• Zveřejněno: 22.06.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, jak o tom informoval Český rozhlas, si lidé zvykli na pandemický způsob nakupování. Vysokou míru obliby si drží především nákupy na internetu. Stále častější jsou také nákupy v diskontech, na jejichž úkor ztrácejí velké hypermarkety. Lidé totiž preferují prostory, kde se nachází méně zákazníků. Kvůli strachu z budoucnosti pak lidé odkládají nejen velké, ale i malé nákupy.

Češi si v průběhu koronavirové krize naspořili asi 330 miliard korun. Na chuť utrácet budou mít zásadní vliv kroky vlády k nastavení předvídatelného a stabilního prostředí.

Na změny v maloobchodu kvůli koronaviru si lidé podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR zvykli, neočekává se tak návrat do doby před pandemií. Lidé stále přicházejí do prodejen méně často, ale dělají větší nákupy. Vysokou míru obliby si drží nákupy na internetu. V kamenných prodejnách Češi očekávají vysoké hygienické standardy a opatření k ochraně zdraví.

Při výběru nákupního místa je pro ně stále důležitější umístění prodejny a její dobrá dostupnost. Obchodníci momentálně bojují se strachem zákazníků z budoucnosti, kteří odkládají nejen velké ale už i malé nákupy. Zásadní tak bude, jak moc budou chtít utrácet. Na tiskové konferenci to řekli prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza a za výzkumnou agenturu GfK Ladislav Csengeri.

Vlivem pandemie 28 procent Čechů podle zjištění GfK dává přednost obchodům s nižším počtem nakupujících, vyhýbá se davům. Co nejméně prodejen navštěvuje čtvrtina lidí, stejný počet zákazníků upřednostňuje obchody, kde platí striktní hygienická pravidla. Méně frekventované časy a dny si pro své nákupy vybírá 23 procent Čechů. Tuzemští zákazníci podle GfK stále častěji nakupují v diskontech, na jejich úkor ztrácejí hypermarkety.

Kromě výhodného umístění prodejny, které je, podle Gfk, podstatné pro 67 procent českých zákazníků, o výběru obchodu rozhodují také z podstatné části férové ceny. Oproti loňskému roku se mezi nejdůležitější kritéria zařadila možnost bezkontaktní platby, řekl dále Csengeri.

Každá česká domácnost v loňském roce, podle GfK, uskutečnila meziročně o 16 nákupů méně. Za nákupem rychloobrátkového zboží loni, podle Ladislava Csengeriho, každá domácnost vyrazila v průměru 300krát a utratila za něj průměrně 297 korun, zatímco v roce 2019 útrata činila 261 korun. Průměrná útrata nejvíce vzrostla u domácností, jejichž členové se cítí ohroženi krizí, a mohou si chtít vytvářet rezervy pro případ výpadků příjmů při ztrátě zaměstnání. Nákupní košík se u této skupiny spotřebitelů zvětšil zhruba o pětinu, počet těchto domácností z osmi procent v roce 2019 loni stoupl na 11 procent, v letošním roce se drží na deseti procentech.

Z bankovních analýz, podle Tomáše Prouzy, vyplývá, že Češi si v průběhu koronavirové krize naspořili asi 330 miliard korun. Na chuť lidí utrácet budou, podle něho, mít zásadní vliv kroky vlády k nastavení předvídatelného a stabilního prostředí, dodal.
  • Zdroj: Český rozhlas