V pátek 11. srpna 2023 Asociace soukromého zemědělství (ASZ) zveřejnila na svých webových stránkách stať předsedy ASZ Jaroslava Šebka, pod názvem „Mimořádná podpora v zemědělství se musí využít smysluplně“. V tomto materiálu se Jaroslav Šebek zabývá návrhem nařízení vlády ČR o stanovení některých podmínek provádění mimořádné finanční podpory zemědělským odvětvím, postiženým zvláštními problémy, které mají dopad na ekonomickou životaschopnost zemědělců. Předseda ASZ ve své podstatě kritizuje rozhodnutí ministerstva zemědělství o tom, že tato podpora má báti nasměrována k pěstitelům zeleniny, ovoce, chmele a chovatelům kuřat na maso. To Asociace soukromého zemědělství považuje za diskriminační, zejména vůči producentům klíčových komodit, tj. obilnin a olejnin. V tomto článku, který lze na webových stránkách ASZ vyhledat, předseda ASZ Jaroslav Šebek navrhuje ministerstvu zemědělství, jak by tyto podpory měly být, podle názoru ASZ, nasměrovány.
Tato stať Jaroslava Šebka přirozeně nezůstala bez odezvy Agrární komory ČR (AK ČR). Od tajemnice AK ČR a předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU) Gabriely Dlouhé jsme obdrželi reakci českých drůbežářů na toto stanovisko Asociace soukromého zemědělství. Uvádí se v něm, mimo jiné, že „výše této podpory pro Českou republiku byla schválena Evropskou komisí prováděcím nařízením (EU) 2023/1465 o mimořádné finanční podpoře zemědělským odvětvím postiženým zvláštními problémy. V rámci tohoto nařízení se poskytuje 22 členským státům podpora Evropské unie v celkové výši 330 mil. EUR na podporu producentů v odvětvích postižených dopady ruské agrese na Ukrajině a na jejich stabilizaci. Ostatních 5 členských států, bezprostředně sousedících s Ukrajinou, dostalo samostatnou podporu. Jednalo se o Polsko a Slovensko, tedy největší dovozce drůbežího masa na domácí trh. Podpora Evropské komise by měla směřovat k odvětvím a zemědělcům, kteří jsou nejvíce postiženi rostoucími náklady na energie, hnojiva a další vstupy a na odškodnění jejich hospodářských ztrát, které mají dopad na životaschopnost producentů. Členské státy si samy mohly zvolit odvětví a podpořit ty producenty, kteří jsou nejvíce zasaženi“.
Gabriela Dlouhá dále konstatuje, že Česká republika dostala přidělenou mimořádnou podporu ve výši 6.862.150 EUR (cca 163 mil. Kč), kterou se rozhodla rozdělit mezi producenty v oborech ovoce, zeleniny, chmele a v případě kofinancování chovatelům kuřat chovaných na maso, u kterých je situace velmi složitá díky sekundárním dopadům ruské agrese na Ukrajině. Tuzemští výkrmci kuřat čelí i dopadům zvýšených dovozů nejen z Ukrajiny, ale i ze států sousedících s Ukrajinou, a to Slovenska a Polska, a následnému přetlaku této komodity na českém trhu. Cenové nabídky kuřecího masa z výše zmíněných zemí se pohybují minimálně 20 % pod výrobními náklady tuzemských producentů.
Gabriela Dlouhá dále upozorňuje, že návrh tohoto nařízení zaslalo Ministerstvo zemědělství ČR k vnějšímu připomínkovému řízení. Nicméně po dopisu s připomínkami od zástupců Asociace soukromého zemědělství ČR překvapivě došlo obratem k výměně sektoru kuřat chovaných na maso za chovatele dojeného skotu.
Načež dodává, že chov kuřat chovaných na maso trpí sekundárními dopady ruské agrese na Ukrajině a tento sektor se, podle ní, nachází doslova v tristní situaci. Jen v loňském roce došlo k meziročnímu zvýšení vstupů o 50 až 200 % a toto navýšení se zcela nepodařilo promítnout do výkupních cen. Současně výkupní cena kuřat stoupla meziročně o 18 %, zatímco ceny zpracovatelů se zvýšily o 27 % a v obchodech o 26 %. Tento sektor byl podpořen, společně s dalšími obory, již v loňském roce částkou okolo 200 mil. Kč a podpora byla poskytnuta 118 žadatelům bez rozdílu velikosti. V žádném případě se nejednalo o „průmyslové podniky“, jak na svých webových stránkách uvádí ASZ ČR. Přičemž průměrná vyplacená částka na jednoho žadatele byla okolo 1,7 mil. Kč. Výsledky hospodaření za loňský rok se pohybovaly, podle výročních zpráv jednotlivých chovatelů kuřat (výkrmců), v řádech statisíců korun, maximálně nižších jednotek milionů korun.
Gabriela Dlouhá zároveň upozornila, že současně si řada médií a politiků plete zisky prvovýrobců a zpracovatelů drůbeže, které byly přibližně o řád vyšší. Veškerý zisk prvovýrobců se jednoznačně nevyrovná zisku jedné porážky. Příjmy chovatelů drůbeže (prvovýrobců) se nacházejí hluboko pod úrovní hospodářských výsledků za celý agrární sektor, které zveřejnil Český statistický úřad v rámci Souhrnného zemědělského účtu za rok 2022. Chovatelé drůbeže jsou většinou úzce specializované podniky, které nehospodaří na zemědělské půdě a neprovozují ziskovou rostlinnou výrobu, například zmiňovaných obilovin a olejnin.
Případná podpora výkrmcům kuřat měla být, podle původního návrhu, vyplacena chovatelům, kteří prodali minimálně 500 ks kuřat v období ledna až dubna 2023. Tento počet byl stanoven z důvodu, že chovatel, který chová 500 a více kusů kuřat, musí být registrován v Ústřední evidenci drůbeže. V roce 2022 bylo v Česku zastaveno do výkrmu okolo 145 mil. ks kuřat a soběstačnost se dlouhodobě pohybuje na úrovni 67,7 %. Soběstačnost České republiky v produkci mléka a mlékárenských výrobků je 139,4 % a soběstačnost v produkci obilovin se pohybuje okolo 150 %.
https://www.asz.cz/clanek/11371/mimoradna-podpora-v-zemedelstvi-se-musi-vyuzit-smysluplne/