Drtivá většina Čechů si na penzi odkládá „po staru“, prostřednictvím penzijního spoření. Většina penzijních fondů však za posledních deset let, po započtení inflace, prodělává. Bilanci jim vylepšuje příspěvek od státu, jak ve svém zpravodajství uvádí Seznam Zprávy.
Ve své zprávě dále připomíná, že od ledna příštího roku má začít platit „revoluční změna“, která státní příspěvek, vedle stávajícího penzijního spoření, zaručí i lidem, kteří na svůj důchod začnou investovat, a to koupí akcií, dluhopisů či jiných finančních instrumentů. Takže, stejně, jako majitelé penzijního spoření, si budou moci investované peníze odečíst z daní.
„Vláda připravuje dlouhodobý investiční produkt, který dostane stejné příspěvky a daňové zvýhodnění, jako mají penzijní produkty. To bude ohromné zvýšení konkurence,“ myslí si investor Lubor Žalman, partner v Encor Wealth Management, v podcastu „Ve vatě“, jehož tématem bylo právě spoření na důchod.
Reforma důchodů už se děje, říká investor
Návrh zákona, který tento nový produkt zavádí, má projednat příští týden vláda. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby začal platit 1. ledna 2024. „Děje se tu částečná penzijní reforma. A penzijní fondy z toho mají strach. O tom svědčí i to, že byly kategoricky proti tomu, aby v názvu produktu bylo slovo penze. Jsem optimista, co se týká zlepšení výnosů, a sníží to i poplatky na trhu,“ domnívá se Lubor Žalman.
Podle nových regulí si člověk bude muset posílat peníze na investice aspoň 10 let, a pokud nebude chtít ztratit nárok na příspěvky od státu, vybrat si je bude smět nejdříve až v 60 letech, stojí v návrhu ministra Zbyňka Stanjury. Změny čekají i majitele penzijního spoření.
Jak se vyvázat ze starých fondů?
Podle investora Lubora Žalmana tato novinka donutí lidi, aby „zvedli kotvy“ ze starých, tzv. transformovaných, penzijních fondů. V nich si na konci prvního čtvrtletí letoška spořilo stále skoro 2,7 milionu Čechů. Ze zákona nesmí klientům prodělat, jejich strategie je proto konzervativní, a tudíž moc nevynáší.
„Je to strašná bída. Jsou to výnosy kolem jednoho procenta. Když nemůžou prodělat, nemůžou vydělat,“ glosuje hospodaření a podnikání těchto fondů Lubor Žalman.
Podle něho, když se připočte současná inflace, tak jsou staré penzijní fondy, ve skutečnosti, v minusu. Za posledních 10 let reálně prodělávají okolo 20 procent, jak vyplynulo z analýzy výsledků zhodnocení transformovaných fondů od společnosti Freedom Financial Services.
Komu zbývá víc než pět let do důchodu, měl by transformované fondy opustit, dále radí Lubor Žalman. Zároveň však upozornil, že vyvázat se z nich, ale není tak snadné. „Musím to udělat ve dvou krocích, nejdřív musím přestoupit do doplňkového penzijního spoření svého fondu, až následně mohu změnit penzijní společnost,“ vysvětlil Lubor Žalman.
Načež dodal, že o něco lepší výnosy doručují střadatelům fondy doplňkového penzijního spoření, ve kterých si spoří 1,7 milionu klientů. Ale ani ty inflaci ve většině případů za posledních deset let nepřekonaly. Podle něho ji porazily pouhé čtyři fondy, a to dynamické fondy od ČSOB a České spořitelny, globální akciový fond Conseq, a zároveň i fond od penzijní společnosti NN, jak uvádějí analytici Freedom Financial Services.
Co stojí za mizerným výnosem?
Podle Lubora Žalmana české fondy mají, ve světovém srovnání, malý podíl akcií. Podle analýzy Národní rozpočtové rady z ledna mají nižší podíl jen země subsaharské Afriky a postsovětské Asie. Pokud legislativním procesem zdárně projde nový dlouhodobý investiční produkt, bude, podle Lubora Žalmana, tlak na nabídku, a tím i na výnosy, větší.
„Konkurence ovlivní i výkonnost. V Polsku jsme pracovali s největším penzijním fondem v zemi. Když měl jeden rok horší výsledky než konkurenti, byla to katastrofa a téma v médiích, to u nás není,“ sdělil Lubor Žalman své zkušenosti od sousedů.
Větší konkurence, podle experta podcastu Ve vatě, stlačí dolů i poplatky, které si, podle něho, poskytovatelé penzijního spoření účtují. Zákon sice stanovuje u poplatků maximální strop, ale téměř všechny penzijní fondy mají své poplatky právě na úplném maximu, které jim zákon dovoluje, tj. 1 % z majetku a 15 % z výnosu, tedy cca 1,75 % u dynamických fondů a obdobně u dalších kategorií.
V porovnání se zeměmi OECD nejsou poplatky extrémní, nicméně jak konstatuje zmíněná analýza Národní rozpočtové rady, vzhledem k relativně konzervativním strategiím, by měly být níže. V zahraničí jsou „normální“ poplatky mezi 0,5 až 0,75 % pro aktivně spravované, a 0,2 % pro pasivně spravované fondy.