Česká vláda by se v rámci svého předsednictví v Radě Evropské unie, které začalo 1. července 2022, měla zasadit především o nastavení férových podmínek pro české zemědělce v rámci Evropské unie. Agrární komora ČR proto vyzvala Ministerstvo zemědělství k prosazování těchto priorit v Evropské unii.

Priority Agrární komory ČR pro české předsednictví

1. Společná zemědělská politika

Pravidla příští Společné zemědělské politiky Evropské unie na období let 2023–2027 přinesou českým zemědělcům rizika v podobě zpoždění v legislativním procesu na straně EU a následně v procesu schvalování strategického plánu SZP. Na druhé straně je zde celosvětová krize způsobená válkou na Ukrajině, s níž se v procesu přípravy SZP nepočítalo. Potravinové zabezpečení musí hrát stále důležitější roli a nesmí se stát obětí ekologických cílů EU.

• Požadujeme odklad SZP o jeden rok do 1. ledna 2024.
• Podporujeme mobilizaci dodatečných zdrojů z rozpočtu EU s cílem navýšit stávající příděl pro SZP, aby zemědělci dokázali plnit ekologické cíle za udržitelných podmínek.
• Podporujeme přehodnocení potravinové bezpečnosti jako cíle SZP vzhledem k současné geopolitické situaci.
• Požadujeme spravedlivé a rovné podmínky hospodářské soutěže pro zemědělce ve všech členských státech.
• Apelujeme na úpravu nebo dočasný odklad parametrů, které omezují produkci potravin.
• Podporujeme, aby členské státy mohly převést část dotačních podpor určených na ochranu životního prostředí a klimatu do oblastí s přírodními znevýhodněními, jako jsou například horské lokality.
• Podporujeme zvýšení evropské produkce rostlinných proteinů, jejichž velkým zdrojem jsou sója či hrách, a snížení závislosti EU na třetích zemích v této oblasti.
• Požadujeme, aby se plocha krajinných prvků na zemědělské půdě dále nerozšiřovala, a místo toho navrhujeme dále rozšiřovat využití dostupné půdy za účelem produkce potravin. • Požadujeme, aby dosahování cílů EU v oblasti životního prostředí a klimatu neohrozilo potravinovou bezpečnost, konkurenceschopnost odvětví a příjmy zemědělců, a zároveň zajistilo udržitelnost hospodaření z hlediska ekologického, ekonomického a sociálního.

2. REGULACE PRŮMYSLOVÝCH EMISÍ

Ambiciózní návrh změn stávající evropské směrnice o průmyslových emisích, zejména co se týká rozšíření působnosti na další zemědělské činnosti, například v oblasti intenzivního chovu hospodářských zvířat, přichází v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. Pro zemědělský sektor se ale jedná o zcela nevhodnou dobu, mimo jiné i s ohledem na prudký nárůst cen potravin a riziku dalšího zdražování. Vzhledem k současné geopolitické a ekonomické situaci se jednoznačně jedná o další zátěžovou situaci pro české chovatele, kteří se už nyní nacházejí pod velkým tlakem. Jelikož potravinová soběstačnost nabyla v současnosti na významu, chovatelé si nemohou dovolit další prodlevy v povolování, omezování investic, zvyšování administrativních nákladů a zvyšování regulační nejistoty.

• Čtyřnásobné snížení hodnot považujeme za nepřijatelné.
• Nesouhlasíme s přílišnou administrativní zátěží, kterou by nová pravidla pro zemědělce a potravináře představovala.
• Upozorňujeme, že návrh Evropské komise je natolik přísný, že negativně dopadne na řadu rodinných podniků.
• Apelujeme, aby byla vzata v úvahu nejen velikost jedné farmy, ale i hustota skotu na 1 ha, která je v jednotlivých zemích EU odlišná.
• Podporujeme další výzkum vědecky odůvodněných inovací a vývoj ve šlechtění a ve využívání krmiv.

