Náklady na potravinářský výrobek vzrostly od začátku roku, podle Potravinářské komory ČR (PK ČR)), vlivem zdražení energií, surovin či pohonných hmot o 30 až 60 procent. Prohlásila to na středeční tiskové konferenci Komory její prezidentka Dana Večeřová. Podle ní se tento růst cen vstupů do výroby zatím nepromítl v plné míře s tím, že co není teď může přijít.
Načež poznamenala, že je pro český potravinářský průmysl je to velice složité období, kdy jsme požívali covidovou pandemii. Nyní k tomu přistoupila válka na Ukrajině. Takže, nikdo přesně neví, kde růst cen skončí. Ovšem, jak dále uvedla pro české potravinářské firmy nastalo velmi složité období, kdy jejich šéfové a ekonomové nevědí s čím mají ve svých ekonomických rozborech a úvahách, jak dále vyrábět a dodávat na trh jejich potravinářské výrobky. Vždyť nikdo přesně neví, kde růst cen skončí.
Podle Dany Večeřové současná vláda ale podnikům a firmám zatím nenabízí řádní koncepční řešení. Čeští potravináři jsou toho názoru, že by například pomohlo zrušení DPH, ale zrušení silniční daně, označila prezidentka komory za řešení s mizivým efektem, které pro výrobce nic neřeší. Rovněž, ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou avízované přiklepnutí 270 milionů korun, a to jako pomoc chovatelům prasat a ovocnářům, označila za nedostatečnou pomoc. Kdyby to bylo 270 milionů euro, to by již bylo zajímavější, dodala.
Přitom, jak dále uvedla, ostatní státy své potravináře podporují značnými dotacemi. Příkladem je zde Francie, která dává svým zemědělcům a potravinářům 3 miliardy euro. Zkrátka, zemědělsko-potravinářské odvětví v České republice, jak dále konstatovala, zůstává u české vlády na okraji zájmu, přestože se jedná o obory, které živí naše obyvatele.
Zároveň zdůraznila, že zvýšené náklady je ale třeba kompenzovat a ministři by měli spustit funkční řešení, jako je zastropování cen elektřiny a plynu nebo snížení či zrušení spotřební daně u paliv. Pokud by se náklady na potravinářský výrobek v plné výši propsaly do spotřebitelských cen, mnozí lidé si, podle představitelů Potravinářské komory R, nebudou moci dovolit nakoupit ani základní potraviny.
Poté se ujal slova konzultant pro oblast udržitelné výroby a spotřeby Potravinářské komory ČR Jan Pivoňka, který se věnoval původnímu tématu tiskové konference, to je prioritám Potravinářské komory ČR u příležitosti předsednictví České republiky v Radě EU. V této souvislosti poukázal na konkrétní témata v oblasti potravinářské průmyslu, která by v rámci celé EU, měla být ve druhém pololetí letošního roku projednávána a vzájemně prodiskutována. Upozornil, že se to například týká výživových hodnot při označování na obalech potravin. Podle původního plánu se o tom mělo jednat ve 3. čtvrtletí t. r. ale zdá se, že to sklouzne do 4. čtvrtletí nebo se to projednávat letos nebude vůbec. Konstatoval, že jsou zde různé návrhy, ať již jde například o systém Nutri-score či jiné návrhy. Pokud jde o označování výživových hodnot označování potravin, v letošním roce se tato otázka nebude řešit vůbec.
Zároveň dodal, že Potravinářská komora ČR v tomto směru činí své pozitivní kroky, například tím, že u nás existuje platforma pro reformulace potravin, která se těmito otázkami také zabývá.
V další části svého vystoupení se Jan Pivoňka zaměřil na otázku udržitelné výroby, což se týká nejen uhlíkové stopy, ale i toho, že by Evropa měla regulovat některá tzv. zelená tvrzení, se kterými přicházejí různí ekologičtí aktivisté, kteří se snaží vytýčit různé další směry chování a jednání obyvatel Evropy, které nejsou v čadě případů zcela v souladu s vědeckými poznatky řady vysokých škol a výzkumných ústavů. Podle Komory by to chtělo vést v médiích spíše propagandu o tom, jak by lidé měli pečovat o potraviny, které mají doma, a nikoliv měnit celý systém stravování lidí, jak v současnoti mnohdy děje.
