Chystaná novela zákoníku práce výslovně zakazuje celodenní směny. Uvádí to ve svém zpravodajství Seznam Zprávy, který se konkrétně, v této souvislosti, věnuje popsání situace v českých nemocnicích. Načež konstatuje, že nemocnice připouštějí, že by musely změnit rozvrh práce svých zdravotníků. Směny delší než 24 hodin, které lékaři a střední zdravotnický personál, často slouží, ale, jak uvádějí ministerstvo práce a sociálních věcí, nejsou legální již nyní.

Redakce Seznam Zprávy dále popisuje, že skončí jedna dvanáctihodinová směna, a hned začíná druhá, a to buď jako přesčas, nebo na jinou smlouvu. Tato praxe, obvyklá zejména v nemocnicích, má nyní skončit. Počítá s tím chystaná novela zákoníku práce.

Seznam Zprávy k tomu dodává, že tuto novelu nyní zákonodárci narychlo dokončují. Od září totiž bude muset Česko platit mnohamilionové pokuty za to, že do legislativy nezvládlo zapracovat dvě závazné evropské směrnice.

Jedna z těchto směrnic obsahuje i výslovný zákaz práce dvacet čtyři hodin v kuse.

„Je překvapující, že o takovéto zásadní novince neprobíhá ve veřejném prostoru dosud v zásadě žádná diskuze, a je tedy dost pravděpodobné, že naprostá většina zaměstnavatelů o tom, že možná budou muset zásadně změnit rozvrhování pracovní doby svých zaměstnanců, zatím vůbec neví,“ říká pro Seznam Zprávy právnička se zaměřením na pracovní a zdravotnické právo Eva Ostruszka Klusová.

Seznam Zprávy k tomu dodávají, že čtyřiadvacetihodinové směny jsou přitom obvyklou praxí v mnoha českých nemocnicích. Dvojité, i vícenásobné směny navíc úzce souvisí i s přesčasy, které se staly hlavním tématem debaty o chystané novele.

Pozornost veřejnosti, především lékařů a zdravotníků, na sebe strhl poslanec a lékař Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), který do zákona na poslední chvíli „propašoval“ stovky hodin „dobrovolných“ přesčasů.

Přesčasy v podobě 24hodinových či delších směn by však nově, podle novely zákoníku práce, neměly být možné.

„Tato úprava je přelomová proto, že v zásadě vylučuje, aby zaměstnanec kdykoliv vykonával práci déle než 16 hodin v kuse, neboť do každých čtyřiadvaceti hodin se bude vždy vejít jak výkon práce zaměstnance, tedy směna a práce přesčas, tak i minimálně osmihodinový odpočinek zaměstnance,“ dále popisuje expertka na pracovní právo Eva Klusová.

Na první pohled banální změna ve formulaci zákona říká, že zaměstnavatel musí poskytnout zaměstnanci odpočinek během každých 24 hodin. Nikoliv mezi dvěma směnami, jako je tomu dosud. Současnou legislativu je, podle Klusové, poměrně snadné obejít.

Jedenáctihodinový odpočinek je možné, ze zákona, zkrátit na osm hodin. Ale nebude možné ho legálně vynechat.

„V praxi šlo typicky o situace, kdy na plánovanou dvanáctihodinovou směnu navázal dvanáctihodinový přesčas jako záskok za jiného zaměstnance. Nebo třeba po osmihodinové běžné směně několikrát měsíčně následovala ´noční služba´ v délce 16 hodin, která pokryla neodkladné poskytnutí služeb, než nastoupili jiní zaměstnanci na příští běžnou směnu. Zákonné volno měl zaměstnanec v těchto situacích až po takovéto čtyřiadvacítce,“ popisuje odbornice na pracovní právo.

Tímto způsobem, podle ní, řada, zejména výrobních společností, pokrývá nečekané absence zaměstnanců. Ale typicky třeba lékaři a zdravotníci v nemocnicích pracují takto běžně, byť to není zcela v souladu se současným zákoníkem práce.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se proto proti výkladu odbornice na pracovní právo ohradilo. Práce 24 hodin v kuse totiž podle resortu není legální ani za současného stavu.

„Nastíněný výklad, ve kterém je dovozeno, že by zaměstnanec v pracovním poměru za stávající právní úpravy mohl konat nepřetržitě práci až v rozsahu 24 hodin, je v rozporu již se stávající právní úpravou. Návrh novely v tomto ohledu na ní nic nemění,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

Jenže, podle Jakuba Tomšeje, specialisty na pracovní právo z Univerzity Karlovy, praxe je úplně jiná. „Zákoník práce, již nyní stanoví, že délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. V praxi se lze nicméně setkat s postupy zaměstnavatelů, které jsou sice v rozporu se smyslem a účelem této normy, výslovně ji však neporušují. Například že zaměstnavatel po uplynutí směny nařídí mimořádný přesčas v rozsahu další směny, nebo že má zaměstnanec vedle pracovní smlouvy sjednanou i DPP nebo DPČ a po skončení směny pracuje na základě takové dohody,“ říká Jakub Tomšej.