3. Udržitelné používání pesticidů

Evropská komise plánuje změnu evropské Směrnice o udržitelném používání pesticidů na nařízení. To znamená, že budou cíle, které z tohoto dokumentu vyplývají, nově právně závazné pro všechny členské státy EU. Je proto třeba zajistit, aby tyto cíle zohlednily výchozí pozici jednotlivých zemí.

• Apelujeme, aby byly brány v potaz srovnatelné spotřeby přípravků na ochranu rostlin v jednotlivých členských státech. Tyto informace nejsou často dostupné, čímž může dojít k neférovému posuzování a nepřiměřenému nastavení cílů.
• Požadujeme zpracování kvalitní dopadové studie zaměřené na to, co převedení směrnice do praxe udělá s dostupností a cenou potravin v členských státech EU.
• Kvůli nastavení neférových podmínek může dojít k neprodejnosti některých zemědělských produktů jednotlivých států v rámci EU. Podporujeme proto zajištění kompenzačního mechanismu na úrovni EU, který by zamezil nerovnoměrnému dopadu na příjmy zemědělců.
• Žádná z pracovních verzí návrhu explicitně nezakazuje dovoz potravin ze třetích zemí, které principy a požadavky vyplývající z této směrnice nedodržují. Pravidla, která budou platit pro evropské producenty, musí platit i pro producenty ze třetích zemí, kteří umisťují svou produkci na trhy EU. Požadujeme vypracování mechanismu kontroly těchto dovozů.
• Podporujeme rozvolnění rigidního stanoviska EU k pěstování GMO plodin, které mohou cíle snižování chemických metod výrazně podpořit.
• Požadujeme nastavení procesu nahrazování přípravků na ochranu rostlin tak, aby měli zemědělci v dostatečném časovém předstihu k dispozici na trhu alternativy.

4. Obnovitelné zdroje energie

Snižování energetické závislosti na Rusku nabylo na významu v souvislosti s probíhajícím rusko-ukrajinským konfliktem. Alternativou jsou i obnovitelné zdroje energie, k jejichž používání ve větší míře mohou poměrně efektivně přispět také zemědělci.

• Podporujeme zvýšení cíle u celkového podílu obnovitelné energie v energetickém mixu v ekonomice z Evropskou komisí navrhovaných 40 % na minimálně 45 %.
• Podporujeme zvýšení cíle snižování emisí v dopravě z navržených 13 % na 16 %.
• Trváme na zachování možností užití biopaliv ze zemědělských produktů až do výše 7 % v souladu se současnou právní úpravou při zachování možnosti členských států využít tento limit volně bez dalších omezení a možností následné redukce.
• Trváme na urychleném zákazu užití palmového oleje a všech jeho derivátů pro plnění environmentálních cílů EU.

5. Welfare zvířat

Pravidla pro zajištění pohody hospodářských zvířat se v jednotlivých členských státech EU velmi liší a v řadě aspektů je Česká republika ambicióznější než jiné země. To ale přispívá ke zhoršení konkurenceschopnosti českých zemědělců na evropském trhu a ovlivňuje také cenotvorbu potravin. Měli bychom se proto zasadit o nastavení férových podmínek v rámci Evropy.

Welfare a klecové chovy:

• Podporujeme zavedení zákazu klecových chovů nosnic po roce 2027 na úrovni celé Evropské unie.
• Požadujeme zpracování nezávislé dopadové studie, jaký bude mít zákaz klecových chovů u ostatních hospodářských zvířat efekt na dostupnost a cenu daných potravin pro evropské občany a jaký to bude mít dopad na konkurenceschopnost evropských zemědělců na světovém trhu. Omezení by se v žádném případě neměla vztahovat farmy, které jsou již v provozu.
• Požadujeme odložení požadavků na zpřísnění minimálně o 2 roky, aby se chovatelé na změny stihli připravit.

