„Vláda vzala skoro miliardu korun mateřským, základním i středním školám a přesunula tyto peníze do rozpočtů soukromých a církevních škol. Chybí tak i nadále peníze na platy učitelů, na pomůcky a učebnice pro žáky i na opravy školních budov. Očekával jsem, že i pro novou vládu bude školství priorita, ale opak je pravdou, vláda Petra Fialy šetří na našich dětech, tedy na budoucnosti České republiky,“ konstatoval v rozhovoru pro Parlamentní listy prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.
Redakce v úvodu rozhovoru napsala, že řada ředitelů základních a středních škol si stěžuje na ponížení financí na výukové pomůcky i další činnosti spojené s výukou u tzv. ONIV (prostředků na ostatní neinvestiční výdaje). Někteří ředitelé musí proto tento deficit zacelovat ponížením některých platových složek pedagogů, jiní škrtají výuku plavání, výlety a podobně. Ale ministerstvo školství, a i někteří zaměstnanci krajských úřadů, jsou přesvědčeni, že školy jsou v naprosté pohodě. Argumentují navýšením financí oproti roku 2020 o 0,5 miliardy a vyšší podporou digitální výuky.
Na otázku redakce, kdo tedy má vlastně pravdu, Radek Sarközi odpověděl, že Pedagogická komora již od svého vzniku, v roce 2017, upozorňuje na dlouhodobé podfinancování českého školství. To má, podle něho, negativní vliv na kvalitu vzdělávání. Chybí peníze na platy učitelů, pomůcky a učebnice pro žáky i na opravy školních budov nebo rozšiřování kapacit škol pro nové žáky, jejichž počet každoročně roste. V roce 2021 vláda expremiéra Andreje Babiše konečně navýšila rozpočet na platy pedagogů i na ostatní neinvestiční výdaje. Proto očekával, že i pro novou vládu bude školství priorita, ale opak je pravdou! Vláda premiéra Petra Fialy šetří na našich dětech, tedy na budoucnosti České republiky, zdůraznil.
Podle Radka Sarköziho letošní problém s ONIV ovšem vznikl kvůli něčemu jinému. Vláda vzala skoro miliardu korun veřejným mateřským, základním a středním školám a přesunula tyto peníze do rozpočtů soukromých a církevních škol. Podporu výuky nové informatiky by s tím nespojoval, protože na tu dosáhne jen 57 procent základních škol, a navíc jde o účelově vázané dotace z Národního plánu obnovy, které lze použít jen na nákup počítačové techniky nebo výukových programů. Učebnice nebo pomůcky pro žáky z nich školy pořídit nemohou.
Poté redakce upozornila, že ředitelé také kritizují způsob financování svých škol, zejména fakt, že v kolonce ONIV jsou jak peníze na školní pomůcky, tak i finance na náhrady za nemocenské nebo povinné pojištění zaměstnanců, což zvláště v covidové době dělá problémy.
Na otázku redakce, jestli je opravdu tak těžké tyto výdaje rozdělit jiným, vhodnějším způsobem, Radek Sarközi odpověděl, že hlavním problémem zůstává, že je v této kolonce celkově málo peněz, a to minimálně třikrát méně, než by bylo zapotřebí. Je pravda, že kvůli kovidovým karanténám školy spotřebovaly většinu ONIV na náhrady za prvních 14 dní nemocenské. Ale poslanci schvalovali rozpočet na rok 2022 až v březnu, kdy už všichni věděli, že peněz nebude dost. Už tehdy to mohli napravit. Nyní v říjnu byla druhá šance na dorovnání ONIV alespoň na úroveň roku 2021. Ale poslanci pětikoalice příslušný pozměňovací návrh poslance Zdeňka Kettnera nepodpořili. Asi hlavně proto, že je to opoziční poslanec za SPD. Paradoxní je, že v roce 2019 navrhovali navýšit ONIV lidovci, ale teď obdobný návrh KDU-ČSL nepodpořila. Proto, podle Radka Sarköziho, ředitelé škol jsou kvůli tomu nuceni převádět finance původně určené na odměny pro kvalitní učitele do kolonky ONIV. Jde zhruba o 11 tisíc korun, o které učitelé přijdou. Načež se vrátil původní otázce redakce, to je k tomu, zda se dá stejný koláč nastavit jiným způsobem, kdy odvětil, že rozdělovat stejný objem jiným způsobem nejde, je třeba rozpočty škol navýšit.
