Příprava státního rozpočtu ČR na rok 2024 a střednědobého výhledu na léta 2025 a 2026, strategie podpory exportu a internacionalizace firem (exportní strategie), změny nabídky a poptávky po práci v České republice do roku 2031 v kontextu demografického vývoje a řada dalších otázek je dnes na programu jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity. Po ukončení jednání ústřední tripartity bude následovat jednání jejích účastníků se zástupci krajských tripartit. Hlavními body jejich programu bude především otázka dalšího rozvoje regionálního školství a zabezpečení financování sociálních a zdravotních služeb v jednotlivých krajích.

Pokud o hlavní bod dnešního jednání tripartity, tj. o návrh státního rozpočtu pro rok 2024, vláda ČR, a překladatel návrhu, tj. Ministerstvo financí ČR, počítají s předběžnými příjmy 1.898,8 mld. Kč a výdaji 2.133,8 mld. Kč, a s původně navrženým schodkem ve výši 235 mld. Kč, o kterém se mezitím někteří činitelé vládní koalice vyjádřili, že ve skutečnosti může být vyšší. Ve střednědobém výhledu ministerstvo financí předpokládá schodek rozpočtu 200 mld. Kč pro rok 2025 a 175 mld. Kč v roce 2026. Z údajů ministerstva financí vyplývá, že výdaje, které by měly být kryty půjčkou z Národního plánu obnovy, zatím nejsou do rozpočtu jednotlivých kapitol návrhu rozpočtu zahrnuty.

Vláda svůj návrh státního rozpočtu na příští rok prezentuje tak, že je založen na opatřeních tzv. ozdravného balíčku, jak jej nazývá vláda. To odbory odmítají, protože, podle nich, jde o tom, že ve skutečnosti bude proinflační. Faktem je, že, na základě kritiky politické opozice a současně i odborů, vláda ustoupila ze svého původního návrhu snížit tarifní platy státních zaměstnanců o 5 procent s tím, že je ponechá na stávající úrovni roku 2023. Ale, pokud jde o další opatření tzv. ozdravného balíčku, zatím platí vyjádření premiéra Petra Fialy či ministra financí Zbyňka Stanjury, že k zásadním změnám v tzv. konsolidačním balíčku nedojde.

Odbory, ať již jde o Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) nebo Asociaci samostatných odborů (ASO), k předloženému návrhu tzv. konsolidačního balíčku měly řadu závažných nesouhlasných připomínek s tím, že ho především odmítly jako celek, a požadovaly jeho přepracování, což ale zpětně odmítla vláda. Jde zejména o negativní stanoviska v těchto oblastech: Odbory zásadně nesouhlasí s tím, že opatření směřujících k nápravě neutěšeného stavu veřejných financí, se přijímají bez skutečného sociálního dialogu vedeného se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. Podle odborů se například návrh nezabývá dopady opatření v balíčku na zaměstnance či důchodce a neobsahuje hodnocení vlivu opatření na růst inflace nebo analýzu příčin současné neuspokojivé situace. Podle odborů chybí také jednotící plán opatření nebo kroky pro podporu ekonomického růstu. Odbory se rovněž postavily proti navýšení daně z nemovitých věcí s tím, že by toto opatření mělo být zaměřeno především na vyšší příjmové skupiny. Také změny daně z přidané hodnoty (DPH) navržené v balíčku, podle odborů, nepřinesou efekt očekávaný vládou a vyvolají jen další růst cen. Odbory jsou také proti zrušení osvobození státní podpory stavebního spoření od daně z příjmů a proti snížení příspěvku na spoření. Oborům též vadí navrhované zrušení zaměstnaneckých benefitů. Odbory se rovněž postavily proti zrušení slevy na daních za členské příspěvky členů odborových organizací. Vláda je, podle odborů, proti posilování odborů. Odbory také zkritizovaly snížení platů ústavních činitelů, které považují za nedostatečné a pouze symbolické.

Negativních připomínek odborů k předloženému „úspornému balíčku“ by bylo povícero. Lze tedy očekávat, že odbory zaujmou totožné výhrady i k návrhu státního rozpočtu na rok 2024, neboť ten je založen právě na zapracování „konsolidačního balíčku“ do návrhu rozpočtu.

Právě proto se dnes také sešli zástupci vedení obou odborových centrál, tj. ČMKOS a ASO, před dnešním jednáním tripartity, kdy pro prodiskutování současné ekonomické situace a dopadů vládních opatření na zaměstnance a občany, se dohodli na postupu, jak nejzávažnějším dopadům zabránit.

V obou centrálách projednají doporučení ke kolektivnímu vyjednávání, která musí na opatření vlády reagovat.

Následně mohou po vzájemné dohodě následovat akce vyjadřující širokou odborovou podporu zabránění drastickému snižování životní úrovně zaměstnanců a občanů.

O tom, jak proběhlo jednání tripartity, vás budeme informovat následně po jejím skončení.