Označování welfare zvířat:

• Podporujeme zavádění pouze dobrovolného systému značení welfare zvířat na obalech potravin. Pokud bude podobný systém označování zaveden, měl by být založen na číslech či písmenném značení (podobně jako u vajec 1, 2, 3).
• Požadujeme, aby byly stejné požadavky kladeny na dovozy ze třetích zemí do EU. Transport živých zvířat:
• Požadujeme, aby požadavky na dovoz zvířat do EU byly minimálně v takové úrovni, jaká platí pro Evropskou unii. Evropská unie by dodržování pravidel měla vymáhat.

6. Ekologické zemědělství

Evropská komise zahrnula do akčního plánu dosažení cíle 25 % zemědělské půdy v ekologickém zemědělství na úrovni EU do roku 2030, jakož i výrazné zvýšení ekologické akvakultury. V současné době je ekologicky obhospodařováno přibližně 8,5 % zemědělské plochy EU. Mezi jednotlivými členskými státy existují značné rozdíly, které se pohybují od 0,5 % (v případě Malty) až po více než 25 % (v Rakousku). Tento přístup může znamenat rizika pro potravinovou bezpečnost celé EU. Holandská univerzita Wageningen zpracovala dopadovou studii, podle které povede rozšíření ploch ekologického zemědělství na 25 % zemědělské půdy EU ke snížení produkce rostlinných komodit průměrně do 10 % a nárůst ceny podle komodity do 15 %. V živočišné výrobě nastane pokles produkce zhruba 10 %, nárůst cen od 20 do 25 %.

• Požadujeme snížení cíle z 25 % na minimálně 10 % výměry zemědělské půdy v režimu ekologického zemědělství v každé členské zemi.
• Vyzýváme, aby se diskuse zaměřila spíše na podporu produkce biopotravin, ne na plochu zemědělské půdy v bioprodukci. Podporujeme proto, aby byla zavedena podmínka minimální produkce potravin.
• Podporujeme posílení propagace spotřeby produkce ekologického zemědělství skrze veřejné zakázky.
• Evropská komise by měla zajistit, aby na evropském trhu nedocházelo k narušování pravidel hospodářské soutěže.
• Podporujeme zamezení dovozu biopotravin a ekologických produktů dovážených do EU, které ve skutečnosti nejsou pěstovány a produkovány v souladu s evropskými pravidly pro biopotraviny a ekologické produkty.
• Apelujeme na posílení podpory vzdělávání ekologických zemědělců.
• Podporujeme posílení zemědělského výzkumu pro ekologické zemědělství, zaměření se na postupy, které jsou uplatnitelné jak pro ekologické, tak pro konvenční zemědělství, a zajištění a podporu předávání výsledků výzkumu do praxe.
• Požadujeme skutečnou redukci administrativní zátěže a masivní podporu výzkumu v oblasti látek, které mohou nahradit chemické pesticidy.

7. Uhlíkové zemědělství

Uhlíkové zemědělství označuje způsoby zemědělské produkce, které jsou zaměřeny na zvyšování obsahu dlouhodobě vázaného uhlíku v půdě. Týká se jak obdělávání půdy, tak i chovu hospodářských zvířat. Upozorňujeme však na to, že dosud nebyl zpracován nový model financování tohoto přístupu.

• Apelujeme na realizaci analýzy dopadu přechodu na uhlíkové zemědělství (v kontextu aktuální geopolitické situace). • Pravidla pro implementaci uhlíkového zemědělství musí umožnit postupné zavádění tohoto byznys modelu s minimalizací administrativní zátěže.
• EU musí zajistit koordinaci a harmonizaci finančních bonusů v systému uhlíkového zemědělství mezi členskými státy, aby nedocházelo k překompenzování či podkompenzování srovnatelné aktivity a k distorzi rovných podmínek v agrárním sektoru EU. Totéž platí také pro případné vyžadování monitorovacích a hodnotících aktivit výsledků uhlíkového zemědělství.
• Přechod na uhlíkové zemědělství v určité míře v rámci farmy by měl automaticky znamenat naplňování vysokých environmentálních standardů i směrem k SZP.