Nejdražší másla se v obchodech prodávají za 63 korun a podle řady zákazníků je to moc. Prodejní cena, která by mlékárnám pokryla náklady, je však podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka, jak o tom informuje Seznam Zprávy, ještě vyšší.

„Dnes je spotřebitel velmi citlivý na cenu, ale ceny v obchodech vůbec neodpovídají realitě. Při dnešní výkupní ceně mléka kolem 11 korun za litr není možné vyrobit máslo, které by se prodávalo v obchodě za méně než 65 korun. To prostě nejde,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jiří Kopáček, který ve svazu zastupuje tuzemské mlékárny.

To by však znamenalo, že ceny másla v obchodech jsou dnes dotována, protože ta nejdražší v nadnárodních obchodních řetězcích stojí 62,90 koruny.

Podle něho másla, zejména v prodejních akcích za 50 korun, musí být z něčeho dotována. Tyto ceny deformují trh, nejsou odrazem toho, kolik výrobek skutečně stojí, konstatoval. Načež dodal, že v obchodech se objevují másla i pod 40 korun a obchodníci u takto lákavých nabídek omezují maximální počet prodaných kusů na zákazníka. Extrémně levná másla jsou často z Polska.

Zároveň uvedl, že cena mléka, za kterou ho výrobci vykupují od chovatelů dobytka, meziročně stoupla z 8,50 koruny na téměř 11 korun. A mléčná surovina se podílí na ceně výrobků ze 70 až 80 procent. Podstatným výrobním nákladem jsou také energie, jejichž ceny prudce stoupají. Mlékárnám se však, podle Jiřího Kopáčka, nepodařilo přenést všechny náklady do cen pro odběratele.

Mléčné výrobky zdražily za rok do dubna letošního roku, podle dat Českého statistického úřadu, v průměru o 15 procent, tedy zhruba tempem celkové inflace. Nejvíce, o třicet procent, podražil sýr eidam. Cena za stogramové balení se zvýšila ze 14,20 na 18,50 koruny. Redakce Seznam Zprávy srovnávala jedenáct „mléčných“ položek spotřebního koše. Nejméně se ceny zvýšily u sýru Niva, kde stejné balení zdražilo z 21,40 na 22,80 koruny, tedy o sedm procent. Ceny jsou však ovlivněny častými slevovými akcemi. Inflace u mléčných potravin prodávaných za plnou cenu proto bude ještě vyšší.

„Současný růst nákladů může mít výrazný dopad na spotřebu. Mlékárny už mně hlásí, že objemy prodaných mléčných výrobků klesají. Obávám se, že spotřeba mléčných výrobků půjde dolů,“ očekává Jiří Kopáček.

Sám si však myslí, že ceny mléčných výrobků brzy přestanou stoupat. „Ceny potravin budou v bližší době kulminovat. Mlékaři, s nimiž se bavím, říkají, že už to výše nepůjde,“ uvedl.

Podle Jiřího Kopáčka covid přitom u domácností nastolil trend poměrně výrazného nárůstu spotřeby mléčných výrobků. Průměrná spotřeba byla v roce 2019 před covidem 249 kilogramů mléka (resp. všech mléčných výrobků, vyjádřených v objemu mléka), v roce 2020 narostla na 262,5 kilogramu a loni na 263 kilogramů. „Když jsme byli doma, konzumovali jsme mnohem víc mléčných výrobků,“ vysvětluje si to Jiří Kopáček.

Podle něho by byla spotřeba ještě vyšší, ale část zákazníků přechází na rostlinné alternativy. Vede je k tomu trend zdravého stravování, etické důvody nebo politické tlaky na omezování živočišné produkce.

Nyní, s vysokou cenou másla, jeho prodeje klesají a může to ještě víc nahrávat rostlinným alternativám, kterých se v poslední době objevuje v obchodech větší množství.

„Pokud porovnáme období měsíců leden až květen letošního roku, tak meziročně prodeje másla klesají,“ řekla pro Seznam Zprávy mluvčí sítě Kaufland Renata Maierl. Na prodej levnějších alternativ s nižším podílem mléčného tuku se dosud tento německý obchodník nezaměřoval, ale nyní svou strategii přehodnocuje.