Poslanecká sněmovna, podle zpravodajství České televize, v prvním čtení podpořila vládní návrh širších změn v důchodech. Předpokládá například zvyšování důchodového věku nad nynější hranici 65 let podle prodlužování života a snižování výpočtu nových důchodů. Úvodní debata o sporné penzijní reformě poslancům zabrala 32 hodin čistého času a vyplnila tři jednací dny. Převažovala v ní opoziční kritika. Předloha nyní zamíří k posouzení do sociálního výboru.

Česká televize k tomu dále uvedla, že opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila zamítnutí penzijní novely už v prvním čtení ani její vrácení vládě k přepracování. Pro oba návrhy hlasovalo shodně 81 ze 171 přítomných poslanců. Načež zástupci obou hnutí tvrdili, že pokud se dostanou do vlády, reformu penzí upraví, nebo dokonce zruší. Úvodní diskuse k předloze skončila ve čtvrtek v šest večer, když vládní koalice nechala stanovit na tuto hodinu pevný čas pro hlasování. Takže, díky tomuto opatření vládní koalice, propadly dvě desítky opozičních přihlášek k vystoupení.

Poslanec Marek Benda (ODS), jenž návrh na pevné hlasování podal, uvedl, že pokládá dosavadní diskusi za mimořádně kultivovanou a normální. Přičemž svůj návrh odůvodnil tím, že se o tomto bodu programu schůze sněmovny jedná již tři dny, a proto „je pro všechny důstojné, abychom jednání v nějaký čas ukončili“.

Naopak předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová označila koaliční návrh a verdikt sněmovny za zbytečný právě i kvůli tomu, že jednání postupuje podle pravidel. „Proč jste museli opět vycenit zuby a opět ukázat tu sílu a utnout debatu v prvním čtení? Nerozumím tomu,“ prohlásila. Předseda poslanců SPD Radim Fiala se obává toho, že do budoucna se bude prostor pro opoziční vystoupení dále zkracovat.

Podle poslance Jana Síly (SPD) skutečná důchodová reforma by měla spočívat v souboru různých opatření a v určení podílu bohatství, které připadne penzistům. Pokud bude stát jen na zvyšování věku odchodu do starobní penze a snižování výpočtu nových důchodů, nynější zaměstnanci nebudou, podle něh, reformu pokládat za legitimní a bude hrozit její zrušení příští vládou. Za „apokalyptické zkazky“ pokládá Jan Síla tvrzení, že v budoucnu peníze na důchody nebudou.

Poslanec ANO Aleš Juchelka kritizoval předpokládané zvyšování věku odchodu do penze. Poznamenal, že jeho výpočet bude, pro některé důchodce, velmi dramatický. Poslankyně Vladimíra Lesenská (SPD) označila zvyšování důchodového věku nad 65 let za nesmyslné. Starší lidé jsou, podle ní, pro firmy i úřady drazí. Uvedla, že by měli mít nejvyšší příjmy, přičemž upozornila, že jejich produktivita s věkem rychle klesá. „Vy jste se zkrátka rozhodli vyřešit nedostatek peněz na důchody tím, že lidé budou pracovat až do smrti,“ přidal se ke kritikům její kolega z hnutí SPD poslanec Jan Hrnčíř.

Naopak ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) poukazoval na další navrhovaná opatření, která, podle něho, přinesou pro řadu lidí výrazné zlepšení. „Odmítám argument, že se snažíme jenom šetřit,“ zdůraznil.

Po schválení návrhu důchodové reformy v prvním čtení dodal, že debata byla ve většině příspěvků korektní a věcná. Reforma je, podle něho, nutná, protože kvůli poklesu porodnosti chybí více než 900 tisíc dětí, tedy nových plátců do systémů. Také, podle něho, lidé nyní na pracovní trh přicházejí později, přitom se dožívají vyššího věku. Situace by, podle ministra Jurečky, nešla vyřešit zvýšením daní, to by prý muselo být dramatické. Opozice měla dobrý vhled do přípravy reformy, dodal.

Poslanci ANO se zaměřili i na připomínku ministerstva zdravotnictví, podle níž „nelze neustále prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu, neboť populace ve věku nad 65 let není v takovém zdravotním stavu, aby byla schopna podat potřebný pracovní výkon“. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) k tomu uvedl, že připomínky byly vypořádány a že tuto legislativu podporuje.

Česká televize ve své reportáži k tou dodala, že byť první čtení důchodové novely vyplnilo tři jednací dny, jednání v podstatě neprovázely obstrukce. Poslanci se ve vystoupeních drželi tématu, byť někteří se věnovali i širším souvislostem důchodového systému. Patřila k nim porodnost, ekonomický růst, příjmy státního rozpočtu i třeba délka dožití ve zdraví.

Předloha předpokládá mimo jiné zvyšování věku odchodu do starobní penze nad nyní hraničních 65 let podle prodlužování života nebo snižování výpočtu nových důchodů. Jde o dva body z celkové desítky, které se staly hlavním terčem kritiky zákonodárců ANO a SPD.

Předloha přináší také třeba změny v takzvaném výchovném nebo ve zvýhodnění pracujících důchodců a možnost sdíleného vyměřovacího základu z odvodů manželů pro výpočet penze. Minimální důchod by měl představovat pětinu průměrné mzdy. Lidé pracující v rizikovém prostředí by mohli do penze odcházet dřív. Krácení předčasné penze by mělo být poloviční u lidí, kteří platili odvody 45 let.

Navrhovaná desítka změn má platit postupně od příštího roku a má podle vlády přispět k udržitelnosti systému. Cílem je udržet jeho schodek kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu, což představuje přibližně sedmdesát miliard korun. Při zachování nynějšího stavu by deficit v roce 2050 činil podle vládních prognóz zhruba pětinásobek. Opoziční poslanci však poukazovali na to, že nikdo neví, jak bude v té době situace vypadat.