Pokud se zdravotníci nedohodnou s ministerstvy práce a zdravotnictví na novele zákoníku práce, která navyšuje počet dobrovolných přesčasů, mohou v prosinci chybět lidé až na 24.000 nemocničních služeb. Prohlásil to včera předseda Sekce mladých lékařů České lékařské komory Jan Přáda.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce řešení předložit na jednání s mladými lékaři v říjnu. Ovšem, jak k tomu na včerejším setkání s více než 130 zdravotními sestrami, lékaři, záchranáři a dalšími pracovníky ve zdravotnictví, Vlastimil Válek řekl, nejdříve s tímto svým návrhem řešení situace musí seznámit ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL).
Na setkání, které, v budově České lékařské komory, zorganizovaly zdravotnické odbory, tj. PS zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SČL), byly na programu informace o úhradové vyhlášky pro rok 2024, o nichž informoval ředitel Ústavu zdravotnictví a statistiky ČR prof. Ladislav Dušek, dále návrh rozpočtu ministerstva zdravotnictví pro rok 2024, legislativní záměry ministerstva a kroky ministerstva pro stabilizaci personálu ve zdravotnictví, o kterých hovořil náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. Přičemž na tomto setkání od mnohých zdravotníků zazněly jejich stížnosti a připomínky především k nedostatku lékařů a středního zdravotního personálu, dále k nízkým platům a mzdám, a to nejen lékařů a středního zdravotnického personálu, ale také i ostatním pracovníkům ve zdravotnictví, které zajišťují služby pro činnost nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. Hovořilo se o řadě jiných problémů. Například o nesprávně nastaveném systému vzdělávání středního zdravotního personálu.
Přirozeně, že hlavním bodem programu tohoto setkání zdravotníků bylo vystoupení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Jde totiž o to, že zdravotnické odbory a Česká lékařské komora ministrovi představily společné požadavky, mezi nimiž bylo i zrušení nového paragrafu zákoníku práce, který se týká přesčasové práce, a zrušení zákazu 24hodinových pracovních směn. Mimochodem, předseda LOK-SČL Martin Engel k tomu říká, že když se 24hodinová směna rozdělí na dvě 12hodinové směny, tak potom to znamená, že lékař musí po 12 hodinách opustit pracoviště a poté přijet na dalších 12 hodin služby. V praxi to bude znamenat naprosto rozdrobený víkend, kdy si z něho lékař neužije doma ani jeden den. Navíc, vyšší výdaje budou i za dopravu do zaměstnání.
Průběhu této části setkání zdravotníků se ministrem Válkem odboráři nejemotivněji zmiňovali výši odměňování. Žádali navýšení tabulkových platů, jenže, podle ministra Válka, na tom shoda ve vládě není.
Důvodem tohoto jejich požadavku je, že zvýšení platů či mezd formou odměňování, jak navrhuje a prosazuje ministerstvo zdravotnictví, není objektivním zhodnocením práce jednotlivých zdravotníků. V tomto případě totiž hraje významnou roli právě subjektivní pohled vedoucího pracoviště, což vede, v řadě případů, ke „kamarádíčkování“.
Zdravotnické odbory předložili ministru Válkovi řadu požadavků n zlepšení situace v českém zdravotnictví, i samotných zdravotníků. „V samostatném zákoně chceme upravit odměňování tak, aby naplnily závěry slibu, který dal v roce 2011 zdravotníkům ministr (Leoš) Heger (TOP 09),“ řekla k tomu předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková. Svaz dlouhodobě prosazuje sjednocení výše platů ve státních nemocnicích se mzdami u krajských či jiných zřizovatelů, Nyní nově žádá navázání výše odměn na průměrnou mzdu podobně jako u učitelů. Chtějí také výsluhy, nárok na lázně nebo zachování benefitů ve stávající výši, kterou má snížit vládní konsolidační balíček.
Podle ministra Válka se každá změna ve zdravotnictví projeví za pět až deset let, například změny ve vzdělávání. „Chystáme sérii legislativní změn. Chtěli bychom tímto odstartovat dlouhodobou reformu zdravotnictví v České republice,“ řekl ministr Válek. Zdůraznil, že na směřování zdravotnictví by, podle něj měla být politická shoda, protože jinak se změny ani nestihnou projevit a další vláda je zruší.
Připravuje například změnu systému dohodovacího řízení, které mělo zajistit dohody o rozdělení peněz ze systému veřejného zdravotního pojištění mezi jednotlivé segmenty péče. Reálně totiž nefunguje, dohody uzavírá málo oborů. „Zákon o zdravotním pojištění bude vypuštěn do připomínkového řízení v říjnu. V prvním pololetí příštího roku bych ho chtěl předložit Poslanecké sněmovně,“ dodal. Příští rok chce předložit do Sněmovny také vícezdrojové financování ve zdravotnictví. Zmínil se rovněž i o tom, že by se měl změnit i systém vzdělávání středního zdravotnického personálu.
Novela zákoníku práce má od října navýšit možnost dobrovolných přesčasů ze současných 416 hodin na 832 hodin ročně. Iniciativu lékařů, kteří s tím nesouhlasí, podle dřívějších informací podporuje asi 4000 z 20.000 nemocničních lékařů. V některých nemocnicích podle nich už teď slouží tyto počty hodin, přestože je to nelegální. Od prosince chtějí proto lékaři tyto dohody nad rámec zákoníku odmítnout, pokud se nedohodnou na úpravě.
„Je pravděpodobné, že by se v takovém případě odkládala plánovaná péče. A lékaři by byli staženi na akutní péči,“ uvedl k tomu Jan Přáda. Dohody chtějí lékaři vypovídat do konce září, aby nemocnice měly dva měsíce na přípravu. Péče o pacienty, podle Jana Přády, ohrožená nebude.
V závěru též z úst ministra zdravotnictví Vlastimila Válka zaznělo, že se zdravotnickými odboráři chce setkat za rok, s tím, že přitom řeknout, jak se podařilo navrhované změny k lepšímu prosadit. K tomu můžeme dodat, že se představitelů zdravotnických odborů na to, jak ministerstvo zdravotnictví v průběhu celého roku, to je do příštího setkání zdravotnických odborů s ministrem Válkem, toto své sliby splnilo, zeptáme.