Návrh státního rozpočtu pro rok 2024 a zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2024 – to byly dva nejvýznamnější body programu 172. zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity, které proběhlo v pondělí 25. září 2023 na Úřadu vlády ČR v Praze. Dalšími body programu byly, mimo jiné, i návrh zákona o vstupu a pobytu cizinců a opatření na podporu středního odborného školství a oborů s technickým či řemeslným zaměřením.
Na následné tiskové konferenci náměstek ministra financí Marek Mora nejprve seznámil přítomné novináře se základními ekonomickými údaji návrhu státní rozpočtu pro rok 2024. Zároveň však připustil, že sociální partneři, tj. zaměstnavatelé a odbory, měli řadu výhrad a připomínek k předloženému návrhu ministerstva financí, které ministerstvo předkládá vládě a vláda o něm bude jednat ve středu 27. září, aby ho mohla předložit do Poslanecké sněmovny do 30. září.
„Byli jsme svědky toho, že některé požadavky sociálních partnerů jsou částečně protichůdné. Vláda to jednání ještě neuzavřela. Některé z požadavků se pokusí do finálního návrhu, který pak pošle Poslanecké sněmovně, aspoň částečně zakomponovat,“ uvedl k tomu náměstek Mora. Současně však připustil, že by mohl být posun v částce na obnovitelné zdroje či v kapitálových výdajích na dopravu. Ovšem, jak k tomu dále dodal, on sám nemůže říci, ve kterých konkrétních věcech nastanou určité posuny, protože o konečném znění návrhu státního rozpočtu pro příští rok nakonec rozhodne vláda.
Za zaměstnavatelské a podnikatelské svazy, které jsou členy tripartity, promluvil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. Prohlásil, že zaměstnavatelé oceňují snahu vlády o ozdravení financí. Podle nich jsou nutné strategické investice, výdaje na infrastrukturu a podpora aplikovaného výzkumu. Během jednání tripartity zmínili i potřebu navýšit sumu na obnovitelné zdroje.
Česká ekonomika chřadne a hrozí jí stagflace
„Z našeho pohledu se v oblasti státního rozpočtu dostáváme do zásadního problému, a to je, že jestli budeme dále pokračovat v těchto škrtech, tak se situace bude dále zhoršovat,“ řekl v úvodu svého vystoupení předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Načež dodal, že lidé na tuto situaci reagují zcela logicky, protože nastal obrovský pokles jejich reálných příjmů, který činí za poslední dva roky minus 11 procent. Přirozeně, že tím se lidem značně snížila i jejich kupní síla.
Výsledkem této politiky současné vlády, podle Josefa Středuly, je to, že česká ekonomika chřadne a bohužel padá stále dolů. Načež hrozba dalšího ekonomického vývoje je taková, že České republice hrozí stagflace, což znamená minimální růst a inflaci. To není, podle něho, dobrá zpráva pro nikoho.
V návrhu rozpočtu chybí prorůstová opatření!
Předseda ČMKOS dále zdůraznil, že v návrhu státního rozpočtu pro rok 2024, podle odborů, chybí prorůstová opatření, která by pomohla tuto nedobrou situaci změnit. „Ale, jak to vypadá, že bude propadat. Ministerstvo financí předpokládá v příštím roce inflaci ve výši 2,8 %. My, předpokládáme její růst na 5 až 6 %,“ dodal. Přičemž, když se sečte inflace za léta 2021 až 2024, tato inflace může dosáhnout hodnoty až 35 %! To, odbory, považují za nejhorší zprávu z hlediska dalšího vývoje české ekonomiky.
Rovněž, pokud jde o růst HDP, podle Josefa Středuly, ministerstvo financí předpokládá jeho růst na 2,3 % v příštím roce, zatímco, podle odborů, to bude růst jen o 1 % HDP. Podle předsedy ČMKOS to logicky bude mít vážné dopady do české ekonomiky. Zároveň k tomu uvedl, že HDP je u nás, z více než 55 %, tvořeno spotřebou obyvatel. Ale, naši občané mají v poslední době zásadní způsobem podlomené reálné příjmy. Takže, výsledkem této situace bude, že při inflaci 15 % v roce 2022 a při inflaci 11 % v roce 2024, současně také v rámci odhadu inflace pro rok 2024, která by měla být ve výší 5 až 6 %, tak to bude v roce 2024 znamenat pokles výše platů o 19,4 %, to je oproti roku 2022. Načež dodal, že například u zdravotníků tento pokles bude činit minus 18,6 %, u pedagogických pracovníků minus 19,5 % a u pracovníků sociálních služeb o minus 21,2 %.
Kupní síla našich občanů klesá!
Josef Středula k tomu dále uvedl, že v letech 2022 až 2023 klesla kupní síla našich občanů o 52.000 korun ročně, což je vyjádřeno v procentech minus 11 %.
Podle Josefa Středuly stát chce snížit objem platových prostředků údajně o dva procentní body, ale ve skutečnosti to bude o 3,5procentního bodu, protože je k tomu nutné přičíst i nenahrazení změny v oblasti karenční doby.
Všechny tyto změny se přirozeně negativně projeví v rodinných rozpočtech. Podle něho, pokud nezačnou fungovat prorůstová opatření, jak o to vládu žádají odbory, tak se Česká republika z těchto ekonomických problémů hned tak nedostane. V závěru tohoto bodu, to je seznámení se se stanoviskem odborů k návrhu státního rozpočtu pro rok 2024, Josef Středula poznamenal, odboráři hodnotí připravovaný rozpočet známkou čtyři až čtyři minus. Načež poznamenal, že je na vládě, zda se tohoto hodnocení zlepší či ještě zhorší.
Odbory požadují rovněž zvýšení sociálních dávek
Josef Středula dále připomněl, že odbory žádají ve vládě a u zaměstnavatelů projednání takových nástrojů, aby byl u nás zabezpečen hospodářský růst. Jednat o nich bude tripartita, která se uskuteční 4. prosince. Bude to jeden z bodů jednání prosincové tripartity. Druhým bodem bude situace ve zdravotnictví. Dále se bude hovořit o tom, jaké jsou předpoklady dalšího rozvoje českého školství v letech 2023 až 2027. Podle něho se budou projednávat i další vážné body, které mají dosah do české ekonomiky a života v naší republice.
Podle předsedy ČMKOS jde totiž o věci, které nejsou zahrnuty do státního rozpočtu, ale odbory je považují za velmi vážné. Především se dá hovořit o skrytém deficitu na straně sociálních transférů. Například se to týká potřebné valorizace životního minima, dále zvýšení částky hmotné nouze. Rovněž dávky sociálních podpor jsou nižší než by, při současné inflaci, měly být. Zejména jde o dávky pro zdravotně postižené, protože odbory tyto vyplácené částky považují za dlouhodobě podhodnocené. Josef Středula k tomu dodal, že jestliže materiál ministerstva financí obsahuje snížení dávek nemocnosti při růstu průměrného výdělku, tak, podle odborů, nebylo potřeba zavádět nemocenskou ve výši 0,6 %. Protože to nedává smysl. „Jedině v tom případě, že stát chce vybrat finanční prostředky od těch, kteří nemají možnost se ukrýt v daňových rájích. Souhrnně jde o 11 miliard korun,“ dodal.
Nesnižovat podporu na aktivní politiku zaměstnanosti
Podle Josefa Středuly jsou rovněž nízké částky, určené na aktivní politiku zaměstnanosti, a které se mají dále snižovat. Pro rok 2024 je to částka ve výši 1,6 mld. Kč a pro následující rok to má být částka ve výši 0,5 mld. Kč. Také částky na zajištění chodu sociálních služeb mají být nižší.
Týká se to i snížení prostředků na zdravotnictví. V roce 2023 došlo ke snížení této sumy o 7 miliard korun a pro rok 2024 se počítá se snížením o další dvě miliardy korun.
Podle Josefa Středuly je stanovisko ČMKOS k návrhu státního rozpočtu a dalším záležitostem zveřejněno na webu ČMKOS. Toto stanovisko obdržel během jednání tripartity i náměstek Mora. Předseda odborů přepokládá, že se k tomu s příslušnými vládní činiteli sejdou a celou tuto záležitost prodiskutují. Načež v této návaznosti dodal, že odbory požadují navýšení platových tarifů o 10 procent, a kvůli tomu se opětovně chtějí sejit s ministrem práce a sociálních věcí.
O výši minimální mzdy se bude dále jednat
Druhým hlavním bodem jednání tripartity byla otázka zvýšení minimální mzdy. Jako každý rok jde o velmi ožehavou otázku, kdy se na její výši nemohou shodnout zaměstnavatelé a odbory. Rovněž i letos tomu nebylo jinak.
Českomoravská konfederace odborových svazů navrhuje zvýšení minimální mzdy na 19.500 Kč. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje by zaměstnavatelé přidali nejvýše 1000 korun s tím, že některé podnikatelské svazy navrhoval ještě nižší částky. Podle Rafaje téma zvýšení minimální mzdy nebylo uzavřeno a bude se o něm dále jednat.
