Česká republika má, podle zpravodajství Televizních novin televize NOVA, jednu z nejnižších minimálních mezd v Evropské unii. V mnoha hlavně západních státech si naopak zaměstnanci přijdou v přepočtu na více než padesát tisíc korun. Již na podzim budou muset všechny státy přistoupit na nová evropská pravidla, podle kterých musí minimální mzda vždycky zajistit důstojnou životní úroveň.

Podle televizní reportáže spolehlivě nejvyšší minimální mzdu má Lucembursko. V této zemi si zaměstnanec vydělá minimálně, v přepočtu, téměř 65 tisíc korun. O deset tisíc méně je to v Irsku a na více než padesát tisíc si musí přijít i Belgičané, Němci nebo Nizozemci.

„Platí, že minimální mzda je vždy nějakým podílem mzdy průměrné. Což pak vede k tomu, že v zemích, kde jsou vyšší nebo vysoké průměrné platy, nebo i ty mediánové, tak bývá i vyšší minimální mzda,“ objasnil hlavní ekonom Roklen24 Pavel Peterka.

Naopak nejnižší minimální mzdu má Bulharsko. A to jen něco málo přes 12 tisíc korun. Z Evropské unie nemá zákonem stanovenou minimální mzdu šest států. Například v Rakousku nic takového není. Naopak ve Finsku nebo v Dánsku podobný systém existuje, jen o výši vyjednávají odbory se zaměstnavateli a může se tak lišit napříč odvětvími.

Takzvané kolektivní smlouvy fungují také v Itálii, na Kypru a ve Švédsku. „Ani Evropská unie nevyžaduje, aby členské státy něco jako minimální mzdu měly,“ řekl datový analytik Datarun Petr Bartoň.

„Jasně říkáme, že minimální mzda je za nás adekvátní v případě, že představuje šedesát procent průměrné mzdy. Dáváme státům jasná a důrazná doporučení,“ uvedl pro televizi NOVA poslanec Evropského parlamentu Dennis Radtke. Členské státy musí nová evropská pravidla uvést do praxe do podzimu letošního roku.

Za odbory k tomu musíme dodat, že obě odborové centrály, tj. českomoravská konfederaci odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů (ASO) při jednáních s vládou a zaměstnavateli, hájí zvyšování minimální mzdy u nás. Vždyť, kvůli stále rostoucím výdajům na živobytí domácností, je to nutné, aby byly alespoň částečně pokryty ekonomické ztráty českých domácností. Jenže, situace se u nás, v posledních letech, vyvíjí tak, že zaměstnavatelé, jsou pro minimální zvýšení minimální mzdy, což zdůvodňují to rostoucími náklady na výrobu. Zatímco odbory žádají, kvůli rostoucí drahotě, zvýšením minimální mzdy, alespoň pokrytí inflace. Takže, vláda, potom stanoví tzv. kompromis, kdy výše minimální mzdy je vždy nižší, než navrhují odbory.