Důvodem dlouhodobé nezaměstnanosti a toho, že někdo nemůže najít práci, není primárně lenost nebo snaha přežívat na dávkách. Mezi významné důvody patří například exekuce, péče o děti nebo i dlouhá doba bez práce. Podle zpravodajství serveru Novinky.cz to vyplývá z publikace Strategie zaměstnavatelů v době pandemie vydané Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí. V jejím rámci byla provedena anketa mezi zaměstnavateli ohledně propouštění či přijímání nových zaměstnanců se zvláštním zaměřením na pozice nekvalifikovaného dělníka, kvalifikovaného dělníka a administrativní pracovníka.
„Nejvýraznější negativní vliv na rozhodování u nekvalifikovaného dělníka mají přítomnost zdravotních omezení a částečné invalidity, výskyt krátkodobé, ale především dlouhodobé nezaměstnanosti a exekuční řízení,“ uvedl autor publikace Jiří Vyhlídal.
Negativní dopady má potom i přítomnost dítěte či dětí v domácnosti, a to především u žen. V publikaci se k této otázce uvádí, že přibližně od okamžiku nástupu na základní školu přestávají zaměstnavatelé vnímat přítomnost dětí v domácnosti jako faktor, který jejich rodiče znevýhodňuje.
Lidem s vícero exekucemi se, podle Radka Hábla z Institutu prevence a řešení předlužení, snaží zaměstnavatelé vyhýbat proto, že jsou pro ně nákladní a představují velkou administrativní zátěž. Podle něho v případě, že zaměstnanec má například deset exekucí, musí mzdová účetní komunikovat až s deseti exekutory, rovněž musí vykazovat svoji součinnost v rámci exekučního řízení s tím souvisí správně vypočítávat srážky, hlídat jejich pořadí apod.
Zároveň, pokud je nastává souběh příjmů, musejí se sčítat. „Zároveň ti lidé, pokud mají více exekucí, jsou pod největším stresem a mohou být kvůli tomu častěji nemocní,“ dodal Hábl. Někteří zaměstnavatelé se potom, podle něho, vyhýbají lidem s exekucemi i kvůli větší rizikovosti, a to tehdy, pokud by pracovali s penězi. „Nemohou potom často pracovat na pokladně nebo dělat obchodního zástupce,“ upřesnil.
Dlouhodobě nezaměstnaní jsou pak obecně, podle publikace, považováni za málo motivované. „V konkrétních podmínkách českého trhu práce, kde se kombinuje nízká míra nezaměstnanosti s vysokou poptávkou po pracovní síle, a kdy by tedy mělo být relativně snadné získat zaměstnání, mohou zaměstnavatelé vnímat tyto uchazeče skutečně negativně,“ uvedl Jiří Vyhlídal.
Nepomáhá, podle jeho dat, často ani doporučení z úřadu práce, protože před těmito doporučeními zaměstnavatelé preferují jiné uchazeče. „Proto se doporučuje nedávat si do životopisu žádná hluchá místa. Je dobré si i během nezaměstnanosti dělat nějaký kurz,“ doplnila k tomu Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi.
Dříve, podle ní, v tomto směru pomáhaly příspěvky na vyhrazování společensky účelného pracovního místa, kdy si zaměstnavatelé mohli v praxi uchazeče vyzkoušet delší dobu, aniž by to pro ně bylo riskantní. „Na aktivní politiku zaměstnanosti jde ale jen 1,6 miliardy, když normální bylo deset miliard. Vyplatí se přitom i v době nízké nezaměstnanosti,“ dodala.