Řadu tvrzení, která neodpovídají skutečnosti, našel národohospodář Jaroslav Ungerman v projevu předsedy vlády Petra Fialy, v jeho jakémsi provolání k národu. V rozhovoru pro Parlamentní listy, ekonom cupuje premiérův výrok za výrokem, ať už se jedná o údajné dodávky zemního plynu z Norska, získaný podíl na terminálu se stlačeným zemním plynem nebo převzetí kontroly nad klíčovými elektrárnami. Ale úplně ho rozesmálo, když předseda vlády hovořil o energeticky suverénní České republice, která bude v budoucnu, v případě dovozu plynu a ropy, sama se suverénně rozhodnout, od koho a za kolik to nakoupí. To ekonom považuje za strašně naivní.

Na otázku redakce, v čem konkrétní ho premiérův projev zaujal, Jaroslav Ungerman odpověděl, že ho zaujal právě v tom, že v něm zazněla řada tvrzení, která neodpovídají skutečnosti. Projev byl spíše takové hezké píárko, a odvádění pozornosti od politických problémů, které tato vláda má.

Načež dále dodal, že premiér Fiala vykládá o tom, že expremiér Andrej Babiš zemi rekordně zadlužil. „Tak ať se podívá na to, co jeho vláda poslala do Parlamentu k návrhu rozpočtu na příští rok plus v rozpočtovém výhledu. Každým rokem od 2023 do 2025 je v plánovaném rozpočtovém výhledu, jak vláda uvádí, schodek 300 miliard. A letošek je také za tři sta. Takže za čtyři roky vlády Petra Fialy se počítá s deficitem 1200 miliard. Kam se hrabe Babiš se svými 800 miliardami, pokud máme být objektivní,“ uvedl Jaroslav Ungerman.

Další otázka redakce směřovala k tomu, že premiér Fiala v projevu obvinil z vysokého růstu inflace nejen negativní důsledky covidové pandemie, ale i chování předchozí vlády expremiéra Babiše, tak, jestli se tím dá polemizovat?

Jaroslav Ungerman k tomu uvedl, že premiér Fiala v zadlužování České republiky pokračuje. Načež upřesnil, že pokud loni začaly růst ceny, tak začaly růst i ceny energetických vstupů. A připomněl i vysoké ceny emisních povolenek. Dále konstatoval, že by dobré porovnat růst ceny průmyslových výrobců. Ty jsou nyní vyšší o zhruba 25 % oproti předchozímu roku. Ceny zemědělských výrobců jsou vyšší o 15-18 % a ceny služeb V České republice jsou na úrovni 5procentního růstu, a to všechno v meziročním srovnání.

Načež si Jaroslav Ungerman položil řečnickou otázku, proč průmysloví výrobci mají až pětinásobek růstu ceny oproti růstu cen služeb. Vždyť ve službách žádné větší zahraniční vstupy nejsou. Nanejvýš pohonné hmoty, a toho není tolik. V zemědělství mají vliv ceny hnojiv a pohonných hmot, ale pokud jde o průmysl, tak tam je to přece zcela evidentní. Tam do finální ceny vstupují všechny materiály, které se nakoupí zvenku, tj. železo, pohonné hmoty, energie. Proto jsou tyto ceny tak vysoké. „Jestli mi někdo říká, že to je našimi vnitřními problémy, tak to vůbec ne. To je typicky nákladová inflace. A pokud ne, tak ať mi někdo vysvětlí, proč je ten diametrální rozdíl v cenové dynamice,“ uvedl k tomu Jaroslav Ungerman.

Poté se ekonom věnoval tvrzení premiéra Fialy, že český stát nakupoval plyn v Norsku. Vždyť, podle Jaroslav Ungermana, plyn nakupují soukromí operátoři na trhu s plynem, a to již po mnoho let. Mohl by je jmenovat. Přitom to byl plyn kvazi norský, ve skutečnosti to byl swapovaný plyn, co pocházel z Ruska, protože Norové prodávali svůj plyn tam, kam ho předtím dodávali Rusové. Nic zvláštního, jen klasická operace, kterých je na trhu řada.

Přece je, podle něho, normální, že firmy operují na trhu tak, že nakupují plyn, který je laciný. A jestli ho nakupovaly s horizontem na dva, na tři roky, tak je to možné. Ale v žádném případě to není tak, že stát by nakupoval plyn. Vždyť to je úplná hloupost. Prostě nemohu tvrdit „my jsme nakupovali“, co to je za tvrzení? Položil si Jaroslav Ungerman další řečnickou otázku.

