„Situace se snížením financí ze státního rozpočtu pro zdravotní pojišťovny je pro lékaře až děsivá a bohužel málokdo z veřejnosti si toto nebezpečí zatím uvědomuje. Odkud nemocnice získají peníze na všechny ty odložené operace z loňského i z počátku letošního roku?“ - obává se snížení kvality zdravotní péče předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel ve svém stanovisku, které sdělil Parlamentním listům. Zástupci Svazu zdravotních pojišťoven vidí problém s nedostatkem financí zejména v příštím roce.
Po české vládě schválil úsporný rozpočet na tento rok i Parlament ČR, a to po dlouhých a vypjatých jednáních. Už návrh tohoto rozpočtu vzbudil nemalý rozruch. Zatímco některé úspory, jako například zmrazení platů státních úředníků, značná část veřejnosti spíše uvítala, celkem velkou nevoli vyvolalo snížení plateb pro zdravotní pojišťovny o 14 miliard korun. Řada lidí tak nyní hovoří o snížení kvality poskytované zdravotní péče, a to jak už v letošním roce, tak i v příštích letech. Zda jsou tyto obavy zcela na místě, zjišťovaly ParlamentníListy.cz u zasvěcených osob, které mají o této problematice přesnější informace.
„Situace se snížením úhrad zdravotním pojišťovnám na pacienty je pro lékaře až děsivá a bohužel málokdo z veřejnosti si toto nebezpečí zatím uvědomuje. Pojišťovny mají nyní rezervu ve výši okolo 55 miliard korun, jenže ta se celá utratí už letos. Asi desíti miliardami se musí vyrovnat ještě loňský rok, 25 miliard bude nutné použít na dorovnání dle úhradové vyhlášky pro letošní období, no a ze státního rozpočtu se přece pojišťovnám škrtlo na letošek 14 miliard, i když na tripartitě se spíše hovořilo o reálném snížení financí pro oblast zdravotnictví v přibližné výši okolo devatenácti miliard,“ uvedl předseda LOK-SČL Martin Engel, který pak ještě dodal: „Samozřejmě že pojišťovny začnou už nyní šetřit, což se na kvalitě poskytované péče určitě projeví. A odkud nemocnice pak získají peníze na ty všechny odložené zákroky z loňského i z počátku letošního roku? Domnívám se, že většině regionálních nemocnic bude chybět tak přibližně 20 až 30 milionů korun na běžný provoz v průběhu tohoto roku. Špatným signálem je také ta zamyšlená devastace hygienických stanic, tedy propouštění jejich zaměstnanců,“ dodal Martin Engel.
Ještě kritičtější ke schválenému státnímu rozpočtu současné vlády, co se týká výdajů pro zdravotnictví, byl pak bývalý náměstek na ministerstvu zdravotnictví a nynější poslanec a člen výboru pro zdravotnictví Parlamentu ČR Kamal Farhan, který konstatoval:
„Je zřejmé, že škrty budou mít významné negativní dopady.
O tom, že situace je vážná, dokládá i prohlášení Svazu zdravotních pojišťoven. V něm se například naznačuje, že už letos může dojít ke škrtům u pacientů, jejichž zdravotní péče je velmi nákladná, a kterou doposud platil systém veřejného zdravotního pojištění. Je možné, že se už letos poníží bonifikace pro pacienty, jež pojišťovny považovaly za přínosné, ale kvůli nedostatku peněz je prostě už nezavedou. Pojišťovny se budou jistě snažit omezit výši úhrad regulací péče, a tudíž tak zpomalit vyčerpání svých rezerv. To se dotkne například i lázeňské péče. Na tento fakt právě upozorňuje ve svém prohlášení Svaz léčebných lázní. Současná vláda slíbila různé valorizace, ale prozatím jen zdravotnictví vzala peníze. Dělá přesný opak toho, co slíbila v koaliční dohodě. Přitom žádná vláda v polistopadové historii doposud nesebrala peníze ze systému veřejného zdravotního pojištění,“ dodal
Podobný názor jako lékaři zastávají i zástupci zdravotnických odborů. Upozorňují na fakt, že šéfové českých nemocnic snížení financí na péči už zaregistrovali, a tak začali hledat úspory, kterými by si mohli vytvářet rezervy na další měsíce.
„Samozřejmě že se mně to snížení financí pro zdravotní pojišťovny vůbec nelíbí. My zdravotníci ve fakultních nemocnicích to asi v tomto roce ještě nepoznáme, dostali jsme za inflaci přidáno, ale to se už netýká například těch zaměstnanců nemocnic, obslužného personálu, který přímo nepracuje s pacienty. No a horší podmínky budou jistě mít v regionálních a krajských nemocnicích. Při kolektivním vyjednávání s naším vedením je už dnes jasné, že se ředitelé obávají nedostatku financí a snaží se vytvořit si nějakou rezervu, tedy začínají velmi důkladně hlídat všechny výdaje. Ten efekt snížení bude totiž pro všechny více patrný spíše v příštím roce, protože letos deficit ještě uhradí pojišťovny ze svých rezerv. Myslím si ale, že i tak začnou pojišťovny šetřit, třeba na proplácení nákladných léčiv a na drahých lékařských zákrocích. Prostě budou chtít něco ušetřit do příštího roku, kdy už nebudou mít z čeho tolik čerpat. Vyjádření některých ministrů naší vlády, že se úroveň zdravotní péče vůbec nesníží, je určitě nutné brát s velkou rezervou,“ informovala Zuzana Sargová, odborářka a zdravotní sestra z ostravské fakultní nemocnice, která zde pracuje na oddělení intenzivní péče (Karim).řský
Snížení úrovně zdravotní péče v letošním roce nepředpokládá vedení Svazu zdravotních pojišťoven, obává se ale roku příštího, čímž dává za pravdu zástupcům lékařských i zdravotnických odborů.
„Případné snížení současných plateb státu se musí realizovat změnou zákona. K tomu dosud nedošlo a pojišťovny v současnosti dostávají platby v plánované výši. Pokud se v roce 2022 platba státu skutečně sníží o 14 miliard korun, může být propad částečně eliminován zvýšeným výběrem pojistného. V každém případě by to však znamenalo zvýšení letošního plánovaného deficitu. Financování zdravotní péče pro rok 2022 toto opatření ale skutečně neohrozí. To je určeno úhradovou vyhláškou. Co však opravdu může být problém, jsou úhrady zdravotní péče v roce 2023 a v dalším období. Rezervy pojišťoven, ze kterých vyrovnáváme vyšší náklady už od roku 2020, budou do konce letošního roku zřejmě vyčerpané. Bezprostřední příčinou současného deficitu je však především úhradová vyhláška na letošní rok. Ta byla vydána se zvýšenými výdaji o 18 miliard korun Kč, a to přes dosažené cenové dohody a proti doporučení pojišťoven,“ analyzoval současnou finanční situaci českých zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR.
Ministerstvo zdravotnictví ČR si ale větší problémy s financováním zdravotní péče v letošním roce příliš nepřipouští a o tom, jak to bude fungovat v roce příštím, zřejmě nechce ještě diskutovat. To alespoň vyplývá z vyjádření tiskového mluvčího ministerstva zdravotnictví, které zaslal redakci ParlamentníchListů.cz.
„Nenavýšení plateb za státní pojištěnce bude mít nulový dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče a odměny zdravotníků. Tento výpadek v příjmech pokryjí zdravotní pojišťovny ze svých fondů,“ sdělil Ondřej Jakob, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví.