Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poslalo do připomínkového řízení novelu zákoníku práce, která stanovuje valorizační mechanismus minimální mzdy. Podle MSPV tak zákon určí jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy. „Jsem rád, že v otázce systémového řešení stanovování minimální mzdy se nyní výrazně posouváme. Konečnou podobu novely jsme připravovali v úzké spolupráci s odborníky, vycházíme ale i z požadavků a dohody se sociálními partnery, se kterými MPSV v uplynulých týdnech intenzivně jednalo v rámci pracovní skupiny. Je naším společným cílem, aby minimální mzda rostla vždy transparentně a hlavně předvídatelně. Odpadne tak každoroční vyjednávání, které není srozumitelné pro nikoho,“ komentoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka svůj návrh na zavedení valorizačního mechanismu u minimální mzdy.
V článku serveru Podnikatel.cz se k tomu uvádí, že ačkoli ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že růst bude předvídatelný a automatický a odpadne každoroční vyjednávání, ve skutečnosti, podle serveru Podnikatel.cz, tomu tak úplně není. Minimální mzda se má totiž určovat jako součin predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok a koeficientu, který stanoví vláda na následující dva roky. Vláda tak stále bude moci určovat výši minimální mzdy, a to právě za pomoci koeficientu.
Při určování koeficientu sice vláda musí zohlednit analýzu základních povinných kritérií přiměřenosti minimální mzdy (kupní sílu zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj), není ale stanoven žádný výpočet, jak přesně. Novela dále počítá se zavedením referenční hodnoty minimální mzdy, podle které se má určovat přiměřenost vůči průměrné, a to buď na úrovni 45 procent, nebo 50 procent. Nicméně bude platit, že jde jen o orientační hodnotu a vláda nebude mít povinnost jí dosáhnout. Samo ministerstvo ovšem tvrdí, že cílem bude se postupně k referenční hodnotě přiblížit.
Stejně tak zákon přímo stanovuje, že koeficient určí vláda nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody ČR. Argument, že odpadne každoroční vyjednávání, tak není příliš validní.
Podle návrhu tak bude pravidelně každé dva roky vládou stanovena konkrétní cílená relace minimální a průměrné mzdy pro dané dvouleté období (v odůvodnění nařízení vlády) a z ní vyplývající příslušné koeficienty (v nařízení vlády), kterými bude násobena predikce průměrné mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok publikovaná ministerstvem financí. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak do 30. září vydá nařízení, které výslednou minimální mzdu pro následující rok stanoví. Pokud minimální mzda nedosáhne naposledy vyhlášené výše, vyhlásí se minimální mzda ve výši naposledy vyhlášené.
Nejpozději do 31. srpna 2024 bude vydána sdělením ministerstva financí predikce průměrné hrubé mzdy pro kalendářní rok 2025.
Po konzultaci se sociálními partnery a zohlednění analýzy vyhodnocující přiměřenost (na základě povinných kritérií) vláda stanoví svým nařízením dva koeficienty pro roky 2025 a 2026, kterými se bude násobit predikce průměrné hrubé mzdy pro daný rok.
MPSV na základě tohoto nařízení vlády vypočte, zaokrouhlí na stokoruny nahoru a vyhlásí do 30. září 2024 výši minimální mzdy pro rok 2025 a stejně bude postupovat i v roce 2025.
V roce 2026 vláda stejným postupem (nařízením) stanoví koeficienty pro roky 2027 a 2028.
Vláda nicméně bude moci, v případě podstatné změny vnitrostátních ekonomických podmínek, změnit svým nařízením hodnotu koeficientu pro zbytek dvouletého období. Ve výše zmíněném příkladu postupu pro období 2025–2026 by v roce 2025 vláda, svým nařízením, stanovila nový koeficient pro rok 2026.
Co se týče hodinové minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, vypočte se jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se nebudou počítat pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek.
Návrh dále přináší i změny zaručené mzdy. MPSV připravilo dvě možné varianty. V první by došlo ke snížení počtu skupin prací ze současných 8 skupin na 4, přičemž ochrana formou nejnižších úrovní zaručené mzdy bude zaměřena především na zaměstnance vykonávající práce s nižší kvalifikační náročností. Zákoník práce by stanovil, že v 1. skupině prací by zaručená mzda činila 1násobek minimální mzdy, ve 2. skupině prací 1,2násobek minimální mzdy, ve 3. skupině prací 1,4násobek minimální mzdy a ve 4. skupině prací 1,6násobek minimální mzdy. Rozdělení prací do 4 skupin, odstupňovaných podle kvalifikační náročnosti vykonávaných prací, stanoví vláda nařízením.
Druhou alternativou je úplné zrušení zaručené mzdy, což by podle MPSV podpořilo kolektivní vyjednávání o mzdách. Z analýzy, provedené MPSV, jednoznačně vyplývá, že kolektivní vyjednávání o mzdách je efektivním nástrojem ochrany před nepřiměřeně nízkým oceněním práce, píše se v důvodové zprávě.
Kromě úprav minimální mzdy ministerstvo rovněž navrhuje zcela vypustit povinnost zaměstnavatele vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené, neboť v praxi je každoroční sestavování tzv. plánu dovolených povětšinou formální záležitostí, která jen vede ke zbytečnému zvýšení administrativní zátěže pro zaměstnavatele. Zaměstnavatelé na začátku kalendářního roku s ohledem na svoji zákonnou povinnost sestaví písemný rozvrh dovolených, nicméně následně velice často při určování dovolené postupují odlišně, a to mnohdy na žádost samotných zaměstnanců, vysvětluje se v důvodové zprávě.
Účinnosti by novela měla nabýt v polovině roku 2024. Pokud projdou změny celým legislativním procesem včas, prvně by se projevily v minimální mzdě pro rok 2025.