Agrární komora ČR (AK ČR) a Zemědělský svaz ČR (ZS ČR) svolávají na středu ve 12:00 hod. protest formou jízdy zemědělské techniky v celé zemi, kromě Prahy, kdy uspořádají tzv. spanilou jízdu.
Důvodem protestu produkčních zemědělců, v pořadí již třetího v řadě, podle představitelů obou nevládních zemědělských organizací, je skutečnost, že produkčním zemědělcům vadí změny v dotační politice českého státu, tak jak to narychlo provedlo ministerstvo zemědělství a jak to také schválila současná vládní pětikoalice.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala a předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy Strategický plán Společné zemědělské politiky (SP SZP) pro roky 2023 až 2027 upravuje výši různých zemědělských dotací. Ministerstvo zemědělství ČR ho Evropské komisi (EK) zaslalo v pátek 28. ledna, a to bez zohlednění připomínek obou těchto organizací, které vznesly na schůzce s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou, která se uskutečnila v minulém týdnu.
Mimochodem, této schůzky se zúčastnil i předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO) Bohumír Dufek, který v rozhovoru pro naše weby vyjádřil zásadní nesouhlas zemědělských odborářů s těmito změnami, které na pokyn vládnoucí pětikoalice, vypracovalo ministerstvo zemědělství. Načež rovněž prohlásil, že zemědělské odbory jsou rovněž připraveny také organizovat řadu protestních akcí, tak jako je nyní pořádají Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR.
Podle Jana Doležala produkčním zemědělcům především vadí navýšení dotace na prvních 150 hektarů na 23 procent celkového objemu peněz oproti deseti procentům, což byl plán bývalého ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) z předchozí vlády premiéra Andreje Babiše.
Jan Doležal zdůraznil, že důvod výběru středy je i symbolický. „První středa v měsíci - zkouška sirén. Chceme ukázat, jak závažná je situace,“ uvedl. Hlavní město Praha, podle něho, bude z protestních jízd vyjmuta. „Víme, jaká je dopravní situace v Praze. Nechceme komplikovat lidem život. Smyslem celé akce je zatím - pojďte jednat,“ uvedl k tomu Martin Pýcha. Někteří zemědělci však, podle něho, právě jízdu traktory po pražských silnicích, jako reakci, již navrhovali.
Podle zpravodajství ČTK se v Moravskoslezském kraji protest zemědělců uskuteční v Opavě. Kolona traktorů by na jízdu městem měla vyjet ve 12:00 z areálu společnosti Zemědělská v Kylešovicích, řekl předseda Regionální agrární komory Ostravsko Vilém Tomíček.
Zemědělci ve Zlínském kraji by se svými traktory měli vyjet na několika trasách. Při posledním protestu 20. ledna jich vyjela zhruba stovka, tentokrát by jejich počet mohl být ještě vyšší.
V Plzeňském kraji se chystají ve středu protesty zemědělců na Rokycansku a na severu a jihu Plzeňska. Podle předsedy krajské agrární komory Jaroslava Šímy musí být alespoň třikrát větší, než byly v regionu předminulý týden. Definitivně jasno o místech bude v úterý. Na Rokycansku pojedou traktory a další technika farmářů z okresu z Oseka do Rokycan. „Po 12:00 několikrát objedeme kruhové objezdy v centru Rokycan,“ uvedl. Na severu Plzeňska organizuje protestní kolonu družstvo ze Štichovic.
Během tiskové konference se představitelé Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR ohradili proti tvrzení, že do regionů předminulý týden vyjela technika Agrofertu. Byli to, podle nich, řadoví zemědělci, kteří se obávali nejasných dopadů změn dotační politiky.
Podle Jana Doležala a Martina Pýchy současná vláda ČR změnila v rychlosti Strategický plán Společné zemědělské politiky, čímž připraví v letech 2023 až 2027 zemědělce produkující většinu českých potravin o miliardy korun. Přesto k rozhodování o zásazích do tohoto dokumentu, který ovlivní české zemědělství a ceny potravin pro spotřebitele, nepřizvala Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR. Přitom dokument v pátek 28. ledna 2022 odeslal do Bruselu k připomínkovému řízení a ke schválení Evropskou komisí.
„Vláda nebere ohledy na dopady těchto změn, kterými jsou hrozící zdražení potravin pro obyvatele, méně pestrá česká krajina a arbitráže a soudní spory kvůli ušlým ziskům a zmařeným investicím zemědělců. Ztráty produkčních zemědělců, kteří vyrábějí většinu českých potravin, potvrzuje také zveřejněná kalkulačka od Ministerstva zemědělství,“ jak dále uvedl Jan Doležal na tiskové konferenci.
„Na počátku jsme byli obviněni, že ve spolupráci s bývalým ministerstvem zemědělství chceme okrást všechny zemědělce. Aktuálně zveřejněná kalkulačka nám dává za pravdu a ukazuje, že část zemědělců v zájmu osobního prospěchu použila nepravdivé údaje a výpočty. Tím zmanipulovala politiky, kteří nemají šanci se ve složité situaci financování zemědělství orientovat,” dodal k tomu Martin Pýcha.
Podle představitelů obou nevládních zemědělských organizací, vládní koalice nařídila ministerstvu zemědělství, aby byla zvýšena úroveň redistributivní platby, tedy platby na první hektary, z původně plánovaných 10 procent na 23 procent z celkové částky na přímé platby. To znamená, že podniky nad 150 hektarů přijdou o část svých podpor, přičemž sazba těchto podpor bude klesat s rostoucí velikostí zemědělské půdy. Přitom většina členských zemí Evropské unie si zvolila úroveň redistributivní platby ve výši 10 procent. Například Německo si stanovilo 12 procent.
