Omezení peněz na sociální oblast, jak ve svém zpravodajství uvádí Český rozhlas, přichází v době, kdy část peněz z Evropského sociálního fondu zůstává odkloněná do dopravní infrastruktury. Přitom novela zákona o sociálních službách navíc vytvoří nový tlak na provozovatele domovů seniorů a další organizace.
Český rozhlas k tomu dále uvádí, že ministerstvo financí plánuje snížit spoluúčast státu na dofinancování projektů placených několika unijními fondy včetně Evropského sociálního fondu (ESF). Jím financované organizace přitom podporují pečující osoby nebo pomáhají lidem s handicapy při hledání práce. Stát by do projektů, placených z ESF, vložil do roku 2027 o 4,5 miliardy korun méně než podle původního plánu.
Toto snížení státní spoluúčasti se konkrétně týká Evropského sociálního fondu, Fondu pro spravedlivou transformaci, Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. Projekty jsou zatím z 85 procent financovány penězi z fondu, z deseti procent státem a zbylých pět procent si organizace platí samy. Pokud navrhovaná změna projde, spoluúčast žadatelů se výrazně zvýší. Například pro pražské organizace by měla být až padesátiprocentní.
Podle mluvčí ministerstva financí Gabriely Krušinové by se změna neměla dotknout chudších krajů. „V aktuálním návrhu ministerstva financí se změna nedotýká krajů Ústeckého, Karlovarského, Libereckého, Pardubického, Královéhradeckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského, a to ve všech dosud podporovaných oblastech. Nelze však vyloučit, že se v omezené míře dotkne i příjemců z výše uvedených regionů,“ dodala.
Proti návrhu ministerstva financí se již ohradilo ministerstvo práce a sociálních věcí vedené vicepremiérem a ministrem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). „Navrhovaná změna pravidel spolufinancování by vedla k tomu, že by skupiny příjemců dotčené úpravou přestaly projekty předkládat a dané služby pro cílové skupiny by musel zajistit stát jiným způsobem. Což by pro státní rozpočet mohlo být paradoxně nákladnější,“ řekla tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová.
Ministr Jurečka plánuje společné jednání s premiérem Petrem Fialou, ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) a se zástupci neziskového sektoru a sociálních služeb, na kterém chtějí probrat možnost úprav financování.
Načež se k tomu vyjádřila i Silvie Pýchová z Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, která upozornila, že ač prý rozumí snaze optimalizovat státní rozpočet, není možné měnit pravidla uprostřed období, kdy se již výzvy otevírají. „Nelze očekávat, že poskytovatelé sociálních služeb z řad nestátních neziskových organizací budou schopni takto narychlo získat finance na spolufinancování projektů z dalších zdrojů. Tyto organizace přitom z prostředků EU zajišťují služby, které reagují na státem identifikované potřeby společnosti,“ popsala Silvije Pýchová.
Český rozhlas, v souvislosti s tímto chystaným snížením státní účasti na financování sociálních fondů, připomněl, že již v roce 2020 snížila objem fondu vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL vedená tehdejším premiérem Andrejem Babišem (ANO). Tato vláda si tehdy, na evropské úrovni, vydobyla výjimku a zhruba desetinu peněz převedla ve prospěch fondů infrastrukturních. Celkem se jednalo o 6,7 miliardy korun pro celé dotační období, tedy do roku 2027. „My nechceme tyhle měkké programy, ty workshopy a semináře a analýzy, ze kterých nic nevypadne. My chceme peníze na investice,“ prohlásil tehdy k tomu expremiér Andrej Babiš v rozhovoru v České televizi.
Již tehdy se, podle Českého rozhlasu, sociální služby a neziskové organizace proti takovému kroku ohrazovaly. Podle zástupkyně Iniciativy Za Bydlení, Ivy Kuchyňkové, se od Babišova řezu nemohly uskutečnit desítky projektů v sociálních službách a pomoci se proto nedostalo tisícovkám lidí. „Projektová kapacita je zcela nedostatečná a žádosti jsou řadě žadatelům vraceny či odloženy. Víme přitom, že neřešení sociálních problému je nakonec vždycky dražší než prevence,“ konstatovala.
Vláda expremiéra Andreje Babiše získala od Evropské unie výjimku pod příslibem, že při zhoršující se ekonomické situaci vrátí peníze zpět do sociálního fondu. A s tím, jak uvádí Český rozhlas, současní představitelé, v čele s ministrem Zbyňkem Stanjurou, otálejí. „Potřebujeme dobudovat dálnice, silnice a taky kvalitní železnice. Tam potřebujeme stovky miliard v příštích letech a každá miliarda, která bude z evropských peněz, se určitě efektivně v této oblasti vynaloží,“ řekl k tomu ministr financí.
