Vláda sice tvrdí, že chce motivovat seniory, aby zůstávali co nejdéle výdělečně činní, z ohlášeného odpuštění pojistného pro pracující důchodce ale vycouvala. Ekonomové přitom poukazují na to, že práce důchodců může zlepšovat nejen jejich finanční zabezpečení, ale i příjmy státní kasy.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) na jaře navrhl místo nynějšího, spíše jen symbolického navyšování penzí, odpustit pracujícím důchodkyním a důchodcům sociální odvody. Ve vládě s tím ale, podle deníku Právo, jak uvádějí Novinky.cz, narazil.
Jurečka poté prohlásil, že s obdobným opatřením může přijít ještě jednou, a to v rámci plánované reformy důchodů. Jestli se tak ale stane, není v tuto chvíli vůbec jisté, podotýká Právo. Načež dodává, že k návrhu na nahrazení stávajícího zvyšování důchodů, při souběhu s výdělečnou činností, a slevou na pojistném ve výši 6,5 procenta, vzneslo zásadní výhrady ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení. Opatření tedy bylo po projednání vládou pro tuto chvíli z celého návrhu vyřazeno. Deník Právo o tom informoval mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jakub Augusta.
V okleštěném návrhu novely o sociálním zabezpečení, kterou má nyní projednat Poslanecká sněmovna, tak zůstaly relativně méně zásadní věci, tedy to, že žádost o důchod bude možné podávat on-line, nebo úpravy termínů výplaty penzí. Ministerstvo financí nechtělo své argumenty deníku Právo sdělit.
V připomínkovém řízení nicméně ministerstvo financí reagovalo na to, že zrušením části odvodů pracujících důchodců by stát přišel ročně o čtyři až 4,5 miliardy korun.
Výdaje na zvyšování důchodů za práci by sice odpadly, propad příjmů do systému by, kvůli odpuštění pojistného, byl v příštích letech ale větší. Navíc by to, podle ministerstva financí, narušilo i nastavení paušálu u živnostníků.
Ministr Jurečka, jak uvádí Právo, je ovšem přesvědčen o tom, že úleva na odvodech by měla pro veřejné finance přínos. Argumentoval, že by víc lidí mohlo pracovat déle, platili by daně a odvody a více by také utráceli.
S hrubou mzdou 25.000 korun by si, podle výpočtu mzdové kalkulačky, pracující důchodci nechali asi 1600 Kč měsíčně, u hrubé mzdy 30.000 korun by to bylo přes 1900 Kč a u mzdy 40 tisíc asi 2600 Kč. V důchodu nyní pracuje asi 270.000 lidí.
Mluvčí ministerstva práce Jakub Augusta deníku Právo sdělil, že o opatření a jeho konkrétní podobě či časování se přes jeho zamítnutí kabinetem na konci dubna nadále jedná. „Aktuálně nemůžeme předjímat výsledek těchto jednání,“ dodal.
Nyní mohou po odpracování 360 kalendářních dnů starobní důchodci požádat sociální správu o zvýšení penze.
Zásluhový procentní díl důchodu jim vzroste o 0,4 procenta výpočtového základu. Podle zamítnutého návrhu se mělo navyšování nahradit odpuštěním odvodů na sociální zabezpečení, tedy 6,5 procenta ze základu výdělku.
Zaměstnavatelům by se pojistné nezměnilo. Také živnostníci by si ponechali 6,5 procenta ze zisku, odvodová sazba by jim klesla z 29,2 na 22,7 procenta. Podle návrhu MPSV by slevu bylo možné uplatňovat i u paušálu.
Experti na důchodovou problematiku se shodují, že stát by měl podmínky pro pracující důchodce upravit.
„Určitě ano. Když už důchod pobíráte a jste dále zaměstnán, odvádíte sociální pojištění jako každý jiný. Do vašeho důchodu se to propíše pouze minimálně. Za 360 dní důchodově pojištěné výdělečné činnosti se důchod navýší o 0,4 procenta z výpočtového základu, to může být například sto korun. Některým pracujícím důchodcům ani nestojí za to žádat. Administrativní náročnost takového zvýšení je neadekvátní,“ upozornil důchodový poradce Martin Kohoutek.
Sleva na pojistném by, podle něho, mohla být jistým řešením této situace. „Nevím ale, jestli nejvhodnějším,“ podotkl. „I po slevě by pracující důchodci nějaké sociální pojištění platili, to se ale již žádným způsobem do důchodu nepromítne,“ dodal Kohoutek.
Ministr Jurečka dříve zmiňoval i možnost pobídek, díky nimž by senioři, s výdělkem pobírání, penze odložili. Se škrtnutím odvodů, jak to ministr navrhoval, nesouhlasili zástupci zaměstnavatelů ani odborů. Ti by chtěli důchod za „přesluhování“ více zvedat. Poukazovali přitom na to, že zatímco mladší senioři mají důchod a výdělek, ve vysokém věku si lidé příjem prací už zvedat nemohou.
Vláda v programovém prohlášení slibuje, že práci v důchodu podpoří a seniorům „více zohlední celkové odpracované roky“. Nyní se naopak chystá značně znevýhodnit předčasné důchody.
„Prodloužit si pracovní život je výhodné pro všechny strany. Pracovat déle se rozhodně vyplatí, a to nejen z hlediska financí, ale i možnosti předávání zkušeností ve firmě, a také kvalitnějšího života seniorů v pracovním kolektivu, třeba na částečný úvazek,“ prohlásil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.