Podle nedávných sdělení Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR původní 10procentní úroveň redistributivní platby byla v podstatě kompromisem, který vznikal během téměř dvouleté diskuze s nevládními zemědělskými i environmentálními organizacemi a schválila je předešlá vláda premiéra Andreje Babiše. Nová vláda premiéra Petra Fialy to změnila během měsíce, a odeslal jej, jak jsme si již před chvílí zmínili, ke schválení Evropské komisi ve speciálně prodloužené lhůtě do konce ledna letošního roku. Původní termín, stanovený Evropskou komisí, byl totiž do 31. prosince 2021. Mimochodem, kdyby platila původní varianta předchozí vlády, byl by dodržen.
Podle Jana Doležala a Martina Pýchy tyto zásahy do Strategického plánu Společné zemědělské politiky připraví zemědělce všech velikostí, různých právních forem a odlišného výrobního zaměření o vysoké peněžní částky. Následkem toho budou tyto podniky nuceny utlumit náročnější zemědělské činnosti, jako je produkce masa, masných výrobků, mléka, vajec nebo pěstování ovoce, zeleniny, brambor, chmele či cukrové řepy. Tím dojde k dalšímu poklesu potravinové soběstačnosti České republiky a kvůli zvýšeným odvozům potravin z ciziny také k větší cenové nestabilitě pro zákazníky.
Právě o tom, že díky změnám v dotační politice českého státu, hrozí utlumení živočišné výroby hovořil v další části tiskové konference Martin Lev, ředitel společnosti Agrocentrum Jizeran ze Semil. Uvedl, že jde o malou zemědělskou společnost, podle všech kritérií, které jsou u nás uznávány. Konkrétně se v živočišné výrobě zabývají produkcí mléka, stejně jako okolní zemědělské podniky v Podkrkonoší. Konstatoval, že to, kvůli přírodním podmínkám ani jinak nejde. Hospodaří na 1370 hektarech zemědělské půdy, přičemž mají jen 43 zaměstnanců. Z těch 1370 hektarů mají asi na cca 1000 hektarech trvalé travní porosty, na nichž hospodaří velice extenzivně. Celkem dvakrát do roky sečou trávu pro výrobu krmných směsí pro jejich hospodářská zvířata, především pro dobytek. Na zbylých hektarech pěstují obiloviny, kukuřici a jeteloviny. Vše právě pro výrobu vlastních krmných směsí. Obiloviny naopak dokupuji.
Mají 250 akcionářů, to je vlastníků tohoto zemědělského podniku. Přičemž Martin Lev dále podotkl, že právě díky těmto změnám v dotační politice státu, mají tito akcionáři svůj vlastní majetek v ohrožení. „Je potřeba to chápat i jako sociální rozměr,“ dodal.
Poté přešel k ekonomickému výkladu hospodaření jejich zemědělského podniku. Konstatoval, že mají asi 600 dojnic a určité množství hospodářských zvířat neprodukčního charakteru. Přitom za posledních 15 let, to je až do roku 2020, měli roční obrat cca 70 milionů korun. Přičemž jejich zisk činil od dvou do čtyř milionů korun ročně, podle výše úrody a celkové produkce. Jenže, v loňské roce se situace radikálně změnila, a to díky růstu cen surovin a ostatních vstupů do výroby, a to zejména loni na podzim. Výsledkem je, že za loňský rok jsou ekonomicky na nule, to je v podstatě bez zisku. Okolní zemědělské podniky, které se rovněž zabývají produkcí mléka, jsou na tom obdobně, poznamenal.
Podle Martina Lva, když vezme do úvahy předpoklad, jak asi dále poroste inflace, pro zemědělské podniky se živočišnou výrobou to není dobrá situace. Navíc, 23procentní redistributivní platba v podstatě znamená vzrůst nákladů na výrobu právě o oněch 23 procent. Načež dodal, že by úplně stačilo, kdyby redistributivní platba byla jen desetiprocentní, jak bylo původně domluveno s předchozím vedení ministerstva zemědělství.
Takže, když nyní vzal kalkulačku, došel k názoru, že jejich zemědělský podnik se těmito změnami v dotací dostane do sedmimilionového mínusu. Načež dodal, že určitými kroky to může snížit asi na třímilionovou ztrátu. Jenže vůbec neví, jakým způsobem tuto finanční třímilionovou ztrátu eliminovat a jejich podnik ustojí rok 2022. Zároveň dodal, že podnik není schopen tento růst nákladů promítnou do vyšší ceny jejich prodávané produkce. Načež, právě v této chvíli přichází ministerstvo zemědělství se změnami Strategického plánu SZP.
Poté Martin Lev začal citovat z programového prohlášení vlády, kde se říká, že vláda che podniky této velikosti podpořit, že chce podpořit produkci, a že chce dát malým a středním zemědělským podnikům jistou výhodu. Přičemž, díky výpočtům na kalkulačce ministerstva zemědělství, zjistil, že, po zahrnutí všech změn v dotacích, jejich podnik dostane o 1.600.000 Kč méně, než by dostal, kdyby k těmto změnám nedošlo. Proto se také dále řečnicky zeptal: „V čem spočívá tato podpora, když do stanu o 1.600.000 Kč méně?“ načež si položil další řečnickou otázku: „Kde jsou zvýhodněny podniky naší velikosti?“. Zároveň konstatoval, že zatímco Německo či Polsko, mají 12 či 11,6 procent. Současně dodal, že přitom jednotlivé členské země umisťují své produkty na společný trh. Zkrátka, podle něho, má zahraniční konkurence lepší podmínky než čeští zemědělci.