Podle tiskového oddělení ministerstva dopravy byly peníze ze sociálního fondu převedeny na projekty modernizace a výstavby tramvajových a trolejbusových linek ve městech. „Města tedy již mohou počítat s financováním konkrétních dopravních investic také z prostředků přesunutých z ESF,“ sdělil mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský.
Český rozhlas k tomu dále uvedl, že obavy neziskového sektoru sdílí eurokomisař pro trh a sociální práva Nicolas Schmit. „Převod zmíněných deseti procent z fondu by v žádném případě nemělo být na úkor sociálních služeb. Měly by být věnovány odpovídající finanční prostředky zvyšující se energetické chudobě, integraci ukrajinských uprchlíků a potřebě vytvořit komplexní strategii v oblasti dovedností a kvalifikace,“ napsal v dopise zaslanému Iniciativě Za Bydlení, který má redakce serveru iROZHLAS.cz k dispozici. „Jsem si vědom zásadní role nevládních organizací při poskytování širokého spektra sociálních služeb a byl bych nerad, kdyby jejich kapacita byla oslabena. Náš postoj k vrácení deseti procent do fondu byl při různých příležitostech sdělen příslušným českým orgánům. Konečné rozhodnutí však zůstává zcela v kompetenci české vlády,“ vysvětlil v dopise Nicolas Schmit.
Návrh na zvýšení spoluúčasti žadatelů, podle Českého rozhlasu, přichází paradoxně ve chvíli, kdy stát zamýšlí posílit význam terénních asistenčních služeb v sociálním systému. Počítá s tím alespoň reforma zákona o sociálních službách připravovaná ministerstvem práce a sociálních věcí.
Pokud jde o Evropský sociální fond (ESF), účelem tohoto fondu je poskytovat podporu lidem na pracovním trhu, usnadňovat sociální začleňování, pomáhat osobám ze znevýhodněných skupin, rozvíjet kvalifikovanou pracovní sílu a bojovat proti diskriminaci. Fond rovněž podporuje výzkum a vývoj.
Česká republika čerpá z ESF peníze už od roku 2004. Celkem přes něj má v letech 2021-2027 do Česka doputovat 35 miliard korun.
„Veškerý tlak je teď vyvíjen na domovy seniorů a jiná pobytová zařízení. Právě na zaplacení školení a vůbec platů terénních pracovníků by mohly být peníze z fondu určené,“ popsal vzniklou situaci Jan Černý, ředitel sociálních a vzdělávacích programů organizace Člověk v tísni.
Podle zpravodajství Českého rozhlasu reforma sociálních služeb zřejmě povede k některým nákladným změnám v azylových domech. „V Česku úplně neumíme zajišťovat adekvátní péči pro lidi bez domova, kteří jsou zároveň závislí. Potřebujeme začít propojovat adiktologii s pomocí lidem bez domova,“ objasnil Jakub Dutka, hlavní metodik organizace Naděje.
Novela počítá s tím, že vzniknou i „mokré“ varianty azylových domů, které budou u klientů tolerovat určitou míru alkoholu či jiných omamných látek v krvi. „Podle našich propočtů potřebujeme celorepublikově okolo 660 milionů korun na proškolení a navýšení personálních kapacit pro asi dva a půl tisíce klientů. Neumím si představit, jak se nám tato změna má povést bez prostředků z fondu ESF+,“ doplnil Jakub Dutka.
Český rozhlas k tomu zároveň dodal, že nová pravidla financování by, vedle velkých organizací, dopadla i na menší neziskovky, jejichž situace by byla mnohem složitější, což konkrétně dokumentoval na příkladu domova Darmoděj v Jesenici na Opavsku.
Zároveň uvedl, že nová pravidla spolufinancování nyní leží na stole vládě, která by je měla projednat v nejbližších dnech.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí je aktuálně v „zásobníku“ celkem 269 projektů za 1,34 miliardy korun. Splnily veškeré náležitosti, nicméně jejich podpora byla zastavena kvůli nedostatku peněz.
„V některých výzvách hodnocení ještě probíhá, proto není počet náhradních projektů konečný. Pokud nastane situace, kdy projekt může být dodatečně financován, je žadatel o této skutečnosti neprodleně informován,“ doplnil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
Nejvíce peněz postrádají oblasti služeb pro ohrožené děti a mladé dospělé. Jsou to například projekty pro děti přicházející do azylových domů, podpora samoživitelů anebo rodičů starajících se dítě s handicapem. V této výzvě jsou v převisu žádosti zhruba za jednu miliardu korun.