Zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procenta navrhované premiérem Andrejem Babišem (ANO) by znamenalo výpadek daňových příjmů 88 miliard korun. Z toho by o 58,1 miliardy korun přišel státní rozpočet, o 7,8 miliardy rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun příjmy obcí. Podle zpravodajství České televize to vyplývá to ze studie, kterou na internetu zveřejnila Národní rozpočtová rada.

Zároveň rada odhadla dodatečný příjem z DPH a spotřebních daní na čtrnáct miliard korun. Pravděpodobně však, ale bude podle ní nižší, protože daňová úspora se soustřeďuje na domácnosti s vyššími příjmy, které mají větší sklon spořit.

U domácností s nízkými příjmy by přitom, podle studie, změna vedla k průměrné měsíční úspoře kolem 180 korun, zatímco u deseti procent domácností s nejvyššími příjmy by to bylo 5600 korun. „Také pokles průměrné daňové sazby by byl u domácností s vyššími příjmy vyšší než u domácností s nízkými příjmy,“ uvedla rada. Zároveň upozornila, že existují i domácnosti, u kterých se pokles daňové zátěže neprojeví. Jde totiž o domácnosti, které již nyní žádnou daň neplatí, především kvůli uplatňování daňových odpočtů a slev.

Návrh na zrušení superhrubé mzdy předložil premiér Andrej Babiš formou poslaneckého pozměňovacího návrhu k daňovému balíčku pro příští rok. Sněmovna by o něm měla ve třetím čtení jednat v následujících dnech. Podobný návrh předložil i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Oba poslanecké návrhy počítají se zrušením superhrubé mzdy, liší se ale ve výši daňových sazeb. Jan Hamáček navrhuje sazby 19 a 23 procent a zároveň zvýšit o 200 korun měsíčně daňovou slevu na poplatníka. Koalice se na výši zdanění zatím nedohodla. Ministerstvo financí podpořilo ve sněmovně návrh premiéra A. Babiše s tím, že změna přinese více peněz pracujícím, čímž podpoří spotřebu a následně tak i ekonomiku.

Nyní se daň z příjmu zaměstnanců vypočítává jako 15 procent ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o odvody zaměstnavatele. Efektivní zdanění pro zaměstnance tak nyní činí, a to ve skutečnosti, 20,1 procenta.

Rada ve studii dále upozornila, že pokud by vláda nepřistoupila ke kompenzaci výpadku daňových příjmů zvýšením jiných daní, nebo snížením výdajů, zhoršilo by to od příštího roku strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, o zhruba 1,3 procenta HDP. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP, příští rok by se mohlo dostat podle odhadů do schodku až šest procent.