Na otázku redakce, jak by se dalo v současné době ulevit školám, aby však ještě více nekrvácel státní rozpočet, Radek Sarközi odpověděl, že výdaje ze státního rozpočtu jsou otázkou priorit. Kosntatoval, že Česká republika má astronomický deficit. Ale položil si otázku, kam tyto peníze navíc jdou? Podle něho zadlužit se, má smysl, jen pokud se daná částka investuje do budoucnosti. To je právě vzdělávání, zdraví nebo infrastruktura. Obává se, že na těchto věcech se nesmyslně šetří a schodek státního rozpočtu se z velké části projídá. Položil si další otázku, proč má Česká republika inflaci vyšší než ostatní státy Evropské unie? Odpověděl si, protože opatření současné vlády jsou neefektivní a inflaci nesnižují. Inflace se počítá na základě cen ve spotřebním koši. Lze s ní bojovat zastropováním cen nebo snížením sazby DPH, ale to vláda premiéra Petra Fialy neudělala.
Na otázku poznámku redakce, že nynější vládní pětikoalice má ve svém programovém prohlášení klauzuli, že pedagogům zajistí za své vlády platy ve výši 130 procent průměrné české mzdy. Na následnou otázku redakce, zda se domnívá, že je to do konce funkčního období vlády vůbec reálné, Radek Sarközi odpověděl, že v roce 2021 činily platy učitelů 150 procent vůči stavu roku 2017. Takto to slíbila vláda expremiéra Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení, které, jako jediná vláda v historii České republiky, opravdu splnila. Současná vláda slíbila pedagogickým pracovníkům 130 procent průměrné mzdy v ČR, ale už v tomto roce se vydala opačnou cestou a pro rok 2023 plánuje, že platy pedagogů budou činit pouhých 110 procent průměrné mzdy. Takové byly v roce 2019. Čili, pedagogové se tak vrací o 4 roky zpět. Proto Radek Sarközi nevěří, že tato vláda svůj slib do konce volebního období splní.
Na otázku redakce, jak to bude vypadal ve školství, a to ve stavební a investiční oblasti v nejbližších letech, Radek sarközi odpověděl, že některé školy například v Moravskoslezském kraji fungují nyní i v pěkných „barabiznách“, kde se žáci i učitelé musí obávat, aby je nezranila padající omítka z havarijní fasády. Načež dodal, že to kdysi byly honosné objekty, ale nikdo je řadu let neopravoval.
Na otázku, zda se domnívá, že jejich zřizovatelé, tj. města a krajské úřady, budou schopné vyčlenit v této složité době potřebné finance na renovaci nebo novou výstavbu takových objektů, Radek Sarközi odvětil, že oprava školních budov je jistě důležitá, ale ředitelé škol nyní potřebují hlavně postavit nové třídy a školy pro děti, a to konkrétně ve Středočeském kraji. Upozornil, že jejich výstavba se hradí především z evropských fondů prostřednictvím programu IROP. V něm se do roku 2027 počítá s investicemi do tzv. vzdělávací infrastruktury se 14 miliardami korun. Ovšem v minulém rozpočtovém období šlo o skoro 22 miliard korun, takže školy budou mít o 8 miliard v tomto fondu méně peněz. Z toho bohužel příliš nových tříd pro žáky nepořídíme, dodal.
Na otázku redakce, jak by zhodnotil činnost ministerstva školství oproti období, kdy byl jejím „šéfem“ Robert Plaga v minulém období, a jak funguje tato instituce, to je lépe či hůře, než když byl na postu ministra Petr Gazdík, který musel za půl roku ze své funkce odejít, Robert Sarközi odpověděl, že působení Roberta Plagy na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy bylo naprosto devastační. Zrušil odborné pracovní skupiny. Rozhodování o změnách ve školství se stalo netransparentním. Vzniklo toxické prostředí, které je rájem pro různé lobbisty. Přičemž Petr Gazdík na to navázal. Podle Radka Sarköziho šlo o dva nejhorší ministry školství v historii České republiky. Vladimír Balaš je ministrem jen krátce, takže ještě nestihl reálně nic udělat. Ale opravdu ho vyděsilo, když zjistil, že na ministerstvu školství opět zaměstnal Petra Gazdíka. Podle něho jeho předchůdce morálně selhal, viz „kauza Dozimetr a jeho šifrovaná komunikace s mafiánem Redlem“. Ten prostě na ministerstvo školství nepatří!
Na otázku redakce, že lidé, i vedení různých institucí, se nyní nepotýkají jen s energetickou krizí, ale i s horentní inflací, zda se tedy zdražení potravin dotkne nějakým zásadním způsobem i oblasti školství, Radek Sarközi odpověděl, že inflace se školství samozřejmě dotkne. Zdraží se obědy ve školních jídelnách. Zdraží se všechny energie, takže především provoz škol. Nejhorší scénář je, že se kvůli tomu v zimě školy zavřou. Zdražení obědů lze kompenzovat tak, že bude mít více rodin nárok na zapojení do programu bezplatného stravování. V případě energií by pomohlo zastropování cen u výrobců i distributorů, konstatoval v závěru svého rozhovoru Radek Sarközi, prezident Pedagogické komory.