Nanomateriál? Nenechte se napálit

„V těchto třech rouškách jsme našli pouze mikrovlákenné textilie. Když například jeden z výrobců vyrobil z příze, kterou označil za nanomateriál, tkaninu, kde se vlákna vzájemně kříží, vytvořil tím membránu, která je pro filtraci velmi malých objektů, jako jsou bakterie či dokonce viry, naprosto nevhodná. V místech, kde dochází ke křížení osnovy a útku, jsme zaznamenali průduchy o velikosti až 30 mikrometrů. To je v přepočtu 30.000 nanometrů. Když uvážíme, že koronaviry SARS-CoV-2 mají velikost 80 až 150 nanometrů, umožňují jim takovéto póry v mikrovlákenné textilii bezproblémový průnik rouškou,” doplňuje vědecký pracovník Pavel Kejzlar.

„Spotřebitelé oprávněně očekávají od nanoroušek vysokou účinnost v záchytu virů, bakterií a dalších polutantů. Díky nanovlákenným filtrům mohou tuto lepší funkčnost ve skutečných nanorouškách získat,” říká předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs. Ale nemohou ji očekávat u roušek, které svou příslušnost k nanotechnologiím jen předstírají. „Pod pojmem nanorouška je možné chápat takovou roušku, která obsahuje takzvaný nanovlákenný materiál, má vysokou hodnotu efektivity záchytu virových částic,“ řekl pro Českou televizi David Lukáš z Technické univerzity Liberec.

Jak rozpoznat šmejdy

Prodejci i distributoři falešných ´nanoroušek´ odkazují na certifikace na nanotechnologie, které nejsou z České republiky. Pokud má ´nanorouška´ certifikaci z Asie, kupujete si jen drahou, ale obyčejnou roušku nebo respirátor. Vyšší ochrany se tak nedočkáte. Součástí nabídky takových roušek jsou i pseudoodborná pojednání o účinnosti zboží. Podle Asociace nanotechnologického průmyslu taková pojednání nedávají z odborného hlediska často ani smysl. Popis zboží je doprovázen často i odkazy na zahraniční studie, které ovšem nejde z České republiky potvrdit. „Pokud si lidé chtějí pořídit účinné certifikované ochranné pomůcky s nanovlákenným filtrem a nechtějí se nechat napálit, měli by žádat certifikáty platné v České republice,” doporučuje spoluautorka vědeckého testu docentka Eva Kuželová Košťáková.

Jedeme naslepo, aby nedošlo k nadržování

Nenadržovali čeští vědci místní výrobě? Ani náhodou. Pro testování se zvolila metoda slepého testu. Pro dvě laboratoře, které na testování pracovaly souběžně, jeden pracovník vybral roušky, které měly označení A až F a teprve po otestování a předání výsledků se k jednotlivým rouškám přidali výrobci a jejich původ. V každé z laboratoří byl k pozorování, měření a chemické analýze použitý jiný typ rastrovacího elektronového mikroskopu. Výsledky testů vědců z obou laboratoří se naprosto shodovaly.

Výjimka, která už neplatí

S příchodem první vlny koronaviru naše vláda, i celá Evropa, najela na výjimky. Na celém světadílu nebyl dostatek ochranných pomůcek, a tak se citelně snížily standardy, aby se lidé měli čím chránit. „Tedy zjednodušeně řečeno bylo v tu dobu lepší použít respirátor bez zaručené kvality nežli se nechránit vůbec. Na základě této výjimky byl umožněn všem dobře známý ´letecký most´ s ochrannými pomůckami z Číny,“ upřesnil Tomáš Dudák ze společnosti Spur, jejíž nanorouška prošla s úspěchem nezávislým testem.

„Volný prodej takovýchto respirátorů pro veřejnost byl však opět striktně omezen a to tak, že každý typ takového respirátoru musel před uvedením na český trh získat alespoň tzv. dočasný certifikát vydávaný akreditovanou zkušebnou nejčastěji na dobu tří měsíců,“ doplnil Dudák s tím, že taková výjimka padla k 15. červnu letošního roku. Od té doby už ochranné pomůcky musí spadat pod přísnější podmínky, které panují v Evropské unii.

Tlak na co nejmenší cenu

„Tento fakt je o to více alarmující, že právě tyto typy respirátorů dostávají kvůli tlaku na cenu a často bez ohledu na nezávislou kontrolu kvality ve státních výběrových řízeních, nejčastěji pracovníci v první linii. Tedy ti, kteří si naopak zaslouží tu nejvyšší, a především ověřenou kvalitu,“ pozastavuje se nad situací Tomáš Dudák a myslí si, že tato skutečnost stojí za tím, že je v našem zdravotnictví tolik nakaženého personálu.