Lídři Evropské unie by se ještě tento týden měli shodnout, že jejich země přestanou dovážet ruský plyn, ropu a uhlí. Politici sedmadvacítky se ve čtvrtek a v pátek scházejí ve Versailles ve Francii k neformálnímu summitu a právě tento politický příslib by měl ze schůzky vzejít. Vyplývá to z návrhu chystané Versailleské deklarace, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Unie dlouhodobě tvrdí, že se zejména bez ruského plynu neobejde. Sankce uvalené na Rusko kvůli jeho válce na Ukrajině se dovozu této suroviny také zatím nedotkly. Stupňující se agrese ruských jednotek proti civilnímu obyvatelstvu a fakt, že Kreml financuje svoje válečné tažení hlavně z plateb za vývoz plynu - ty nyní dosahují téměř 700 milionů eur denně -, ale dosavadní přístup mění.
"Shodli jsme se, že postupně odstraníme ("phase out") naši závislost na dovozu ruského plynu, ropy a uhlí," říká klíčová věta v textu Versailleské deklarace, kterou mají politici sedmadvacítky tento pátek odsouhlasit. Agentura Bloomberg s odkazem na zdroje uvnitř EU uvedla, že dovoz plynu z Ruska by letos mohl poklesnout až o 80 procent.
Pro unii by takové rozhodnutí znamenalo zlom v dlouholeté sázce na ruskou surovinu. Ta přežila několik vpádů Ruska do sousedních zemí počínaje Gruzií 2008 i vydírání samotné Evropy otáčením kohoutku, jako například během plynové krize na počátku roku 2009 během prvního českého předsednictví EU.
Nepůjde v každém případě o jednoduchý krok. Státy sedmadvacítky nakupují v Rusku v průměru třetinu dovozu ropy, 45 procent plynu a polovinu uhlí. Ekonomiky některých členských zemí jsou na ruském plynu téměř absolutně závislé.
Agentura Reuters proto spekuluje, že kremelský vládce Vladimir Putin možná odpoví na záměr EU po větší nezávislosti okamžitým snížením množství plynu mířícího do Evropy.
Evropská komise už v úterý předloží desetibodový plán, jak by se EU mohla obejít bez ruského plynu. Počítá se s povinnými minimálními zásobami plynu ve státních zásobnících - dosud se tato povinnost týká jen ropy -, s úpravou elektrické sítě a plynovodů na národních hranicích tak, aby byly plně propojitelné s okolím, nebo s masivními investicemi do obnovitelných zdrojů.
"Vybudovat si vlastní zdroje energie je ta nejchytřejší volba do příštích let. Proto je Green Deal odpovědí na energetickou bezpečnost Evropy, nikoliv její zátěží," řekl v rozhovoru pro několik evropských médií včetně Aktuálně.cz eurokomisař pro klima Frans Timmermans.
Sázka na alternativní zdroje energie, ať už obnovitelné, nebo třeba dovoz zkapalněného plynu z USA, bude vyžadovat velké investice. V Bruselu se proto už mluví o tom, že se EU možná podruhé v historii společně zadluží a Evropská komise si jménem unie půjde půjčit peníze na kapitálové trhy. Poprvé si takto šla EU pro peníze po covidové pandemii, kdy si půjčila 750 miliard eur.
Nejprve bude však nutné získat souhlas s novou politikou EU od všech členských států. Německý kancléř Olaf Scholz se odchodu od levného ruského plynu zatím brání. "V současné chvíli není možné zajistit dodávku plynu do Evropy jinak než z Ruska," řekl Scholz v pondělí.
Česko odklon od ruského plynu vítá a zdůrazňuje význam jaderné energie. EU by podle Prahy měla nyní "napřít investice do stabilních bezemisních zdrojů" a respektovat energetický mix jednotlivých států. "V případě některých zemí k němu patří využití jaderné energie," říká český požadavek směrem k Versailleské deklaraci.
O manipulacích na trhu s plynem bude v úterý jednat také Evropský parlament. Na programu bude i debata o strategiích boje proti prudkému nárůstu cen energií.