Kromě toho, premiér Fiala mluví o tom, což už vůbec ekonom nechápe, že jsme získali podíl na terminálu se stlačeným zemním plynem v Nizozemsku. Podle Jaroslava Ungermana je stlačený zemní plyn je úplně něco jiného než zkapalněný plyn. Stlačený zemní plyn má zkratku CNG (Compressed Natural Gas), zkapalněný zemní plyn LNG (Liquified Natural Gas).

Načež dodal, že jestli premiér Fiala toto neví, tak to mu je opravdu líto. A má, z tohoto jeho tvrzení, pochyby, jaké podklady premiérovi dávají jeho poradci. Tohle, podle něho, není přeřeknutí, protože v písemném přepisu projevu premiéra na webu vlády, se hovoří o stlačeném zemním plynu.

Další otázka redakce se stočila k tomu, že Petr Fiala také sliboval energeticky suverénní Českou republiku. Přičemž Jaroslav Ungerman k tomu odvětil, že neví, co je to energetická suverenita. Co to premiér lidem vykládá? Položil si ekonom další řečnickou otázku. Vždyť všechny uhlovodíky se musí nakoupit, a to odněkud ze světa. Že bychom v tom byla Česká republika samostatná či suverénní? O tom ekonom pochybuje. Podle něho nelze za suverénní zemi považovat, ani tu skutečnost, že budeme mít k dispozici jaderné elektrárny, protože i jaderné palivo se odněkud nakupuje. Přitom se nedávno zveřejnilo, že se palivo pro jaderné elektrárny koupilo na dva roky, a to z Ruska, protože ruské palivo je přizpůsobené pro ruské reaktory u nás. U amerického paliva byly při provozu nějaké problémy, ale možná jsou už odstraněné, dodal Jaroslav Ungerman.

Redakce se ekonoma Jaroslav Ungermana dále zeptala, jestli je to dobrý nápad vykupovat elektrárny, jak uvedl premiér Fiala ve svém projevu.

„Proboha, jak to chce dělat? To chce vykupovat elektrárny od vlastníků, jako je Tykač nebo Křetínský? V současné době, kdy jsou jejich ceny elektřiny nejvýš a mají vysoké zisky? Tomu tedy nerozumím. Ale hlavně nechápu, co tím získáme, když v těch elektrárnách budeme muset spalovat hnědé uhlí,“ odpověděl Jaroslav Ungerman.

Načež konstatoval, že i ve vládě jsou politické strany, které říkají, že se má co nejdříve skončit se spalováním uhlí. Ne v roce 2035, jak plánoval expremiér Babiš a jeho vláda, ale v roce 2030, a kdyby to šlo, tak v roce 2028. „Tak ty elektrárny bude na těch pár let kupovat? A co budeme dělat potom? Nemáme náhradní zdroje. Čili je to naprosté tápání. A to se bavíme jenom o energetice. V projevu jsem si nevšiml, že by tam byly nějaké větší úvahy na téma hospodářská politika,“ prohlásil pro Parlamentní listy ekonom Jaroslav Ungerman.

Redakce se dále uvedla, že premiér Fiala chce změnit nynější stav ČEZ, který ze 70 % vlastní stát a z 30 % minoritní akcionáři, jimž jde jen o zisk. Takže má stát poněkud svázané ruce? Zeptala se redakce.

Podle Jaroslava Ungermana je to také omyl. Francouzská energetická společnost EDF, zabývající se výrobou a distribucí elektřiny, má také minoritní akcionáře. Francouzský stát v EDF vlastní 83 % akcií a zbytek vlastní kapitálové společnosti a také jednotlivci. V podstatě stejná struktura akcionářů jako má ČEZ.

Jsou tu zprávy z Portugalska nebo ze Španělska, kde se limituje prodejní cena a stát je ochoten do určité míry kompenzovat náklady elektráren. A mají tam také soukromé akcionáře, doplnil svůj výklad ekonom.

Postoj vlády je, podle Jaroslav Ungermana, výmluva. Ekonom by klidně do toho sporu s minoritními akcionáři šel, vůbec by se toho, být na místě ČEZu, nebál. Podle něho se lze dohodnout na tom, že se za cenu burzy v Lipsku budou prodávat jen přebytky elektřiny, které se vyvážejí, což se určitě tak odehrává. Možná je také potřeba vysvětlit, že to není tak, že se elektřina dodá do Německa a odtud se dopravuje zpátky. Takhle to, podle něho, není.

Na burze se, podle Jaroslava Ungermana, jedná o to, že jste ochotni prodat elektrický výkon třeba na příští týden v takovém a takovém časovém pásmu a berete si cenu z Lipska jako výchozí parametr, protože tam se s ní takto obchoduje. Přitom se na této burze stejně obchoduje jen kolem 30 % celkového elektrického výkonu v Evropě. To je zase určitá zástěrka.