V závěru ser ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna vrátil k aktuální situaci v potravinářském průmyslu. Konstatoval, že mnohé firmy hlásí existenční problémy, pokud kabinet brzy nezasáhne, může jich zhruba čtvrtina skončit. Ohroženy přitom nejsou velké firmy, ale zejména malé a střední. Tyto firmy často navíc, podle Dany Večeřové, sídlí na venkově, kde jinak není dost pracovního uplatnění. Načež dodala, kde tito lidé potom najdou práci, když právě na venkově chybí pracovní příležitosti.
Podle Miroslav Koberny z dalších opatření, která jsou v souvislosti s válkou na Ukrajině potřeba, je to otázka omezení vývozu obilí. Zároveň prohlásil, že ministerstvo zemědělství by mělo zjistit, jaká je aktuální situace, zda už se ČR ze soběstačnosti nedostala do minusu. „Neříkáme zastavte hned teď vývoz, ale zaveďte licenční systém, to umíme,“ řekl.
K omezení vývozu pšenice v úterý vládu vyzval Svaz pekařů a cukrářů v České republice. Uvedený požadavek na omezení či dokonce zákaz vývozu obilí, který zaznívá od českého zemědělsko-potravinářského komplexu, komentují v médiích někteří odborníci s tím, že to není možné s ohledem na předpisy EU.
Načež, podle Miroslava Koberny, se ukazuje, že problémem Evropy je Evropa sama. Konstatoval, že Brusel leží na jiné planetě. Proces, který v současné době vrcholí enormním zdražováním surovin, a téměř všeho, začal již před 3 až 4 lety vyhlášením projektu Zelená dohoda pro Evropu neboli Green Dealu. Problém spočíval především v tom, že když byl Green Deal předložen vrcholným orgánům EU, a posléze i veřejnosti, neexistovaly žádné dopadové studie, tedy, kam to bude směřovat. Již v té době, ale čeští zemědělští odborníci byli mezi prvními, kteří poukazovali na to, že se Evropa ocitne nejprve v energetické chudobě a následně i potravinové. Vždyť, velké snížení produkce, jak je v podstatě v rámci tohoto projetu koncipováno, povede k tomu, že ceny potravin stoupnou o 20 až 60 %. Takže, když se k tomuto růstu cen potravin přidá i růst daní, o čemž se v zákulisí politiky u nás hovoří, stoupnou ceny potravin na dvojnásobek. To se nikdy u nás nestalo!
Slova ředitele Miroslava Koberny o tom, že Green Deal povede k enormnímu růst cen potravin můžeme potvrdit i z dalších zdrojů. Jsou to již dva až tři roky, kdy vznikly na Západě různé studie, které se tímto problémem zabývaly a dospěly, de facto, ke stejným závěrům. Jde například o studii amerického ministerstva zemědělství či univerzity v německém Kielu, případně i další studie.
V diskusi poté Dana Večeřová poukázala na to, že tímto zdražováním budou nakonec postiženy všechny zemědělské a potravinářské sektory. Zároveň zdůraznila, že dotace a investice by měly směřovat na firmy a podniky, které u nás produkují a jejich potraviny, či jiné zemědělské výrobky, jdou na náš trh, nikoliv, že se vyvážejí.
V průběhu další části diskuse také zaznělo, že jsou u nás překupníci obilí nejen z Německa a Polska, jako to bývá každý rok, ale díky válce na Ukrajině i z arabských zemí, neboť tyto země kupují obilí především na Ukrajině. Proto také vznikl požadavek, aby vláda zakázala vývoz obilí s tím, že kdo chce nakoupit u nás obilí a vyvézt ho do zahraniční, musel by mít k tomuto vývozu platnou licenci. Ovšem, jak představitelé komory uvedli, dnes také dochází i k tomu, že například polští překupníci nakupují obilí přímo na poli, čímž obcházejí běžný systém nákupu a prodeje.
V úplném závěru tiskové konference Dana Večeřová zdůraznila, že situace potravinářského průmyslu je krizová. Ovšem vládu to zatím nezajímá. Mlčí! Přitom by měla vláda zrušit spotřební daň a stanovit stropy pro ceny energií.
Načež Miroslav Koberna k tomu dodal, že nikdo u nás zatím nic konkrétního neřeší. Pro podniky je to složitá situace. Podle něho to není o podnikatelském riziku, ale o tom, že vznikla mimořádná situace, s níž nikdo nepočítal. Zhruba čtvrtina potravinářských podniků je ve vážných problémech. Pravděpodobně, podle odhadů, asi 18 až 20 procent podniků českých pekařů na trhu skončí. Dojde tudíž i na propouštění lidí, a to zejména na venkově, jak dodala Dana Večeřová.
Miroslav Svoboda