Chceme lepší kontrolu vývozních tras ukrajinského obilí a zvážit zavedení kaucí na jeho export, to je výsledek dnešního jednání ministrů zemědělství států Visegrádské skupiny, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska ve Znojmě. Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství ministři také projednali ukrajinský akční plán na zajištění tzv. koridoru solidarity do zemí mimo Evropskou unii. Setkání se, online, zúčastnil i ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj, který informoval o podrobnostech plánu.
„Chceme navrhnout Evropské komisi, aby zavedla vratné kauce nebo jiný finanční mechanismus pro obchodníky, kteří dovážejí obilí z Ukrajiny. Pokud po ukončení obchodu doloží, že obilí skončilo v té zemi, ve které mělo a opustilo Evropu přes pobaltské nebo polské přístavy, dostanou své peníze zpět. Právě obchodníci jsou totiž klíčoví, protože oni určují, kam se obchodované zboží dostane,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Ukrajinské obilí a rozkolísaný evropský trh byli hlavními tématy dnešního jednání ministrů zemědělství České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, s online přítomností ukrajinského ministra.
„Je zásadní, aby nám byla Ukrajina schopna garantovat, že vývoz jejího obilí se prostřednictvím takzvaných koridorů solidarity dostane do třetích zemí a nebude zůstávat v Evropě. Jde nám o pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi i o pomoc zemím, které jsou na ukrajinském obilí závislé. Zároveň však chceme záruky, aby toto obilí nekončilo v zemích EU a nenarušovalo tak trh,“ dále řekl ministr Výborný.
Evropští zemědělci jsou nyní v obtížné situaci způsobené nárůstem cen energií, krmiv a hnojiv, to se v České republice týká především produkce ovoce, zeleniny, chmele a chovu skotu.
„Na složitou situaci na zemědělských trzích reagovala Evropská komise přijetím podpůrných opatření, jako je mimořádná finanční pomoc pro zemědělce a také umožněním poskytnutí národních podpor. Česká republika například pro nejvíce zasažené oblasti získala z unijního rozpočtu 163 milionů korun, k tomu přidá dalších 80 z národních zdrojů. Musíme však hledat i jiné možnosti pomoci a jednou z nich je právě zajištění toho, aby se ukrajinská produkce dostala tam, kam má,“ řekl ministr Výborný.
V minulém týdnu ministr Výborný apeloval na eurokomisaře Janusze Wojciechowského, aby Evropská komise zajistila aktivní kontrolu nad ukrajinský závazkem, že bude více dohlížet na svůj vývoz. Podle ministra Výborného je nutné hledat celounijní řešení na zefektivnění koridorů solidarity. Ve Znojmě se ministři shodli, že je nutné, aby kontrola EU byla důslednější.
K této tiskové zprávě ministerstva zemědělství musíme pro vysvětlení dodat, že kvůli válce na Ukrajině, kdy Rusko blokádou v Černém moři znemožňovalo export ukrajinského obilí do třetích zemí, zejména na africký kontinent, začalo se toto ukrajinské obilí dovážet i do zemí EU, zejména do těch, které sousedí s Ukrajinou. Protože šlo o levné obilí, které začalo ekonomicky ohrožovat zemědělce těchto zemí, vyhlásilo pět států EU, tj. Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko embargo na dovoz tohoto ukrajinského obilí s tím, že by mělo trvat do konce letošního roku. Evropská komise v polovině září vyzvala tyto státy, aby toto embargo bylo zrušeno. Polsko, Slovensko a Maďarsko chtějí v embargu pokračovat, přestože ho Evropská komise zrušila. Výsledkem bylo, že Ukrajina, kvůli tomuto embargu, podala Světové obchodní organizace (WTO) stížnost na tyto tři státy.
Takže, z toho hlediska, porada ministrů zemědělství zemí V4 ve Znojmě se dá chápat, jako hledání východiska z této situace, kdy snahou je, aby levné ukrajinské obilí putovalo, podle původních smluv, do zemí třetího světa, zejména do Afriky.
Mimochodem, rovněž Agrární komora ČR, a její největší členská organizace Zemědělský svaz ČR, upozorňovaly českou vládu na skutečnost, že Česká republika má vlastní přebytky produkce obilí, a že levné ukrajinské obilí rovněž ekonomicky ohrožuje české zemědělce. Před několika dny jsme na našich webech k tomu vydali zprávu o tom, že dovoz ukrajinského obilí ohrožuje u nás zejména menší farmáře, převážně z rodinných farem. Protože oni, na rozdíl od velkých zemědělských společností, jsou na tom hůře, aby dokázali ekonomicky vzdorovat tomuto dovozu. Proto také Agrární komora ČR upozorňuje, aby Evropská unie vytvořila tlak na obnovení vývozu ukrajinského obilí na trhy třetích zemí.