„Myslím si, že v té věci je třeba mít důraznou politiku. Nebát se... jak říkal Masaryk,“ upřesnil Jaroslav Ungerman.

Poté se rozhovor stočil k otázce, jestli je stát schopen zajistit dostatek energie za přijatelné ceny.

Jaroslav Ungerman k tomu dále řekl, že kdyby se o to stát snažil, tak by musel postupovat trošku jinak ve vztahu k ČEZu a jeho politice. „Já jsem přesvědčen o tom, že ostatní země takovou volnost svým energetickým firmám nedávají. Už zmíněná EDF je také zčásti ve vlastnictví soukromých akcionářů, a přitom její cena je úplně jiná. Neumím si představit, že by francouzský stát důrazně nezakročil a přihlížel k takovému růstu cen. To by ve Francii už dávno byla revoluce a ulice plné žlutých vest. Ten rozdíl je právě v tom, že ve Francii ta vláda EDF řídí, ale u nás je to zjevně naopak,“ prohlásil Jaroslav Ungeman. Poté k tomu dodal, že vymlouvat se na lipskou burzu je jen pohodlná zástěrka ze strany vlády, aby s tím nemusela nic dělat. „Ale rozhodně to není pravdivé. Stát v těchto věcech selhává, a to zcela jednoznačně,“ konstatoval ekonom.

Na otázku redakce, jestli je dobře, že zavedení tzv. úsporného tarifu bylo pojato plošně, ekonom odpověděl, že určitě ne. Protože u nás, pokud jde o elektřinu, tak restují rozdílné tarify. Načež dodal, že premiér Fiala třeba říká, že musíme mít hodně tepelných čerpadel. Ta jsou na elektřinu, která se kupuje za sníženou sazbu. Tam je stoprocentně jiný, a daleko nižší, tarif, protože to je trvalá spotřeba. To není ten vysoký tarif, který má každá domácnost. Takže lidem, co mají tepelná čerpadla, a to jsou většinou lidé bohatší, neboť to jsou lidé, kteří si své domy stavěli nedávno, se dává více než člověku, který tepelné čerpadlo nemá. Platí, že když nemám tepelné čerpadlo, tak spotřebuji méně elektřiny. Podle ekonoma, ať si to někdo propočítá, co to znamená na jednotlivé skupiny spotřebitelů, konkrétně vlastníky tepelných čerpadel, protože ta musí být v provozu pořád, neboť v létě zajišťují chlazení a v zimě topení.

Na otázku redakce, jestli se dá pomáhat při vysokých cenách energií jinak, než jak na to jde nynější vláda, Jaroslav Ungerman odpověděl, že by byl pro to, aby cena byla tvrdě regulovaná, aby Česká republika při stanovení ceny elektřiny nešla tak, že se bude kopírovat cena burzy v Lipsku, ale že se pojede podle výrobní ceny elektřiny. „Když má Francie cenu elektřiny třetinovou proti nám, tak se to samozřejmě projeví i v průmyslu, stejně jako v ostatních odvětvích, v zemědělství a tak dále. Je málo řešit jen spotřebu obyvatelstva, ale už nikoli průmyslu, ten se pak stane nekonkurenceschopný,“ konstatoval ekonom.

Zároveň dodal, že když premiér Fiala vykládá, že Česká republika má dvě miliardy kubíků v zásobnících, a že se nemusíme ničeho bát, tak to je od něj hezké. Ale ty dvě miliardy jsou celoroční spotřeba domácností, a kde je šest miliard kubíků, které spotřebovává průmysl a další odvětví? Položil si Jaroslav Ungerman další řečickou otázku. Podle něho, jestli Česká republika nemá zajištěn trvalý přísun plynu, tak se průmysl zastaví, protože není, odkud by plyn bral. Podle něho těmto líbivým řečem mohou věřit jen lidé, kteří v tom nemají zkušenosti a znalosti. To je naprosto stejné, jak s tím v úvodu rozhovoru zmíněným stlačeným zemním plynem.

Poté se rozhovor zaměřil na otázku, zda se Česká republika bude moci v případě dovozu plynu a ropy sama suverénně rozhodnout, od koho a za kolik je nakoupí. Jaroslava Ungermana tato formulace v projevu premiéra Fialy rozesmála, a to z toho důvodu, že je tak strašně naivní. Protože lidé, kteří se pohybují v petrochemii, vědí, že rafinérie, které jsou u nás, jsou postavené na určitý typ ropy. Aby se dal zpracovávat jiný typ ropy, tak se musí investovat a změnit některé postupy. Naše rafinérie byly postaveny na ruskou ropu, a ta je jiná, než kdybychom ji koupili třeba ve Venezuele. Takže to není tak, že bychom si při nákupu ropy mohli dělat, co chceme. To v žádném případě není pravda, dodal ekonom.