Jenže, třetím, a v podstatě rozhodujícím hráčem v této hře, je vláda ČR, která nakonec rozhoduje, zejména v situaci, když se zaměstnavatelé a odbory nemohou dohodnout. Takže, ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo nyní se svým návrhem, a to ve dvou variantách. Buď to bude zvýšení o 1600 korun na 18.900 korun, nebo o 2100 korun na 19.400 korun. Cílem návrhu ministerstva je dostat nejnižší výdělek do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na 50 procent.
K tomu totiž musíme dodat, že výši minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.
Zdůvodnění Josefa Středuly na zvýšení minimální mzdy
Předseda ČMKOS Josef Středula ve svém zdůvodněné návrhu zvýšení minimální mzdy na 19.500 Kč uvedl, že člověk, který u nás pobírá minimální mzdu, musí odpracovat plný fond pracovní doby. Jenže, ten, který u nás pobírá minimální mzdu, je v tomto případě takřka automaticky i klientem územního pracoviště Úřadu práce ČR, protože od státu pobírá i potřebné sociální dávky. „Není přece normální, aby daňový poplatník podporoval tyto typy podnikatelů. Nemělo by to být tak, že ten, kdo dostává mzdu, tak by jeho mzda měla být v takové výši, aby nemusel chodit pro sociální dávky,“ dodal k tomu Josef Středula. Podle něho český stát vlastně saturuje něco, co by z principu neměl vůbec dělat. Načež dodal, že bude-li mzda ve výši důstojné mzdy, tak dotyčnému člověku odpadne potřeba si chodit pro sociální dávky.
Poté konstatoval, že odbory souhlasí s doporučením Evropské komise, aby minimální mzda byla 50 % průměrného výdělku. Podle něho to v případě České republiky znamená, aby od 1. ledna 2024 byla ve výši 19.500 korun. Podle něho je navrhovaných 19.400 korun akceptovatelných, pokud to bude ve výši 50 % průměrného výdělku, jak doporučuje směrnice EU o minimálních evropských mzdách.
„Zároveň jsme poukázali i na to, že v sousedním Polsku bude minimální mzda, od 1. ledna 2024, ve výši 22.400 korun v přepočtu,“ řekl Josef Středula. Podle něho, ambiciózní Česká republika, jak to veřejně prohlásil premiér, nemůže mít nižší minimální mzdu, než mají v sousedním Polsku. „Ukažme, že to jde, že se nebojíme minimální mzdy. Je to také o důstojnosti těch, kteří pracují, i když třeba jen za minimální mzdu,“ dodal.
Řešení otázky o pobytu cizinců u nás je velmi aktuální
Podle Josefa Středuly dalším bodem jednání tripartity bylo projednání návrhu zákona o pobytu cizinců. Načež prohlásil, že v žádném případě se nedá říci, že je, v této oblasti, u nás pořádek. Odbory, podle něho, otevřely vážnou diskusi o této otázce, a to především z hlediska toho, že v České republice dochází k nárůstu xenofobie. „Musí se tím začít něco dělat. Není možné přehlížet excesy, k nim u nás dochází. Musí se tím zabývat, jak stát, tak zaměstnavatelé a odbory,“ dodal.
Na podpoře středního odborného školství byla shoda
Jak vláda, tak i zaměstnavatelé a odbory našli shodu při projednávání dalšího bodu jednání tripartity, a to jaká opatření by měla být přijata na podporu středního odborného školství a oborů s technickým či řemeslným zaměřením.
Josef Sředula k tomu řekl, že při této příležitosti hovořili, mimo jiné, i o potřebě zavést u nás duální vzdělávání, jako je tomu u našich západoevropských sousedů. Jde o systém, ve kterém se mnohem více a účinněji zapojí jak rodiče studenta, tak student samotný, ale především i zaměstnavatel. Jde o to, abychom tímto způsobem u nás dosáhli mnohem lepší situace, pokud jde o možnosti lepšího využití znalosti technických obory či řemesel. Dnes je mezi rodiči, podle Josefa Středuly, vysoce aktuální otázka, jakou perspektivu budou jejich děti. To je, zda mohou dát své děti do učňovského zařízení, a v jaké asi výši budou pobírat mzdu, až se ocitnou v praxi. Právě zde, v těchto záležitostech je potřebné zvýšit motivaci rodičů i dětí samotných o tyto obory.
Jinak, Josef Středula rovněž sdělil, že další bod tripartity, tj. společný záměr podpory dalšího profesního vzdělávání, jako integrální součásti celoživotního učení, byl odložen na další jednání tripartity, to je na 4. prosince 2023.