravotní péče.
Zároveň ocenil, že poskytovatelé a plátci zdravotní péče mají, v rámci úhradové vyhlášky, vlastní platformu, kde se mohou dohadovat o výši úhrad. Pozitivní je i to, že se toto dohodovací řízení nemusí řešit v rámci ministerstva zdravotnictví.
Poté se ve svém vystoupením věnoval jednotlivým ekonomickým otázkám, které vyplývají ze stále širšího uplatňování jednodenní péče u nás. Jelikož, tyto ryze ekonomické aspekty jednodenní péče, přesahují rámec zprávy o této konferenci, nemá smysl je zde uvádět.
Významný je i přístup VZP k financování jednodenní péče!
S přednáškou „Financování jednodenní péče z pohledu VZP“ vystoupil Jiří Mrázek, ředitel Odboru zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), který představil určitý analytický pohled ze strany VZP na jednodenní péči. Podle něho je nutné rozvíjet jednodenní péči, neboť má jednoznačně pozitivní vliv na pojištěnce, či vlastně na pacienta. Připomněl zkrácení hospitalizace apod.
Načež uvedl, Všeobecná zdravotní pojišťovna podporovala chirurgické zákroky v rámci jednodenní péči ještě v době, než vznikl samostatný segment Jednodenní péče na lůžku (JPL). Tedy, v době, ještě, než byl úhrady za jednodenní péči definovány v úhradové vyhlášce.
Jiří Mrázek se poté věnoval ekonomickým aspektům jednodenní péče, což dokumentoval promítnutím svých grafů a následným okomentováním zveřejněných čísel a údajů. Uvedl, že jestliže v roce 2019 činila částka za Jednodenní péči na lůžku ve výši něco málo z 400 milionů korun, tak v roce 2024 dosáhla již výše téměř 1,2 miliardy korun.
Poté sdělil, že úhradová vyhláška v roce 2023 zavedla úhradu pro 17 výkonů jednodenní péče v oboru chirurgie, přičemž úhrada za tyto výkony, představovala téměř 40 % úhrad za všechny případy Jednodenní péče na lůžku v roce 2023. Pro VZP to znamenalo meziroční nárůst výdajů na tyto výkony o 190 mil. Kč.
Načež konstatoval, že úhradová vyhláška v roce 2024 zavedla úhradu pro 33 nových výkonů jednodenní péče, a to v oborech chirurgie, plastická chirurgie, gynekologie, ortopedie, otorinolaryngologie a urologie. Přičemž úhrada za výkony uvedené v úhradové vyhlášce pro rok 2024 představovala 96 % úhrad za všechny případy Jednodenní péče na lůžku (JPL) v roce 2024. Pro VZP to znamenalo meziroční nárůst výdajů na tyto balíčky o 120 mil. Kč.
Jiří Mrázek poté citoval další ekonomické ukazatele jednodenní péče, to je z pohledu VZP na vynaložené náklady na tuto péči. Přičemž, šlo o údaje, které jsou přínosné a podnětné pro zástupce poskytovatelů zdravotní péče, ale opět jde o podrobná čísla, která přesahují rámec zprávy o konferenci.
V závěru naší zprávy nezbývá než podotknout, že účastníci konference se naprosto shodli v tom, že jednodenní chirurgická péče má pozitivní ekonomický přínos pro český zdravotnický systém, přičemž poukázali i na to, že, podle nich, má i přínos pro samotné pacienty.