Nové znění zákona je ohledně zákonné pauzy mnohem explicitnější, připouští specialista na pracovní právo. „Nově bude tato praxe, tj. obcházení zákona, těžší v tom, že se během každých 24 hodin denně musí vždy stihnout alespoň 8 hodin odpočinku. Dalo by se tedy říci, že důsledkem novely bude i to, že zaměstnavatelé by měli pracovní dobu zaměstnanců rozvrhovat vždy tak, aby připadalo nejvíce 16 hodin na práci a alespoň 8 hodin na odpočinek,“ konstatuje Jakub Tomšej.

A ve stejném duchu chápe nové znění zákoníku práce také Aleš Buriánek, právník České lékařské komory. „S názorem, že přijetím novely zákoníku práce v níže citovaném znění skončí možnost legálně sloužit nepřetržité 24hodinové služby, souhlasím. Bude to jistě pozitivní změna. Na novelu zákoníku práce, včetně této změny, bude ČLK nepochybně reagovat,“ uvedl Aleš Buriánek pro Seznam Zprávy.

Podle názoru oslovených expertů na pracovní právo je práce na „plánované přesčasy“, zejména v nemocnicích, zcela běžná. Zaměstnavatelé s její pomocí pokrývají nedostatek kvalifikovaných lidí a zaměstnanci zase vydělají peníze, na které by jinak dosáhli pouze v soukromém sektoru.

Některé nemocnice, které redakce Seznam Zpráv oslovila, připustily, že už se novou formulací zákona zabývají.

Například podle Jany Krejčí Merxbauerové, mluvčí Fakultní nemocnice Motol v Praze, o chystané změně vedení nemocnice ví. „Pokud bude takto schválena, budeme muset přeorganizovat většinu lékařských a některé nelékařské služby,“ uvedla Jana Krejčí Merxbauerová.

Další nemocnice s vyjádřením čekají do chvíle, než bude známá konečná podoba zákona a jeho zavedení v praxi.

„Naše personální oddělení o změně zákoníku práce ví a novelou se zabývá. Nemocnice k tomu zaujmeme postoj, podle paragrafu, jak bude v platnosti,“ uvedla za Fakultní nemocnici Brno mluvčí Veronika Plachá.

Advokát zdravotnických odborů Dominik Brůha upozorňuje, stejně jako ministerstvo, že ani podle stávajícího zákona nejsou 24hodinové směny zcela košer. Poukazuje přitom na soudní rozhodnutí, podle kterých takový systém ohrožuje zdraví zdravotníků i pacientů.

„Ani podle stávajícího znění zákona není obhajitelné tvrdit, že výkon práce, například zdravotní sestry, 24 hodin v kuse bez možnosti alespoň minimální regenerace pracovní síly je v souladu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce,“ uvedl pro Seznam Zprávy Brůha.

Jenže jak dodává předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková, v nemocnicích jde o standard, na který jsou zaměstnavatelé i zaměstnanci navyklí. „Kde není žalobce, není soudce. V případě protizákonných postupů zaměstnavatele je při vymáhání nároku zaměstnance náš svaz velmi úspěšný,“ dodává Žitníková.

Česká lékařská komora dlouhodobě kritizuje neúnosné množství přesčasů. Jan Přáda, předseda Sekce mladých lékařů ČLK, je ale skeptický k tomu, že tento problém vyřeší drobná změna ve formulaci zákoníku práce. „Lékaři 24hodinovou pracovní dobu legální nemají a nikdy neměli. To, že mnohdy lékaři slouží 24 hodin a že mnohdy místo jednoho dne odpočinku, natož dvou, je čeká další den v práci, a tedy 32 hodin v kuse, je běžná praxe. Stejně tak to, že se někde ´slouží´ v kuse od pátečního rána do pondělního odpoledne. Nová legislativa se toho vůbec nedotýká, většina nemocnic má různé finty, jak tento nelidský a nelegální stav do výkazů práce schovat,“ Jan Přáda.

V jaké podobě, a kdy přesně, začne novela platit, zatím není jasné. Senát ji na konci července vrátil Poslanecké sněmovně, spolu se dvě návrhy na úpravu, včetně odložení účinnosti z původně plánovaného září 2023 na začátek roku 2024. Poslanci ale mohou Senát přehlasovat.