Pozměňovací návrh ke konsolidačnímu balíčku obsahuje přílepky, o kterých vládní koalice nechce mluvit. Konstatuje to ve svém komentáři zpravodajský server Seznam Zprávy. Načež konkrétně jde o právo ministra zdravotnictví rušit státní nemocnice a také o nové povinnosti, které „balíček“ ukládá firmám.

V úvodu komentáře se píše, že zákon na konsolidaci veřejných rozpočtů neboli „konsolidační balíček“ patří k nejsložitějším a nejméně průhledným normám, které tuzemský Parlament ve své historii projednává.

Nejde jen o to, že na 220 stranách mění 63 zákonů. Důležitější je fakt, že po dohodě koaličních stran navrhl rozpočtový výbor ve středu „komplexní pozměňovací návrh“, který na 210 stranách mění devatenáct již změněných zákonů. Kromě toho šest zákonných změn z balíčku škrtá a nahrazuje je novelami šesti jiných zákonů. Je pravděpodobné, že současná podoba bude upravena, protože řadu návrhů již teď kritizuje nejen opozice, ale i odborné svazy a experti. O co v ní tedy jde? Položili si řečnickou otázku komentátor.

Načež uvádí, že v některých případech jde o klasické přílepky, tedy normy, které s tématem konsolidačního balíčku nesouvisí. Odpovědní ministři si tím ulehčili práci. Prosazují zákon, aniž o něm museli jednat na vládě, čelit připomínkovému řízení zájmových organizací nebo kontrole Legislativní radou vlády. Nepředstavili je ani v tiskových zprávách, nejednali o nich ani členové rozpočtového výboru.

Převratem mohou být pro zdravotníky paragrafy, které mění zákon o státním majetku a rozpočtová pravidla. Podle návrhu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka bude napříště možné „slučovat“ příspěvkové organizace, tedy některé z nich sloučením zrušit.

Autor komentáře dále k tomu uvádí, že největšími příspěvkovými organizacemi v České republice je sedmnáct státních nemocnic, tedy veškeré fakultní nemocnice a specializované ústavy typu IKEM, Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze nebo uznávané brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Přičemž dodává, že na základě těchto změn zákonů budou moci si nemocnice půjčovat na investice od soukromých firem. Dosud byl povinen investice platit stát.

Poté autor komentáře přešel k otázce změn zákonů, pokud jde o nové povinnosti firem. Konstatoval, že dvacetistránková změna zákona o účetnictví a deset stránek novely auditorského zákona zase od příštího roku nařizuje firmám s více než pěti sty zaměstnanci povinnost, aby každoročně publikovaly tzv. zprávu o udržitelnosti, ve které popíšou vliv svého provozu na životní prostředí a globální klima. Tento krok požaduje po České republice Evropská unie. „Pozměňovací návrh obsahuje pouze první fázi náběhu této povinnosti,“ upozorňují autoři balíčku, že předpisy budou v blíže neurčené budoucnosti rozšířeny také i na menší firmy.

Další z odstavců pozměňovacího návrhu posiluje kontrolu ministrů nad státními výzkumnými institucemi, pouze s výjimkou ústavů Akademie věd ČR. Nově jim dává například možnost jmenovat větší část členů ústavní rady a pořádat výběrové řízení na ředitele.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který komplexní pozměňovací návrh v rozpočtovém výboru představil, odpovědnost za přílepky odmítá. „Pozměňovací návrh k zákonu o konsolidaci veřejných rozpočtů je výsledkem politické dohody a Ministerstvo financí ČR nekomentuje navržená opatření,“ uvedla Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva na dotaz, jestli ministr zmíněné změny opravdu podporuje.

Po žádostech novinářů o vysvětlení, ministerstvo financí publikovalo, k již schválenému pozměňovacímu návrhu, stručnou důvodovou zprávu. Ta ovšem popisuje účel jednotlivých paragrafů jen v obecné rovině.

Zákon včetně pozměňovacího návrhu projedná Sněmovna ve druhém čtení na mimořádné schůzi ve čtvrtek.