Zároveň pokračoval, že ani při nákupu zemního plynu to také není tak. Ten je prodaný na léta dopředu, protože každý, kdo do jeho těžby investuje, a to jsou nemalé investice, si přece chce pokrýt odběr. Čili LNG jde hlavně na asijský trh, do Číny, Indie, Japonska. Japonsko je největším dovozcem LNG na světě, asi 120 miliard kubíků ročně. A ostatním nezbývá než čekat, jestli na ně něco zbude. A pak je otázka, jak LNG dopravit. I přepravní kapacita bude svým způsobem problém. „Takže ono se to hezky poslouchá, ale od reality je to hodně vzdálené,“ prohlásil ekonom.

V další části rozhovoru se hovořilo o zdražování a nárůstech cen energií, protože premiér Fiala tyto vysoké ceny energií označil jako důsledek politiky prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina.

Jaroslav Ungerman k tomu řekl, že z růstu těchto cen naopak viní politiku EU. V Bruselu totiž někdo došel k závěru, že nejlepší nyní bude nakupovat zemní plyn ze spotového trhu, kde je lacinější. Hlavně žádné dlouhodobé smlouvy. Tlak na využívání LNG, který je na trhu dražší než potrubní plyn, vedl k růstu cen zemního plynu.

Načež ekonom dodal, že ti, kteří dělají tyto nesprávné dalekosáhlé závěry, by se měly podívat do statistik. V nich najdou, že v letech 2010 až do začátku roku 2021, byla cena v podstatě stabilní a pohybovala se kolem 25 €/MWh. Od března 2021 do září 2021 cena stoupla na 50 €/MWh a v polovině října 2021 byla již 100 €/MWh a na této úrovni stagnuje.

To přitom nebyla, podle Jaroslava Ungermana, válka na Ukrajině. To byla jenom spekulace s tím, že se odejde od dlouhodobých smluv na úkor těch krátkodobých smluv. Přičemž dodal, že v premiérově projevu je tolik omylů a nepřesností, že ho to až zaráží. A vadí mu, že to nikomu u nás nevadí.

Na otázku redakce, zda opakované konstatování, že za všechno může Andrej Babiš nebo jeho vláda, má ještě nějaký význam, Jaroslav Ungerman odvětil, že je to takové klišé, které premiér Fiala používá. „Když neví co, tak řekne, že za to může Babiš. Není problém do něčeho vstoupit a říkat, že všechno, co bylo, je špatně a teď to budeme dělat dobře,“ okomentoval toto premiérovo tvrzení Jaroslav Ungerman. Zároveň k tomu dodal, že to takto nemůže fungovat ve státní sféře, protože se to potom začne projevovat i v aparátech jednotlivých ministerstev. Jako konkrétní příklad uvedl, záměr vládní pětikoalice zrušit všechny odborné náměstky. Takže ti, co spolupracovali s expremiérem Babišem, půjdou ze svých funkcí pryč. „Třeba nynější ministr vnitra Vít Rakušan mluvil hned po volbách o deagrofertizaci státní správy. To přece takhle nejde, tam musí být kontinuita, novým lidem může trvat delší dobu, než se do podstaty všech problémů dostanou,“ konstatoval Jaroslav Ungerman.

Poté se rozhovor věnoval otázce, že poradci vlády začínají hovořit o tom, že by měly zvýšit daně. Jaroslav Ungerman k tomu řekl, že si myslí, že to premiér Fiala neudělá, ale to nic nemění na tom, že bude třeba se tím vážně zabývat. Složená daňová kvóta v České republice, tedy podíl daní a sociálního pojištění na HDP, je velmi nízká. „Utáhnout z ní všechno, co chceme a co máme v úmyslu, nejde. Ovšem když veřejnost pořád očkujete tím, že se musí snižovat daně, tak všichni říkají, že se musí snižovat daně. Pak ale ať také ti moudří lidé řeknou, z čeho chtějí financovat zdravotnictví. A to vůbec nemluvím o tom, že by vláda měla začít řešit problém odlivu dividend ze země,“ konstatoval Jaroslav Ungerman.

V závěru rozhovoru se ho redakce zeptala, jak hodnotí výrok premiéra Fialy, že jsme výrazně zvýšili množství domácností, které mají nárok na sociální dávky.

Jaroslav Ungerman odpověděl, že tento výrok čte tak, že se podařilo více domácností uvrhnout do chudoby. Podle něho je to ale zase jeden z těch výroků premiéra Fialy, tedy ne úplně přesných tezí typu „budeme kupovat stlačený zemní plyn“. „Asi si to zase špatně převedl do své mluvy. Tak, pan premiér je politolog, nemůže znát všechno,“ dodal závěrem Jaroslav Ungerman.