Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) jednal s hejtmany krajů ohledně přijímání a rozmisťování uprchlíků. Podle zpravodajství České televize hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) k tomu řekl, že regiony vítají změnu ve vyplácení dávek běžencům z Ukrajiny ve výši pěti tisíc korun. Nárok na ni mají mít pouze žadatelé, kteří doloží razítko o překročení hranic Ukrajiny a schengenského prostoru.
Povinnost prokázání dokladu před registrací v krajských centrech platí od úterý, přiblížil Netolický po jednání. V krajském centru v Pardubicích dávku větší skupině žadatelů, kteří se neprokázali dokladem o přestoupení hranic, podle Martina Netolického, nevyplatili už v sobotu. Systém, podle něho, povede k ukončení takzvané sociální turistiky, kdy o dávku jezdili žádat i lidé žijící v Maďarsku či Rumunsku.
Ministr vnitra v pondělí sdělil, že by ve způsobu vyplácení dávek mohlo dojít k další změně, kdy by měly naturální podobu. Ministr Rakušan však, podle Martina Netolického, hejtmanům tento návrh na změnu dávky na naturální nepředstavil.
Návrh je problematický pro ministerstvo práce a sociálních věcí, podotkl Martin Netolický. Dodal ale, že „vidí snahu problémy řešit“. Ministerstvo práce a sociálních věcí, pod vedením ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), má podle něj návrh na zavedení naturální dávky za příliš komplikovaný, místo toho přišlo s koeficienty postupného snižování dávek.
Hejtmani s ministrem Vítem Rakušanem diskutovali také o situaci v Praze, která si stěžuje na vyšší zatíženost uprchlíky. „Nemám pocit, že by byla nějak dramaticky vyhrocena z hlediska uzavírání krajského asistenčního centra v Praze, protože pan primátor vnímá, že se situace řeší, že snaha o jakousi koordinaci v rámci celé ČR existuje,“ poznamenal Martin Netolický.
Požadavku Prahy na větší koordinaci rozumí. „Ne všechny kraje jsou stejně zatížené, což ukazuje aplikace, do které jsme získali přístup a která obsahuje denně aktualizovaná data o uprchlících po registracích a také, jaká je nabídka ubytovacích zařízení,“ dodal. Nejzatíženější je podle Martina Netolického hlavní město Praha a Středočeský kraj, ale i Pardubický kraj se, podle něho, dostal na hranici kapacity.
Podle hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka (ANO) byla schůze přínosná. „Celou řadu problémů jsme zafixovali. Padly tam náměty, které jsou smysluplné, ale bude to chtít ještě čas na to, to dotáhnout do konce,“ přiblížil. Dodal, že se nastaví určitá kritéria, aby se lidé rozprostřeli rovnoměrně.
„U nás v Moravskoslezském kraji je přetížena Ostrava. Musíme teď zajistit, aby se lidé přesunuli do obcí s rozšířenou působností, které nejsou tak přetížené a mají k dispozici školy a lékaře,“ dodal s tím, že však zatím kraje nemají informace o všech uprchlících, musí se sjednotit databáze.
Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) zmínil, že vše by mělo fungovat na principu dobrovolnosti, tedy uprchlíkům nebude nic nařízeno, ale mohla by pomoci pozitivní motivace. „Aby ti lidé věděli, že na Znojemsku je více pracovních nabídek a místa ve školkách a chtěli se tam přesunout,“ popsal situace Jan Grolich.
S tím souhlasí i hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek (STAN). „Ti lidé jsou svobodní, pohybují se nejen na území České republiky, ale na území celé Evropy na základě víza o dočasné ochraně. Nemůžeme je administrativně přesouvat,“ upozornil s tím, že od začátku musí jít o dobrovolný proces.
Přes padesát tisíc uprchlíků z Ukrajiny si už v Česku našlo práci. Většinou obsadili místa, která byla dlouho volná. „Ukrajinští uprchlíci nejčastěji nastupují na pozice ve výrobě, stavebnictví, službách nebo třeba v dopravě,“ konstatovalo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Podle ministerstva nejvíce příchozích uprchlíků pracuje v Plzeňském, Středočeském a Jihomoravském kraji. Dalších 7800 lidí eviduje úřad práce jako uchazeče či zájemce o práci. Necelá třetina příchozích uvedla, že má vysokou školu. Další bezmála čtvrtina má maturitu a 17 procent výuční list. Zbývající necelá třetina dosáhla na základní vzdělání.