Koalice přehlasovala první veto, které v tomto volebním období využil prezident republiky. Od září se tedy sníží platby za státní pojištěnce a od roku 2024 se začnou automaticky valorizovat. Podle zpravodajství České televize přehlasovat prezidentské veto se podařilo až v sobotu brzy ráno po devatenácti hodinách opozičních obstrukcí. Mimořádně dlouho zabrala již debata o programu schůze. Poslanci ANO a SPD přišly s desítkami nových bodů, o nichž se chtěli bavit, žádný z nich se ale na program nakonec nedostal.
K přehlasování veta Miloše Zemana potřebovala vládní koalice alespoň 101 hlasů. Ve sněmovně bylo přítomno 104 koaličních poslanců a všichni zvedli pro změny v pravidlech pro platby za státní pojištěnce ruku, čím hlavu státu přehlasovali. Proti byli přítomní poslanci ANO a SPD.
Vláda zdůvodňovala navržené změny tím, že díky nim jednak stát ušetří čtrnáct miliard, které podle něj zdravotní pojišťovny nepotřebují, jednak nastaví jasná pravidla pro to, kolik se bude za státní pojištěnce v budoucnu platit, takže již nebude potřeba, aby se tomu každoročně věnovala sněmovna.
Jádrem schválené změny pro letošní rok je navrácení plateb za každého pojištěnce státu, k nimž patří děti a studenti, penzisté či nezaměstnaní lidé, na 1487 korun. Předchozí vláda expremiéra Andreje Babiše zvýšila pro letošek tyto platby na 1967 korun měsíčně, loni byly o 200 korun nižší. Výsledkem změny by mělo být, že stát za letos odvede do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.
Valorizační mechanismus zaváděný od roku 2024 bude stejný jako u důchodů. Státní platby do zdravotnictví tedy porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný. Valorizace bude vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou bude stát podle novely odvádět příští rok. O potřebě automatického navyšování plateb ovšem spor nebyl. Opoziční poslanci mechanimus v debatě podpořili, i když výchozí částka by podle nich měla být vyšší.
Předloha po dřívějších sněmovních úpravách také sjednotí a pozmění pravidla plnění fondů prevence zdravotních pojišťoven. Prodlouží přechodné období pro doléčení pacientů po reformě úhrad ortodontické péče.
Stát hradí z rozpočtu pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, tedy téměř za 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění.
Podle České televize na samotnou věc ve sněmovně, to je projednávání možnosti přehlasování prezidentského veta, došlo až docela pozdě večer, to je více než dvanáct hodin poté, co 33. schůze poslanců začala. Do té doby se debatovalo o programu. Předstupovali opoziční poslanci jeden za druhým a každý navrhoval změny pořadu, na kterém původně byl jen jeden bod. Většina z nich využila možnost zdůvodnit svůj návrh ke kritice vlády. Mnoho z nich chtělo debatovat o ekonomice a cenách energií, někteří se vraceli také ke jmenování ředitele rozvědky Petra Mlejnka, o němž vyšlo najevo, že se v minulosti stýkal s podnikatelem, který je nyní jedním z obviněných v pražské korupční kauze. Objevily se ale i návrhy na debatu o cenách jízdného ve veřejné dopravě nebo o elektromagnetických bouřích a připravenosti na blackout.
Jak dále uvedla Česká televize, podle původního programu jednání Poslanecké sněmovny měla, čtvrt hodiny po skončení schůze svolané kvůli prezidentskému vetu, začít další mimořádná schůze svolaná na podnět opozice. Poslanci ANO na ní chtěli debatovat o energetické krizi. Přes její pevné zařazení ale nakonec 34. schůze nezačala. Nad ránem se sněmovna, která byla beztak celý den přinejlepším poloprázdná, nadobro vylidnila. Přihlášeno bylo pouze 50 poslanců, takže plénum nebylo usnášeníschopné.
Poslanci se opět sejdou ve čtvrtek. Na ten den svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová další mimořádnou schůzi sněmovny. Opozice na ní chce zkusit vyslovit nedůvěru vládě.