Kdo může za zdražování cen potravin: potravináři, obchodníci, nebo někdo jiný? V pořadu „Pro a proti“ Českého rozhlasu o tom besedovali viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček, který vidí příčiny na straně obchodníků, a viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Pavel Mikoška, který věří, že na vině je celý dodavatelský řetězec, ale o velkých ziscích prý mluvit nelze.

„Neřekl bych, že by některá část dodavatelského řetězce potravin dnes zásadně profitovala. Všichni se snaží bojovat o to, aby přežili, snaží se do cen promítnout jen ty nejnutnější náklady spojené s inflací, cenami energií a podobně,“ uvedl Pavel Mikoška.

Podle něho nikdo nemá zájem prodávat za vyšší ceny, protože maloobchodní trh v Česku je velmi konkurenční a spotřebitelé by šli nakupovat jinam. „Ve srovnání s Evropou máme také jednu z nejvyšších daní z přidané hodnoty na potraviny 15 procent, třeba v Polsku je to nula procent,“ dodal.

Viceprezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček souhlasí, že Česko nemá srovnatelné podmínky s okolním světem. „Jen DPH, ale také zmiňme nejvyšší nákladovou položku, tedy energie. Jejich ceny máme jedny z nejvyšších v Evropě,“ konstatoval.

„Ten, kdo je na konci celého dodavatelského řetězce, má neúměrně velkou marži,“ uvedl Václav Hlaváček. „Producent vajíček je dodává do řetězců za 2,40 Kč, tam je máte za 6,50. To je dlouhodobě nespravedlivé,“ vysvětlil důvod svého názoru o výši marže obchodníků.

„Obchodníci mají různé marže na různých výrobcích, aby dokázali své podnikání uživit,“ reagoval na jeho slova Pavel Mikoška. „Výrobci i pekaři mají své prodejny a křičí, že obchodníci mají velké marže, ale v jejich obchodech jsou ceny srovnatelné nebo i vyšší než v řetězcích,“ upřesnil.

„Ti, kteří prodávají ze dvora, mají minimální až žádné marže,“ kontroval Václav Hlaváček. Podle něho jsou neúměrné marže u ovoce, brambor a řady dalších výrobků. „Kdyby byla vůle, mohla by se rozkrýt situace u mléčných a masných výrobků. Vůle tu ale není, proto je třeba nastavit zákonem podmínky o cenách jako ve světě,“ prohlásil.

„Nepřiměřené marže byly zkoumány před dvěma lety, když výrazně podražilo máslo,“ připomněl Pavel Mikoška. Podle něho „studie ukázala, že marže obchodníků se na tomto růstu ceny podílely jen minimálně. U másla tehdy byl nárůst cen u producentů. Jako obchodníci se studii stran mléka a masa nebráníme, neobviňujme obchodníky, že vydělávají víc než ostatní v řetězci.“

„Všichni vědí, že zemědělci nemají žádný vliv na cenu svých produktů, ty jsou definovány na burzách. Do toho vstupují spekulanti, kteří na trhu s komoditami zvyšují nejistotu. A já mám nulový vliv na to, za kolik pekař upeče z mé pšenice chleba,“ upozornil Václav Hlaváček.

Načež zástupce obchodníků se odvolal na další čísla ministerstva zemědělství. „Ta říkají, že primární zemědělská výroba letos realizovala enormní zisky. Zemědělce mám rád, nechci je obviňovat, ale jejich ziskovost platí. Každý v řetězci si k ceně musí něco přidat, a když je řetězec čtyř nebo pětičlánkový, tak se přidává vícekrát,“ konstatoval Pavel Mikoška.

„A proč se nemluví o ziskovosti všech ostatních? Zemědělci se staví do pozice zločinců a vyděračů. Výsledky živočišné výroby budou hodně minusové a povedou k tomu, že Česko nebude mít živočišnou produkci, jen obilniny a olejniny. Jaká pak bude cena potravin?“, varoval před dopady neuvážené zemědělské politiky Václav Hlaváček z Agrární komory ČR.